Milí čtenáři,
je to skoro neuvěřitelné, ale rok 2022 je za námi. Před 365 dny jsme (nejen) na tomto místě doufali, že následujících dvanáct měsíců bude lepších, než ty předešlé. Doufám, že se tahle předpověď vyplnila. U nás v redakci olomouc.cz určitě ano. Po “hubených” covidových časech jsme se mohli konečně věnovat tématům, na kterých pracujeme nejraději. Potkávat se s lidmi, přinášet vám rozhovory s nimi, objevovat zajímavá místa a služby a představovat je vám, našim čtenářům. Byl to rok, ve kterém se konečně vrátila živá kultura: koncerty, divadla, festivaly… A přestože některé akce pandemii nepřežily, většina se jich v roce 2022 vrátila v plné síle. Ať už to byla Flora, Academia Film, Divadelní Flora nebo třeba vánoční trhy. 

Do našeho zvolna se uklidňujícího se světa ale vtrhla 24. února válka. A stejně jako na začátku pandemie, i teď se zvedla nesmírná vlna solidarity a podpory, která neskončila jen u protestů, vyvěšení žlutomodrých vlajek a statusů na sociálních sítích. I Olomouc a Olomoučané vydatně pomáhali a pomáhají finančně i materiálně, ve městě našlo zázemí mnoho válečných uprchlíků a do válkou sužované země vyrazila humanitární pomoc i mnoho potřebného vybavení.

Pokud bychom hledali olomoucký nejzásadnější okamžik roku, ten nastal nejspíš  24. září, i když ještě večer toho dne se zdálo, že tak zásadní zase nebude. Skončily komunální volby a podle očekávání je vyhrálo hnutí ANO. A podle očekávání skončila jako druhá koalice SPOLU. Zdálo se, že nic nebrání pokračování stávající městské vlády zhruba v podobě, v jaké byla poslední čtyři roky. Po pár dnech ale přišel pro mnohé šok, neboť ANO se kromě hnutí spOlečně domluvilo na spolupráci s ProOlomouc a Piráty a zcela tak vyšachovalo ODS a lidovce, kteří tak byli po desítkách let odstaveni od moci… V čele města se tak objevila řada nových tváří, většinou veřejnosti zcela neznámých. Proto jsme se rozhodli vám politické nováčky ve vedení trochu představit a seznámit vás s jejich názory a vizemi. (Rozhovor s Viktorem Tichákem z Pirátů najdete zde, rozhovor s Lukášem Krbečkem ze spoLečně zde a rozhovor s Kateřinou Dobrozemskou z ProOlomouc zde.) Ještě předtím jsme si ale popovídali s Robertem Runtákem, předsedou hnutí spoLečně, které mělo na podobu koalice rozhodující vliv.

Nebyla to samozřejmě jenom politika, co hýbalo městem. Mezi zásadní okamžiky bezesporu patřil i 1. listopad, kdy poprvé vyjely tramvaje na nový úsek trati přes Zikovu ulici až na provizorní konečnou U Kapličky. Rekonstrukce dotčených ulic se ale příliš nepovedla, podle obyvatel je zpackaná, kritizují zejména nelogické vedení cyklostezek, zbytečné chodníky, špatně řešená parkovací místa a chybějící přechody. A přestože oficiálně se radnice ke kritice nevyjádřila, v kuloárech to docela vřelo. Odpověď na otázku, proč se vůbec stavělo, když byl projekt špatný, je ale - zdá se - prozaická. Mohlo se buď začít stavět podle špatného, ale hotového projektu a využít na něj dotace, nebo se mohl projekt zarazit, o dotaci by přišel a nestavělo by se nic. Druhá etapa by byla na dlouhá léta zmražena. 

A ještě jeden zásadní okamžik, i když spíše symbolický, chceme připomenout. 14. dubna jsme mohli konečně definitivně odložit respirátory i ve veřejné dopravě. Ještě pár týdnů zůstaly povinné ve zdravotnictví, pak skončily i tam. A přestože covid tímto datem z našeho světa samozřejmě nezmizel, byl den, kdy se opět mohlo začít volně dýchat, jakousi symbolickou tečkou za tímto obdobím.

Milí čtenáři, děkujeme vám, že jste s námi. Olomouc.cz je tu už 25 let a pořád se snažíme být tou nejlepší adresou v našem městě. Slibujeme, že jí budeme i v roce 2023 a přejeme vám i sobě, aby byl krásný, klidný a abychom ho prožili ve zdraví.