Reklama

Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav, venku je 4 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Nový radní Lukáš Krbeček: O zadlužené kase, tramvajích, městských bytech i parkování

ROZHOVOR

12.12.2022

Jan Procházka

V osmadvaceti letech je Lukáš Krbeček nejmladším členem nové radniční koalice. Ač v ní za hnutí spOlečně zastává "jen" post neuvolněného člena rady, netají se ambicemi a své angažmá bere vážně. "Vydalo by to určitě na slušný půlúvazek," hodnotí s nadsázkou první měsíce ve funkci. Co si myslí o nové parkovací politice, jak se dívá na budoucnost zimního stadionu a mělo by město pronajímat byty za tržní ceny? I o tom se rozpovídal v obsáhlém rozhovoru.

Jak jste se dostal do politiky?
Nebylo to nějaké vnuknutí, že bych se ráno probudil a věděl, že chci být politikem. (smích) Ale je pravda, že už během studia jsem se zajímal o všeobecné dění, protože politika má dopad na životy nás všech. Na začátku roku 2018 jsem dostal příležitost k setkání s panem Runtákem, který tehdy zakládal hnutí spOlečně. Poslechl jsem si jeho vizi, popovídali jsme si o některých tématech a naše názory se protnuly. Odjakživa mi vadilo, když lidé jen nadávají a nic nedělají.  Tímhle krokem začala moje angažovanost. 

Dovolím si citovat vaše starší prohlášení. “Město by mělo řešit dlouhodobé problémy, což je ale podmíněno změnou vedení…” Teď ta změna nastala i prostřednictvím vaší osoby. Jaké tedy jsou ty dlouhodobé problémy města?
Nemyslím, že by to byla vina konkrétních stran, spíše narážíme na jednotlivce, z nichž někteří jsou na radnici i dvacet let… Je to něco jako ve sportu. Jako byste měl patnáct let stejného trenéra; už si vzájemně nemáte co dát. To není o kvalitách, ti lidé se už zkrátka nedokáží na problémy dívat zvenku a proto je potřeba okysličení, aby přišel někdo s novým pohledem. Jednotlivcům a koneckonců i stranám prospěje, když si na chvíli sednou na střídačku. Navíc nikdo neříká, že se za pár let nemohou vrátit zpět.

Jaké tedy jsou hlavní úkoly pro nové a osvěžené vedení města před kterými aktuálně stojíte?
Vnímali jsme už v minulém a vlastně i předchozím volebním období, že město neefektivně hospodaří s penězi. Na to, že jich Olomouc zase nemá tolik, je to zásadní chyba. S tím hodně souvisí i klientelismus, který tady kvetl. Tomu jsme chtěli zamezit a bylo to i jedno z hesel, se kterým jsme šli do voleb. Vybírání daní a některých poplatků… To je další věc, kde město hodně pokulhávalo. Teprve nedávno se zvedla daň z nemovitosti, roky se s tím nehýbalo. Ty prostředky městu hodně pomohou. A pak je tu samozřejmě parkování…

K parkování se určitě dostaneme. Ale ještě k té ekonomické situaci. V minulém období jste měli ekonomického náměstka a máte ho i nyní. Takže máte přímou možnost finance ovlivnit.
Ano. Ty čtyři roky nebyly lehké, covid, válka, teď do toho vstupuje energetická krize. To, že je ekonomickým náměstkem Otakar Štěpán Bačák je pro město ta nejlepší varianta. On je skutečně nejlepším člověkem, jaký na této pozici za posledních x let seděl. To neříkám proto, že je to můj spolustraník, skutečně je tak vnímán i kolegy z jiných stran. Dává tomu správný směr a současně drží na uzdě výdaje.

Lukáš Krbeček
(*1994, Olomouc)

Vystudoval ekonomii a management na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dnes se věnuje projektovému managementu, pracoval mimo jiné na projektech pro fotbalovou Sigmu. V prosinci 2020 spustil podcast HanáJede, ve kterém představuje zajímavé a inspirativní osobnosti napříč profesemi. V roce 2018 vstoupil do hnutí spOlečně, v letošních volbách se stal zastupitelem a následně i neuvolněným členem rady města. Současně je i předsedou komise místní čísti Tabulový vrch. Je též členem představenstva Vodohospodářské společnosti Olomouc.

Foto: Jan Procházka

Jste neuvolněným radním. To je funkce, která není takzvaně full time job. Čím se živíte?
To je pravda. I když musím říct, že když jsem se díval na svůj kalendář, kolik hodin jsem minulý měsíc strávil prací pro město, byl by z toho krásný půlúvazek (smích). Pokud chci svůj mandát vykonávat svědomitě, času musí člověk investovat dost, ale těším se na to. A abych se vrátil k vaší otázce: vystudoval jsem ekonomiku, management a marketing a v tomto oboru pracuji dodnes. Začínal jsem už během studia různými brigádami v marketingu, ze kterých se později staly dlouhodobé spolupráce. Na začátku v organizací různých akcí a eventů, později online marketing. Pracoval jsem i na projektu přijímaček nanečisto, pořádám každý rok fotbalové turnaje a poslední dva roky natáčím podcast HanáJede. Takže to mám docela pestré…

Zatímco náměstci mají rozdělené kompetence, vaše funkce takhle úžeji profilovaná není. Na jakou oblast se chcete zaměřit?
Trochu mě mrzí, že každý z neuvolněných radních nemůže mít nějakou svou oblast, byť malou. Ale chápu, že čas rovná se peníze. Město teď potřebuje šetřit a my musíme jít příkladem. Na druhou stranu, určitě jsou témata, kterým bych se chtěl věnovat i tak. Mám blízko ke sportu, k bytové politice a jsem duší markeťák, takže bych rád městu pomohl s propagací a komunikací, to je dlouhodobě docela problém. Nedaří se to uchopit.

Pojďme tedy tyto tři oblasti rozebrat. Sport… Může si město dovolit financovat dva velké kluby, nemělo by spíš podporovat ty menší? Nebo individuální sporty? Jak to vidíte?
Tohle je hodně citlivé téma…

Vím, nebojme se ho.
Myslím, že město by určitě mělo být partnerem pro profesionální sport i menší kluby. Sám jsem v těch menších působil, v současnosti spolupracuji se Sigmou, takže mám náhled do obou. Musíme vycházet z toho, kolik město má a může rozdělit peněz. Kdyby kasa město netrápila, asi nikomu nebude vadit, když se bude podporovat oboje. Tady chápu, že to občas naráží na vlnu nevole a když pak přijde zdražování energií a najednou to nevychází těm i těm, dostáváme se na hodně tenký led… Myslím, že v Česku bohužel není možno sport, když se bavíme o fotbale nebo hokeji, dělat tak, aby na sebe kluby vydělaly samy. Podpora města by tam být měla. Záleží však v jaké formě a v jaké výši.


Za stometrový městský byt v Pavelčákově platit dvanáct tisíc se vším? To je opravdu ze strany města charita.

Pojďme dál. Bytová politika.
Myslím, že město by mělo stoprocentně poskytovat možnost sociálního bydlení pro slabší rodiny, samoživitelky, pro lidi, kteří neměli v životě štěstí a potřebují pomoc. Jsou na to vyčleněné určité oblasti, kde má město svoje budovy, které může pronajímat za symbolické peníze. S tím kontrastuje věc, která se mi nelíbí. Znám lidi, kteří bydlí v městských bytech v centru, v historických domech a když jsem zjistil, jak nízký tam platí nájem, nechtělo se mi tomu věřit. Na tom město hodně tratí a pak chybí peníze na opravy a údržbu.

Město bude i nadále naplňovat sociální politiku, čili pomoci slabším, ale pokud se bavíme o nejlepších adresách, nájem by měl být tržní. Ne, že mám stometrový byt v Pavelčákově a platím tam dvanáct tisíc se vším… To je opravdu ze strany města charita.

Však se taky vždycky říkalo, že městský byt je sen.
No, je to pravda. Ale je otázka, proč se město takhle chová? Chápu Správu nemovitostí, která se snaží vybírat méně problémové nájemníky, aby se nestalo, že bude byt řešit za půl roku znovu. Jenomže solventní zájemce má práci, není v tíživé situaci. Takže by si snad mohl dovolit platit běžný nájem. Ne, že mu město bude „přispívat na bydlení“ polovičním nájem. Není to v pořádku. Dejme rovnou možnost všem lidem, ale za tržní cenu.

Má vůbec město byty vlastnit? Případně i aktivně stavět nové? Mluvilo se naopak i tom že by podnikání měla radnice nechat soukromníkům a bytů se zbavit.
Se stavěním, to je vždy otázka peněz a to už jsme si říkali. Město je v tuto chvíli na investice do výstavby nových domů nemá…

Je pravda, že tohle se slibuje jen před volbami.
My jsme nic takového neslibovali! Nicméně si nemyslím, že by město mělo svůj majetek prodávat. Naopak. Je dobré mít majetek, kterým město může disponovat. Za dobré finanční situace se může přikoupit, když je situace horší a nedá se nic dělat, tak bohužel i prodat. Nejsem s tím plně ztotožněn, ale když nejsou peníze na opravy a údržbu, nic jiného leckdy nezbyde.

Narážíte na vlnu prodeje nemovitostí v centru zhruba před deseti lety? Byla to podle vás chyba?
Záleží asi na úhlu pohledu. Ty domy máme kolem sebe, nejsou rozhodně ve špatném stavu…

Naopak jsou v mnohem lepším stavu, než když patřily městu!
Ano, noví majitelé investovali peníze; jsou tam byty, obchody a kanceláře a domy plní funkce. V tomhle směru je to v pořádku. Pro město je to škoda v tom smyslu, že o ty budovy přišlo, protože jejich prodejem lepilo svoje špatné hospodaření. A to jsem už zmiňoval. Když se bude dobře hospodařit, město nebude muset nic prodávat. A dokonce si občas bude moci i něco koupit.

Pojďme tedy k dalšímu tématu. Marketing, komunikace. Vidíte tu rezervy?
Řekněme si na rovinu, když se něco zdražuje, nikdy to všem nedokážete vysvětlit tak, aby nebyli naštvaní. Ale je potřeba lidem opakovat, proč se to dělá. A dělat to dostatečně dlouhou dobu. Ne, jim oznámit, že za čtrnáct dní bude platit nová parkovací politika a lidi nebudou nic vědět. Jde o dobré načasování a taky o formu. Zaměřit se na starší, ale i na mladé. A dvacetiletí dnes nečtou Olomoucké listy a nekoukají na vývěsky v MHD. Je zkrátka potřeba komunikovat více kanály tak, aby se informace dostaly ke všem. V tom máme určitě rezervy.

Trochu jste mi nahrál na další otázku. Často mluvíte o tom, že by do politiky měli vstoupit mladí lidé. Je příkladem i tahle nová rada města, v níž sedí hned tři relativně mladí členové? Nebo jak chcete mladé přimět, aby do toho šli?
Ano. Určitě inspirací. Ukázat jim, že město je náš domov, ukázat, že by nám nemělo být lhostejné, kde žijeme. Jsme to my, kdo tu bude vychovávat svoje děti. Jsem rád, že nová rada výrazně omládla. Současně ale ctím zkušenosti starších kolegů. Oni mají praxi a my k tomu můžeme přidat svěží nápady a trochu elánu. Ten průnik pak bude vyhovovat všem věkovým vrstvám.


Další rozšiřování tramvajové sítě je atraktivní, ale z pozice ekonomiky silně nevýhodné.

Setkáváte se s přístupem: “Takhle se to dělá čtyřicet let a ty jsi mladý a nerozumíš tomu?”
Když jsem do prostředí veřejného života vstoupil, bylo mi dvacet čtyři a kam jsem přišel, tam jsem byl suverénně o dvacet let nejmladší. Byl jsem z počátku zdrženlivý, nikam se netlačil, vše se snažil nejprve navnímat, naučit a poté jsem začal být aktivnější. Teď už mám určitou pozici, je za mnou nějaká práce, tak už je to lepší. Nikdy jsem však nedostal osobně nic sežrat kvůli svému věku nebo absenci odbornosti. To mě samozřejmě těší.

Ale s přístupem, který jste zmiňoval, jsem se potkal třeba v Sigmě, tam to tak dost funguje. “Takhle to děláme odjakživa, tak nám neříkejte, jak se to dělá…” (smích) Tam na to trochu narážím a dost mi uzavřený přístup vadí, dnešní doba je jinde. Normálně bych si řek, že každý svého štěstí strůjce… ale když má člověk ten fotbal rád, tak ho to mrzí dvojnásob a nekouká se na to snadno.

Připravil jsem si na vás několik klíčových témat, která momentálně v Olomouci rezonují. Jako radní o nich budete jednat a hlasovat, proto bych rád znal, alespoň stručně, váš názor. Tím prvním jsou tramvaje. Dostavba nové trati, případně budování úplně nových. 
Nenabízí se vlastně nic jiného, než abych citoval kolegu Bačáka, který říká, že město udělalo v osmdesátých letech chybu, když mělo možnost a nezrušilo tramvaje, jako to udělali jinde. Hodně bychom si tím pomohli i do současna…

Myslíte ekonomicky.
Samozřejmě. To se však nestalo a když se vybudovala první část nové trati na Trnkovu, bylo jasné, že musíme dostavět zbytek, aby to dávalo nějaký smysl. Ostatně je to vidět už teď, když byla spuštěna druhá etapa a cestujících výrazně přibylo.

A případné další rozšiřování tramvajové sítě v Olomouci? Když už je tu tedy máme..?
Je to samozřejmě atraktivní, ale z pozice ekonomiky silně nevýhodné. Kdyby takový návrh přišel, rozhodně ho nepodpořím.


Nechceme být u toho, aby tu skončil extraligový hokej nebo prvoligová Sigma, a stejně tak nechceme být spojování s tím, že jsme výstavbou nové haly zatížili město obrovskými dluhy.

Další třaskavé téma. Zimní stadion. Opravit stávající, zbořit ho a postavit na jeho místě nový, případně kývnout na nabídku soukromého investora na multifunkční halu na Velkomoravské? Co je podle vás nejlepší řešení?
Asi záleží pro koho nejlepší řešení. Pro hokejisty by to určitě byla nová hala na Velkomoravské. Z pohledu atraktivity pro město by asi taky vedl tento projekt. Pro městskou kasu s výhledem na desítky let by to ale byla spíše rekonstrukce stadionu na Hynaisově. Osobně mi přijde, že teď se tam hodně věcí opravovalo za ne úplně málo peněz. Laickým pohledem by stačilo shodit plášť a udělat nový, aby tam nebyla taková zima. Ale to je otázka na odborníky, zda je ta stavba v takovém stavu že se dá výrazně přebudovat, nebo by se  musela zbourat a postavit nová. Je potřeba to všechno ověřit a spočítat. Nyní se chystá srovnávací analýza.

Ta Velkomoravská zní lákavě, ale bylo už několik návrhů od pana Morávka a různě se lišily. A návrhy ze začátku byly rozhodně lepší, než ty poslední. Tam už mi to pro město moc výhodně nevychází.

Takže spočítat a rozhodnout se podle toho, co bude výhodnější?
Nejde jenom o to, jestli něco bude o milion nebo o dva levnější a proto do toho půjdeme. Musíme se na to dívat z dlouhodobého hlediska. Abychom se nepodepsali pod něco, co nám za dvacet let někdo omlátí o hlavu.

Viz akvapark…
Přesně. A stejně jako nechceme být u toho, aby tu skončil extraligový hokej nebo prvoligová Sigma, tak nechceme být spojování s tím, že jsme výstavbou nové haly zatížili město obrovskými dluhy. 

Další téma, opět související s ekonomikou a opět hodně citlivé. Moravské divadlo a filharmonie. Je potřeba najít úspory a v souvislosti s tím se skloňují možnosti jako sloučení, rušení, redukce souborů… Co vy na to?
No, přiznám se, že to je téma, které jde zatím trochu mimo mne. Do divadla i na koncert si zajdu rád, ale nemám v malíku ekonomiku těch institucí, abych tu vysypal argumenty… Každopádně, abych vám odpověděl, vnímám to, že je provoz těch institucí pro město velkým závazkem. Z velké části je financuje a jedná se o hodně vysoké částky. Bylo by asi nejlepší, aby se na provozu podílelo více subjektů a teď mám na mysli hlavně Olomoucký kraj. Vždyť tam jezdí lidé z celého regionu a ty obce nijak nepřispívají. Ale že bych na to měl nějaké řešení, to v tuto chvíli nemám…


Parkovací politika není o tom, že si lidé zaplatí za to, že budou mít kde zaparkovat…

Nebudu ho z vás páčit, vaši kolegové ostatně několikrát zmiňovali, že než se cokoliv rozhodne, musí vzniknout podrobná analýza, co by jaká změna přinesla. Až ji budeme mít v ruce, budeme asi oba chytřejší. Pojďme tedy dál.  Asi nejvýbušnější téma jsem si záměrně nechal na konec. Parkovací politika. Jste pro její zavedení v současné podobě? 
Jsem určitě pro. Ale právě tohle téma bude opravdu hodně záležet na komunikaci. Není to opravdu o tom, že si lidé zaplatí za to, že budou mít kde zaparkovat…

…jak to bohužel mnozí vnímají.
Přesně tak. Je potřeba si uvědomit, že za stokorunu ročně, která je navrhována na zónu D, nenajdete snad místo, kde byste za tuto částku mohl parkovat den! Takže pokud chce někdo svoje vlastní parkování, jsou tu garáže, dá se pronajmout stání… Tohle je v tuto chvíli nástroj, jak městu zvýšit počet obyvatel. Chceme je motivovat, aby nemuseli platit vysoké částky, když si sem přihlásí trvalé bydliště a město pak za ně dostane peníze od státu. A nebo to z nějakého důvodu neudělají a de facto ty peníze zaplatí do městské kasy oni.

A samozřejmě je to i nástroj proti skupinám, kteří sem dojíždějí a zabírají místa rezidentům. Narážím například na vysokoškoláky.

Vy máte v tomhle výjimečnou pozici, protože jste nově - a to jsme ještě nezmínili - předsedou komise místní části Tabulový vrch. A zrovna na sídlišti máte asi s parkováním svoje zkušenosti… Myslíte si, že nová parkovací politika městu pomůže? A rád bych, abyste mi odpověděl ne z pozice radního, ale právě z pozice předsedy KMČ?
My jsme byli poctěni tím, že jsme mohli být pilotním projektem a zakázali jsme v rámci něj parkování dodávek.

Mimochodem, funguje to?
Právě, že funguje! Samozřejmě jsme je vytlačili za naše hranice a tak teď parkují třeba na Okružní. (smích) Věřím ale, že pomůže celá ta politika. Aut nějak zvlášť neubude, ale jde o to, že město získá peníze a za ty bude moci opravovat a budovat parkoviště a celkově ty peníze dát do dopravy zpět.


Už před volbami jsem navrhoval, aby komisí místních částí ubylo. Některé části by se totiž logicky mohly sloučit.

Když už jsme na tom Tabulovém vrchu. Členem komise jste čtyři roky, teď nově i jejím předsedou. Jaké jsou tam před vámi úkoly?
Předem chci říct, že kolega Josef Kaštil, po kterém jsem předsednictví převzal, odvedl hodně dobrou práci, které si vážím a rád na něj budu navazovat. Ze sedmadvaceti KMČ jsme byli v top 3, to je vynikající výsledek. Čekají nás opravy mnoha chodníků, revitalizace prostoru před poštou na Foerstrově… Zvelebujeme prostor, ale řešíme i drobnosti jako je doplnění mobiliáře, opravy… 

Když to vezmu obecně, máte pocit, že pravomoci, které komise mají, jsou dostatečné? 
Dobrá otázka. Já osobně jsem už před volbami navrhoval, aby komisí ubylo. Některé části by se totiž logicky mohly sloučit. My a Neředín. Povel a Nové Sady. A tak dál. Ty problémy se tam prolínají a logicky ta území jsou jedním celkem. 

Další věcí je rozdělování finančních prostředků. Všichni totiž dostávají stejně a to bez ohledu na velikost a počet obyvatel. Takže komise v Radíkově může peníze velkoryse využít na záhony, opravit zastávky, celé si to zvelebit… Mají to tam krásné, protože se starají - když to vezmu s lehkou nadsázkou - o tři ulice. Oproti tomu my a jiná sídliště spravujeme desítky kilometrů chodníků a máme na to stejné peníze.

Budete se v rámci své funkce snažit tyhle věci změnit?
Už jsem to řešil s kolegou Tichákem, který má KMČ ve své gesci. Uvidíme. Třeba se to během těch čtyř let podaří někam posunout. Ale bude to citlivé.

Čtyři roky uplynou rychle. Co dál? Nemáte větší politické ambice?
(smích) Na to vám asi teď nedokážu odpovědět. Pro mě je teď prioritou pozice zastupitele a člena rady. Uvidíme, zda třeba nepůjdeme jako hnutí za dva roky do krajských voleb, ale to je ve hvězdách.

Poslední otázka. Budete při tom všem ještě stíhat svůj podcast HanáJede?
Je to náročnější, to budu upřímný. Ale pořád tu čtrnáctidenní linku držíme. Přestat nechci, k tomu není důvod a baví mě to. Hrozně rád si povídám s inspirativními lidmi, ať už na pivu nebo za mikrofonem. A díky podcastu o nich mohu říct ostatním, ukázat osobnosti, na které může být Olomouc pyšná.