Reklama

Pondělí 28. listopadu 2022, svátek má René, venku je 2.9 °C

Robert Runták: U kormidla by se mělo střídat, na radnici teď bude nová energie

Rozhovory

19.10.2022

Jan Procházka

Koalici s ODS a lidovci jsme odmítali už před volbami, říká Robert Runták, předseda hnutí spOLečně, které bude spolu s ANO, ProOlomouc a Piráty, tvořit příští čtyři roky městskou vládu. Jak vidí budoucnost parkování, proč je důležité více používat MHD a zažije magistrát zeštíhlení? I o tom se rozpovídal v obsáhlém rozhovoru.

Koalici s ODS jsme nechtěli, je čas na změnu

Už před volbami se v kuloárech proslýchalo, že dosavadní radniční koalice by ráda pokračovala. Tedy minimálně ANO a ODS, která byla nově součástí SPOLU. Krátce po volbách ale přišel pro mnohé docela šok, když se kromě vás, tedy hnutí spOLečně, dohodlo ANO i s ProOlomouc a Piráty. Proč ta změna už „zavedených“ partnerů?
Nemyslím, že existovala nějaká dohoda, že koalice bude pokračovat. Naopak. Ačkoliv jsme to nedeklarovali úplně veřejně, tak jsme zástupcům ANO i ODS sdělili naše preference a ty už poslední tři čtvrtě roku před volbami byly v tom duchu, že bychom rádi pokračovali s hnutím ANO, ale už si nejsme tolik jisti další spoluprací s ODS a částečně ani stranou lidovou. To jsem už na jaře představitelům ODS i ANO sděloval.

A důvod?
Vyhodnotili jsme si, že by Olomouc potřebovala trochu razantnější změnu ve vedení a přece jenom, ODS i lidovci tam působí strašně dlouho. Proto jsme se už před volbami přikláněli spíše k řešení, domluvit se s jinými partnery, pokud by nějaká taková varianta byla možná. To, jak jsme se postavili k výsledkům voleb, nebylo tedy vůbec v rozporu s tím, co jsme říkali už před nimi.

Nebojíte se toho vykročení do neznáma? Přece jen, ProOlomouc se profilovalo jako protestní hnutí, zejména v začátcích zaujímalo hodně vyhrocené postoje… Nemáte obavu, že to bude trochu nestabilní partner?
Je to změna. Kdyby se člověk jenom bál a sázel na jistotu, tak nezmění nikdy nic. Samozřejmě, rizika existují vždycky. Koneckonců, vzpomínám si, že když vznikala poslední koalice, tím neověřeným partnerem jsme byli my. A nemyslím, že by na tom koalice nějak prodělala. Jsme v trochu podobné situaci. Z pohledu mého i naší členské základny, potenciální rizika spolupráce jsou vykompenzována tím, že by se do rozhodování o budoucnosti města měla promítnout nová energie, nové pohledy na věc, progresivní přístup… V mnoha směrech.

Naznačujete tím, že s dosavadními partnery, nebo dnes už tedy spíše ex partnery, ten progresivní přístup chyběl?
Dost často jsme dostávali odpovědi typu: „Vždycky se to tak dělalo!“ nebo „To nejde!“ „Nejde to změnit.“ … Potřeba změny je pro nás silnější, než obava z případné nestability, která se ale vůbec nemusí projevit. A já pevně věřím, že se ani neprojeví.

Můj názor je takový, že když je někdo příliš dlouho na jednom místě, v zásadě se vždy dříve či později stane brzdou. Ta síla už je prostě příliš konzervativní… Vezměte si, že strana lidová je na radnici třicet dva let. ODS taky tvořila součást prakticky všech koalic. Proto existuje soutěž politických stran, aby se nabízely alternativy a u kormidla se strany střídaly. To je i případ Olomouce. Musím se usmívat, když slyším alarmující hlasy, jak se město bez ODS a KDU-ČSL ve vedení zhroutí a nejspíš úplně zkolabuje. Nezkolabuje. Nic takového se nestane. A nestane se to ani tehdy, až z radnice jednou vypadne spOLečně nebo ANO. Život půjde úplně normálně dál. Takže ano, partner sice není vyzkoušený, ale přesvědčení, že může přinést nový a svěží pohled, je velké. A to je hlavní důvod, proč jsme tuto variantu preferovali.


Můj názor je takový, že když je někdo příliš dlouho na jednom místě, v zásadě se každý stane brzdou.

Radnici netvoří jen politici, ale také široký aparát úředníků, který je na ně navázán, byl jimi dosazen. Z nich mnozí jsou na svých pozicích desítky let. Když mluvíte o brzdách, máte na mysli i je?
Ano. Můj názor, kterým se nijak netajím, je, že v činnosti magistrátu existují nemalé rezervy, není dlouhodobě řízen moc efektivně. Velmi klíčovou je v tomto ohledu i pozice tajemníka magistrátu, pan Večeř v této funkci působí již třicet let. Opravdu má člověk po třiceti letech na stejné pozici, ať je ta pozice jakákoli, ještě stále co nabídnout? I to podle mne svědčí o již zmíněné zakonzervovanosti a zapouzdřenosti situace na olomoucké radnici. Jak říkáte, není to jen o politicích; úředníci mohou – a často se to děje – zhatit úsilí mnoha politiků. V konečném důsledku totiž musíte jako politici s úředníky rozumně vyjít. A je skutečností, že některé pozice na magistrátu byly v minulosti obsazovány politickým klíčem; na radnici tak pracuje mnoho bývalých i současných členů a příznivců ODS a ČSSD. To je zkrátka pravda. Na činnosti magistrátu se to v určitých ohledech může projevovat.

V tomto okamžiku nevím, jak se koalice v tomto směru bude chovat, Určitě ale neočekávám, že by došlo k nějakým nocím dlouhých nožů, to ne. Ale je tu prostor pro to, aby se v souladu s personálním auditem provedly změny a činnost se zefektivnila. Na magistrátu pracuje i mnoho výborných, pracovitých a schopných lidí, kteří by, jak pevně věřím, měli dostat více prostoru, ať se mohou realizovat.

Pojďme se teď podívat na témata, která jsou momentálně v Olomouci nejpalčivější. Zajímá mě váš názor, jako Roberta Runtáka, předsedy hnutí spOLečně, které bylo čtyři roky součástí radniční koalice, ve vedení města bude i další čtyři roky a má tak na jeho směřování významný vliv.

Parkování: městu pomohou zóny a taky větší používání MHD

Hodně se mluvilo a mluví o parkování. Zóny, zdražování, záchytná parkoviště, parkovací domy… Jak to vidíte vy?
Už v rámci stávající koalice jsme hlasitými zastánci čtyř parkovacích zón. To trvá. Budeme chtít, aby se navrhovaná opatření zavedla postupně v nejbližším roce a půl. A to včetně parkovací zóny na sídlišti. (Návrh počítá mimo jiné se zvýhodněnými nepřenosnými kartami pro rezidenty - ti by například na sídlišti platili 100 korun za rok – pozn. redakce) Uvědomujeme si, že jsou v parkovací koncepci určité nedostatky, zejména nás tíží nedostatek záchytných parkovišť. To je určitě nevýhoda, ale nemyslíme si, že bez nich ten systém nelze zavést. Ale jsme proto, aby se parkoviště, byť někdy možná i provizorní, urychleně vybudovala.

Je Olomouc typem města, kterému by záchytná parkoviště na okraji mohla pomoci?
Určitě ano. Hodně lidí sem dojíždí za prací. Problém s parkováním vnímáme i prostřednictvím lidí, kteří žijí v centru. Nejvíc to totiž vždy odnesou ti, kteří bydlí v první ulici za placenou zónou. Tam nejde rozumně fungovat. Jsem proto hluboce přesvědčen, že to novum, které v Olomouci chceme zavést, tedy zpoplatnění více zón včetně sídliště, je velmi dobrý a silný prvek parkovací politiky. Doposud ho v takové míře žádné město v Česku nezavedlo. A koneckonců, nedostatek záchytných parkovišť by dočasně mohla kompenzovat právě sídliště, kde bude stání zpoplatněno až od podvečera, přes den tam bude možno stát zadarmo. Ale optimálním řešením je samozřejmě velkokapacitní plocha na stanici hromadné dopravy, odkud se člověk rychle dostane do centra.

Každopádně systém zón A, B, C, D v navržené podobě je tím, co jako hnutí spOLečně podporujeme. A je potřeba si uvědomit, že se ze strany města nejedná o nějaké vydělávání na občanech, ten systém bude minimálně v prvních letech ztrátový.


Jsme hlasitými zastánci čtyř parkovacích zón. To trvá. Budeme chtít, aby se navrhovaná opatření zavedla postupně v nejbližším roce a půl. A to včetně parkovací zóny na sídlišti.

Olomouc trápí i dopravní situace v některých lokalitách, jako jsou třeba Chválkovice. A s tím souvisí léta slibovaná a odkládaná východní tangenta. Kterou samozřejmě nebude stavět město, ale stát, ten se k tomu však zatím moc nemá. Co se pro to dá udělat?
Upřímně, myslím, že je to velký problém. A bude i v budoucnu. V nedávné době došlo k výraznému rozšíření ochranného pásma vodního zdroje pro Olmu a ukazuje se, že postavit východní tangentu nemusí být vůbec jednoduché. Pokud nedojde k nějaké rozumné dohodě s touto společností, tak se obávám, že se na tomto můžeme ještě nadlouho zadrhnout. Řešení je ale potřeba najít. Nejsou to jen Chválkovice, velká část města absencí východní tangenty trpí.

A dá se utrpení v dopravě aspoň nějak zmírnit?
Ano. Odpovědí je větší míra používání MHD a alternativní dopravy jako je kolo nebo chůze pěšky. Zkuste se schválně podívat, až budete někde čekat jako chodec na křižovatce na červené, v kolika projíždějících autech sedí pouze jeden člověk. Osmdesát procent aut! Proto se nemůžeme divit, že to s dopravou vypadá takto. Myslím, že ke změně dojde ani ne tak díky tomu, co udělá nebo neudělá město, ale že lidi dospějí do situace, kdy si uvědomí, že už je nebaví stát v kolonách a že rychlejší je jít pěšky nebo jet na kole.

Řídíte se tím i vy sám?
No jasně. Hodně se pohybuji mezi centrem a Telegraphem. A ve špičce jsem na kole a dokonce i pěšky rychlejší, než ta auta, co stojí na Kosmonautů a 17. listopadu v koloně.

Když jsme u té veřejné dopravy, jak hodnotíte její fungování, je co zlepšovat?
Myslím, že kvalita a četnost spojů jsou ve srovnání s dalšími městy na vysoké úrovni. Olomoučané sice rádi nadávají, ale když srovnáme, jak často spoje zajíždí i do okrajových částí, jsme na tom hodně dobře. A máme tu dar, který někým může být vnímán i jako danajský, a tím je tramvajová doprava. Žádné další podobně velké město v Česku, nepočítám-li Liberec, ji nemá. Ta zásadně zvyšuje komfort veřejné dopravy, ale na druhou stranu, a to je potřeba vzít taky v úvahu, velmi zásadně zatěžuje rozpočet města. Tramvajová doprava a udržování její infrastruktury je prostě nesmírně drahé. A v době napjatého rozpočtu je to jedna z velmi významných položek. Dlouhodobě se netajím tím, že lituji, že v osmdesátých letech, kdy se o jejím zrušení uvažovalo, k tomu nakonec nedošlo. Tramvaje nejsou pro město velikosti Olomouce zrovna vhodnou alternativou. Cena, kterou za ně platíme, v porovnání s tím, co získáváme, je příliš vysoká.

Nicméně je tu máme a zrušit je nelze. Naopak budujeme nové tratě…
Samozřejmě, žádné rušení není na pořadu dne, jen prostě už nějaký čas na rovinu říkám, jak to – zejména po stránce ekonomické - s tramvajovým provozem je. Teď je důležité, že se dokončí odstav tramvají u nádraží, čímž se na zhruba dvacet let vyřeší problém s parkováním tramvají. Ve výhledu je stavba tramvajového depa, nejspíš u letiště. Vnímáme tento projekt ale dosti problematicky, Je to, alespoň v ideové podobě, která byla zatím představena, opravdu hodně drahé řešení. A v této oblasti budujete něco s vizí na padesát až sto let dopředu. A není dnes úplně jednoduché odhadnout, jak bude tramvajová doprava za padesát nebo šedesát let vypadat. A bude se vůbec v roce 2070 jezdit tramvají? Nemyslím, že by tedy to budování depa bylo otázkou nejvyšší priority. Hromadnou dopravu je ale potřeba nadále posilovat. Z hlediska ekonomiky vycházejí nejlépe naftové autobusy, ale jsou tu samozřejmě i důležité ekologické otázky a je žádoucí přechod k alternativnímu pohonu. I když osobně to vnímám jako do jisté míry pokrytecké, když si vezmeme, že elektřina se v České republice získává hodně z fosilních zdrojů, což tedy ekologické není.

A pořídit autobusy na plyn v této době asi taky není strategické…
Právě. Systémově se řeší hlavně, zda budou autobusy na vodík nebo elektřinu. To bude potřeba v Olomouci rozhodnout. Doufejme, že se technologie budou postupně zlevňovat, protože je to pořád finančně velmi náročné řešení.

A když se vrátíme k těm tramvajím?
Novou tramvajovou trať je potřeba dostavět. Zrovna ta část, která se nyní buduje, má v našem městě největší smysl: obslouží obrovskou oblast a jde to přesně v duchu, nabídnout lidem smysluplnou alternativu k cestě autem. Je potřeba ji dotáhnout do poslední etapy. Už teď si ale město klade otázky, co s částí trati do Hodolan. Jestli by měla jet přes most, nebo by se do budoucna měla udělat zkratka od Bystřičky přes myší díru, aby tramvaj nemusela jezdit okružní cestu přes čtyři zastávky, kde nikdo nenastupuje. Obecně by ale MHD měla být v Olomouci tím nejpreferovanějším způsobem dopravy.

Ušetřit se dá všude, investice by se teď měly krotit

Pojďme dál. Další čtyři roky budete mít v radě ekonomického náměstka. Jak Olomouc, potažmo její rozpočet, přežije tu nadcházející těžkou dobu?
Olomouc ji nepochybně přežije, rozpočet také. Snížili jsme dluh, jsme v kategorii odpovědného rozpočtování, po této stránce jsme na tom lépe, než to bylo v minulosti. Stále ovšem opakujeme, že by město mělo velmi uvážlivě přistupovat k tomu, aby se pořizoval nový majetek, když nejsme schopni se dostatečně postarat o ten stávající. Mám-li použít slova Otakara Bačáka, tak ten říká, že máme spočítáno, že město má majetek za zhruba patnáct miliard korun, z toho jen třetina je v dobré kondici! Třetina je v průměrném až podprůměrném stavu a třetina je ve stavu havarijním. To se bavíme o školách, školkách a dalších budovách, kde jsou potřeby investic na opravy tak velké, že je nejsme schopni z běžných rozpočtových prostředků hradit. Proto voláme po tom, abychom velmi zvažovali investice do nového majetku, které nejsou nezbytné, a spíš se postarali o majetek, který už máme.

Už jsme se bavili o zefektivnění magistrátu. Dají se i tím najít úspory?
Určitě ano. Všude se dají najít úspory. Já jsem ze soukromého sektoru a jsem přesvědčen, že činnost magistrátu je neefektivní a neproduktivní. Na druhou stranu jsem bohužel již poněkud skeptický – a to nejen v Olomouci, ale i na celostátní úrovni – ke snižování počtu státních zaměstnanců. Kdejaká vláda to slibovala a v reálu počet lidí vždycky narostl. Moc nevěřím, byť bych chtěl, že se nějak zcela zásadně sníží počet zaměstnanců magistrátu třeba o dvacet nebo pětadvacet procent. Ale na druhou stranu věřím tomu, že lepší organizací a koordinací práce, v kombinaci s technologickým progresem, se dá dosáhnout o mnoho lepších výsledků. Věřím, že k zefektivnění dojde, myslím, že i ke snížení počtu zaměstnanců, protože pokud chceme úspory jinde, musíme ukázat, že je umíme najít i u sebe, ale realisticky neočekávám nějakou změnu v řádu desítek procent. Přál bych si to, ale nemyslím, že je to možné.

Kde ještě se dá ušetřit?
Všude. Myslím, že jsou to tisíce a tisíce drobných, zdánlivě zanedbatelných věcí. Když je ale potom sečtete, dá vám to desítky, možná i stovky milionů korun. Člověk to tu vnímá přes velké položky, jako jsou zmiňovaný provoz tramvají, divadlo, filharmonie, ale je důležité začít od těch malých. A taky od toho, za jaké peníze a v jaké kvalitě pro město fungují jeho vlastní společnosti, jako jsou dopravní podnik, Flora nebo technické služby a podobně. Jsem přesvědčen, že i tady jsou velké rezervy v produktivitě.

Dalším smutným evergreenem je rozpočtové určení daní a věčný problém, že Olomouc by si zasloužila být přijata do „klubu“ velkých měst a přišla si tak na podstatně větší peníze, než má dosud. To říká každé vedení města, ale zatím žádné o tom nedokázalo parlament přesvědčit. Myslíte, že to má nějaké řešení?
Byla tu velká historická šance, kdy hejtman, primátor i předseda vlády byli z jedné strany. A nestalo se nic. Škoda. Není to samozřejmě jen problém Olomouce, ale obecně všech krajských měst. Ta mají dosti rozsáhlou infrastrukturu, zajišťují plnění mnoha funkcí pro širokou spádovou oblast, ale částka, kterou dostávají na jednoho obyvatele, je stejná jako jakékoliv jiné město nebo malá vesnička. Navíc Olomouc „trpí“ i tím, že tu reálně žije mnohem více obyvatel, než tu má oficiální trvalý pobyt.

Nemyslím si, že je bezpodmínečně nutné, aby města jako Olomouc nebo třeba Hradec Králové měla stejný koeficient jako Ostrava nebo Plzeň. Cestou může být například i to, že se budou jinak počítat obyvatelé. Bude přihlédnuto ke skutečnému stavu, nikoli k administrativnímu údaji o trvalém pobytu. Ale to taky znamená změnu zákona, proti které bude nepochybně odpor zase z jiných měst a obcí. I kdyby to ale zůstalo, jak to je, Olomouc má stále dost možností, jak dosáhnout, aby se zvýšil počet obyvatel.


Musíme motivovat lidi, kteří tu reálně žijí, aby si přihlásili trvalý pobyt. Tím papírově naroste počet obyvatel a město dostane víc peněz.

Třeba?
Už jsme to navrhovali v minulosti. Motivovat lidi, kteří tu reálně žijí, aby si přihlásili trvalý pobyt. Například zrušením některých poplatků, třeba za odpad. Teď před volbami jsem posílal zprávy svým známým a přátelům, aby podpořili naše hnutí a byl jsem hodně překvapen tím, že mi spousta z nich odepsalo, že by rádi, ale že ve městě nemají trvalý pobyt. A to jsou lidi, kteří tady třeba dvacet let žijí! Na tom bychom měli jako město zapracovat, aby se tito lidé k pobytu přihlásili. Město má ze státního rozpočtu zhruba patnáct tisíc korun na každého občana. Tak si spočítejte, kolik je to peněz jenom třeba za pět tisíc lidí. S tím se podle mě dosud vůbec dostatečně nepracovalo.

Přispět k tomu může i parkovací politika. V té budou totiž zvýhodněni ti obyvatelé, kteří mají v daném místě trvalý pobyt. Budou platit mnohem méně, než ostatní.

Velkou položkou rozpočtu jsou i příspěvky na sport a kulturu.
Je třeba rozlišit dvě kategorie. Příspěvkové organizace města, což znamená divadlo, filharmonii a zoo. Další subjekty dostávají peníze v rámci grantové politiky. Pokud je město pod finančním tlakem, mělo by se primárně umět postarat o své příspěvkovky. Dnes to znamená, že velká část peněz, které dáváme na kulturu, jde do divadla a filharmonie. (V případě divadla to na loňský rok bylo 123 milionů korun, u filharmonie 54 milionů, pozn. redakce) Na takzvanou nezávislou kulturu jde formou grantů jen mezi deseti a třinácti miliony korun ročně.

U sportu částka z rozpočtu není zdaleka tak velká. Kromě přímé marketingové podpory nebo toho, že se město stará o stadiony, jde skoro všechno přes granty. Nemyslím, že bychom měli prostředky do kultury nebo sportu snižovat, ale k drobným korekcím by dojít mělo. Je otázkou, jak moc se věnovat financování profesionálního sportu a jak moc preferovat třeba sportování mládeže. Tam máme v některých směrech trochu jiné pohledy ve srovnání s hnutím ANO, pro které je financování sportu, a to i profesionálního, opravdu velkou prioritou. My to respektujeme, ale byli bychom rádi, kdyby hlavně ve vztahu k hokejovému klubu došlo k zprůhlednění finančních toků, které nejsou tak transparentní, jak bychom si představovali. A taky si myslíme, že hokejový klub a někteří jeho představitelé by se směrem k městu měli chovat vstřícněji a s určitou dávkou pokory.

Čas od času se v souvislosti s hledáním úspor vynoří otázka: Může si město dovolit financovat třísouborové divadlo a filharmonii? Zaznívají hlasy, a nejsou nevýznamné, že je to moc velký luxus…
To je těžká otázka. Bude vždy nepopulární, když někdo něco zruší nebo zásadně omezí. Možností je několik, může dojít třeba ke sloučení obou organizací do jednoho subjektu, to by určitě úspory přineslo. Nebo samozřejmě zrušení některého souboru divadla, tady nejčastěji zaznívá balet, ale ten je zase hodně provázaný s operou. Takže by nám nakonec zbyla třeba jen činohra. A poslední variantou je zrušení filharmonie.

Až tak?
Neříkám, že to chceme udělat. Už za současné koalice jsme ale chtěli, aby se vypracovaly analýzy, jaká všechna řešení by připadala v úvahu a co by přinesla. Bohužel se to nestalo, paní náměstkyně Záleská preferovala počkat s rozhodnutím po volbách. My jsme ale nechtěli rozhodnutí, jen analýzu. Tu nyní na stole nemáme a bojím se toho, že se můžeme dostat do situace, kdy v rámci aktuálního finančního tlaku budeme muset rozhodovat velmi rychle, bez dostatečných podkladů. A když rozhodujete pod tlakem a nemáte situaci dobře zanalyzovanou, můžete udělat špatné rozhodnutí. Doufám ale, že do téhle situace se nedostaneme.

Foto: Jan Procházka

Zimní stadion: Jde jen o to, spočítat, co je výhodnější a udělat rozhodnutí

Tak pojďme v tématech dál. Stavět v Olomouci výškové budovy? Ano nebo ne?
Je to mnohem složitější otázka, než na jednoslovnou odpověď. Upřímně si myslím, že Olomouc není městem, které by nutně potřebovalo výškové budovy. Jsou tu jiné způsoby, jak stavět. Taky si upřímně myslím, že dříve či později dojde k postavení Šantovka Tower, z čehož nejsem nějak nadšený, ale osobně to zároveň nevnímám jako největší katastrofu v dějinách města. Mnozí kolegové ve spOLečně mají na věc radikálnější pohled. I proto se naše hnutí staví k Šantovka Tower spíše odmítavě. Myslíme si ale zároveň, že je na místě přehodnotit výškové limity v různých částech města. A určitě jsou lokality, kde by se mohly stavět vyšší budovy, než tam dnes jsou. Ale není podle mě potřeba tu budovat stometrové mrakodrapy. Takový nedostatek parcel tu není.

A co zimní stadion? Opravit stávající, nebo přistoupit na spolupráci s developerem Redstone a mít víceúčelovou halu na Velkomoravské?
Spočítat to. Jde o to, probrat obě varianty s chladnou hlavou a vybrat tu, která je pro město výhodnější. Pro mě to je především otázka finanční. Nemám v tom osobní preferenci, obě cesty jsou možné. Jako občan říkám, že by bylo fajn, kdybychom tu halu, jakou chce postavit pan Morávek, měli. A pokud by v Olomouci měla stát, určitě je lepší, aby byla na Velkomoravské. V centru na ni není místo. Zásadní je si říct, jakou cenu jsme ochotni jako město za takovou halu zaplatit.

Myslíte si, že jsme po desítkách let už blízko k tomu, dobrat se konečně cíle? Tedy, že padne definitivní rozhodnutí, kterou cestou půjdeme?
Myslím si, že během tohoto volebního období to bude určitě rozhodnuté. V podstatě jde o rozhodnutí vcelku triviální. V Olomouci může stát pěkná multifunkční hala a městští politici musejí umět říct, kolik jsou ochotni z městského rozpočtu na takovou parádu ročně uvolnit. Zda 30, 40 nebo třeba 50 milionů. Tím neříkáme nic jiného než to, jak moc si takové haly jako město ceníme. A pokud se nenajde průnik s nabídkou investora, tak hala nebude a místo toho se bude postupně opravovat stávající zimní stadion. I to je cesta.