Nejstarší má více než sto let, nejmenší měří jen pár centimetrů a největší přes metr. Řeč je o panenkách, které jsou až do 27. října k vidění na výstavě Panenky - nejen hračky v Muzeu Litovel. Expozice je otevřena denně od středy do neděle vždy od 9 do 17 hodin.

Na litovelské výstavě je zastoupena prvorepubliková (papírové a hadrové panenky), válečná i československá průmyslová výroba druhé poloviny 20. století, období socialismu (chodící panenky, gumáčci, miminka) i současné trendy (rebornová či portrétní miminka). Nejstarší vystavené panenky pocházejí z přelomu 19. a 20. století.
Na území Čech začíná vznikat drobná řemeslná výroba dřevěných kloubových panenek od poloviny 18. století jako alternativa drahým dřevěným nebo již porcelánovým pannám rakouské, německé, francouzské a anglické výroby. "Postupem času se s nevalně zpracovaných výrobků, které byly nejprve opatřeny sádrovou hlavou s malovaným obličejem i vlasy, dřevěným tělem a textilními končetinami stala propracovaná výtvarná díla, která svým zpracováním konkurovala i těm nejuznávanějším značkám a řemeslníkům," uvedl Robert Najman z Muzea Litovel.
Zlatý věk panenek podle něj přichází v 19. století. "V minulosti byla panenka členem rodiny a dědila se z generace na generaci. Každá dívka přidala své panence něco z doby, ve které žila. V období od poloviny 20. století byla u nás panenka degradována na spotřební předmět. Panenky však nejsou jen hračkou, ale i jedním z dokumentů našich tradic a obrazem způsobu života," řekl Najman.
Panenky byly v průběhu věků tvořeny z různých materiálů. Mezi základní přírodní materiály patří především textil a dřevo populární nejvíce do 19. století. Poté továrně zpracované materiály jako papírmaš, keramické materiály (biskvit, pairan a glazovaný porcelán). S rozmachem syntetických látek přichází na scénu celuloid, plast a v současné době nejrozšířenější vinyl.