Největší výzkum rizikového chování českých dětí na internetu, jehož se zúčastnilo více než 21 tisíc respondentů, ukazuje, že školáci a studenti se nejčastěji setkávají s verbálními útoky, obtěžováním za pomoci prozvánění a vyhrožováním či zastrašováním. Na projektu se podílela i Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Rozsáhlý průzkum mezi více než 21 tisíci dětmi ve věku jedenáct až sedmnáct let realizovalo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Seznam.cz. Jeho výsledky ukázaly, že téměř 51 procent dětí do osmnácti let má zkušenost s nějakou formou kyberšikany. Mezi nejčastější druhy kyberšikany, se kterými se dotazované děti setkaly, patří verbální útoky (33 procent), obtěžování za pomoci prozvánění (24 procent) a vyhrožování či zastrašování (17 procent). Mezi jevy, které mají oproti výzkumu z minulého roku rostoucí tendenci, patří nejčastěji vydírání a krádež identity. Ale i k těmto formám šikany potřebujete útočníky. Samy děti se ve výzkumu přiznávaly k tomu, že jsou mnohdy autory kyberšikany vůči jiným dětem. Přiznaly se, že se nejčastěji uchylují k verbálním útokům (11 procent) a obtěžování prozváněním (6 procent).
Děti často samy útočníkům nahrávají. Na internetu o sobě sdělují údaje, které mohou být citlivé. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že děti ve věku od jedenácti do sedmnácti let na internetu nejčastěji zveřejňují své jméno a příjmení (76 procent), dále e-mail (59 procent) a fotografii obličeje (55 procent). "I děti musí počítat s tím, že jakákoliv informace, kterou o sobě na internetu zveřejní, už nikdy nejde vrátit zpátky. Proto je lepší psát si pod pseudonymem a zbytečně na sebe neuvádět další kontaktní údaje," řekl manažer pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz Martin Kožíšek. „U některých druhů kyberšikany zaznamenáváme na rozdíl od minulých let mírný pokles jejich četnosti. Tento fakt si vysvětlujeme i existencí řady projektů, které upozorňují na nebezpečí uveřejňovaní citlivých údajů,“ doplnil Kožíšek.

Nástrahy internetu ale na děti nečíhají jen v oblasti toho, co o sobě samy zveřejní, ale i v jejich komunikaci. Výzkum mezi náctiletými ukázal, že děti jsou ochotny si nejen psát, ale i osobně se potkat s lidmi, které neznají z jiného než online prostředí. Podle výzkumu si s lidmi, které nezná z reálného světa, povídá online 53 procent dotázaných dětí. Celkem 27 procent respondentů uvedlo, že by si na vyžádání přidalo cizího člověka mezi osoby, se kterými může komunikovat například v rámci sociální sítě. Na otázku, zda by šly děti na schůzku s neznámým člověkem, odpovědělo 36 procent z nich kladně. Pozitivní ale je, že 59 procent by se v takovém případě svěřilo kamarádům nebo sourozencům či rodičům. Učitelům by se však svěřila pouhá tři procenta dotázaných. "Je určitě dobré, že se děti naučily výzvy k setkání ignorovat nebo o nich někomu alespoň říkat. Děti si kolikrát neuvědomují, že místo internetového kamaráda na ně může čekat někdo úplně jiný a celá situace může skončit tragicky," říká Kožíšek. Zarážející je, že 76 procent dotázaných dětí považuje osobní setkání s člověkem, kterého znají jen z internetového prostředí, za riskantní a nebezpečné, a přesto by 55 procent z nich na takovou schůzku stejně šlo. "Většina dětí si uvědomuje, že je schůzka s neznámým člověkem nebezpečná. Přesto jsou ochotny riskovat a pod vidinou odměny, jakou může být například dobití mobilního kreditu či peněžitá částka, na osobní schůzku dorazit. Řada dětí je ale také k osobnímu setkání donucena sofistikovanými metodami manipulace, třeba vydíráním citlivými materiály, které útočníkovi v rámci internetové komunikace samy poskytly. Děti mnohdy věří, že sníží riziko vlastního ohrožení tím, že na schůzku dorazí například se svým stejně starým kamarádem. Ve většině případů však tento postup pro jedno či obě děti končí špatně," uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace při Univerzitě Palackého Kamil Kopecký.

Výzkum se zabýval i intimitou dětí na internetu. Přes sedm procent z nich uvedlo, že na internetu umístilo svojí nahou fotografii nebo video. Zároveň ale tvrdí, že jsou si vědomi rizika a považují tuto aktivitu za riskantní, a to v celých 75 procentech případů.
Výzkumu se účastnilo 21 372 dětí z více než čtyř tisíc škol ve věku jedenáct až čtrnáct let (69 procent a patnáct až sedmnáct let (31 procent), a je tak nejrozsáhlejším výzkumem, který se kdy u dětí na toto téma realizoval. "Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci tento výzkum realizuje již počtvrté. Výsledky výzkumu budou dále využívány například pro tvorbu strategických plánů pro boj s riziky internetu a budou také integrovány do aktivit programu E-Bezpečí a do vzdělávání budoucích pedagogů na naší fakultě," doplnil Kopecký.