Významný krok pro řešení velkého medicínského problému, jímž je stoupající odolnost bakterií vůči léčbě antibiotiky, učinili vědci Lékařské a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Prokázali, že účinnost antibiotik zvyšuje přidání sloučeniny stříbra, případně mikročástic či nanočástic tohoto kovu. Antibiotika v kombinaci se stříbrem se pak mohou využívat v nižších dávkách a účinkují i na bakterie, které byly dříve na antibiotika rezistentní.

Dlouhodobé nadužívání antibiotik provázelo lékařství zejména v 60. až 80. letech minulého století. "Mnohé bakteriální kmeny se staly odolnými vůči antibiotické léčbě, respektive k potlačení bakteriálních infekcí jsou často potřeba podstatně vyšší dávky antibiotik a jejich kombinace. To s sebou přináší řadu nežádoucích účinků, včetně lékové interakce," vysvětlil důvody několikaletého výzkumu děkan lékařské fakulty a mikrobiolog Milan Kolář, který se na bádání podílel.
Podstatou olomouckého vynálezu, jehož postup je už přihlášený k patentování na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR, je přípravek obsahující směs antibiotika a stříbra ve formě nanočástic nebo vhodné sloučeniny. Přínos je především v tom, že antibiotika s příměsí stříbra opětovně vykazují antibakteriální účinek i vůči takovým bakteriím, na něž antibiotikum bez této příměsi nezabíralo nebo bylo účinné jen zčásti. Účinek lze prokázat i při podstatně nižších koncentracích antibiotika.
"Antibakteriální účinky stříbra jsou známá po staletí. Už Římané používali nádoby ze stříbra nebo házeli stříbrné mince do mléka, aby vydrželo déle čerstvé. Vzhledem k současné popularitě nanočástic jsme se začali věnovat využití nanočástic stříbra v biologických aplikacích. Začali jsme studiem jejich antibakteriální aktivity ve spolupráci s lékařskou fakultou," popsal počátky výzkumu Aleš Panáček z Katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty UP a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů.
Vědci nejprve potvrdili antibakteriální aktivitu stříbra. Práce zveřejněná v roce 2006 v odborném časopisu The Journal of Physical Chemistry B patřila mezi první práce tohoto druhu, vzbudila velký ohlas v odborném světě a má již stovky citací. Následně přišla na řadu otázka odolnosti bakterií na antibiotickou léčbu, která vědce zaměstnávala v uplynulých zhruba třech letech. "Napadlo nás přidat k antibiotikům nanočástice. Podařilo se nám prokázat, že nanočástice stříbra velice posilují účinek antibiotik vůči bakteriím. To v praxi umožní používat menší dávky antibiotik v kombinaci se stříbrem, čímž se snižuje riziko vedlejších účinků. Možná ještě důležitější je zjištění, že nanočástice stříbra obnovují účinek antibiotik vůči rezistentním bakteriím," uvedl Panáček.
Nanočástice stříbra se zatím v léčbě bakteriálních infekcí nepoužívají. Aby se v budoucnu staly součástí léčiv, bude nutné provést řadu klinických experimentů, které jsou i velmi nákladné. Podle Milana Koláře byl princip ověřen v laboratorních podmínkách. "Účinnost se podařilo prokázat i při lokální aplikaci formou masti a hydrogelů. V současné době výzkum pokračuje testováním na zvířatech," řekl mikrobiolog.
Spojení antibiotik a nanočástic stříbra zkoumaly v minulosti i jiné vědecké týmy. "V žádném případě nedosáhly tak významných výsledků jako my, tedy tak vysoké antibakteriální aktivity za tak nízkých koncentrací nanočástic stříbra i antibiotika. Je to tím, že máme díky spojení týmů vědců z nanomateriálové oblasti výzkumu a mikrobiologického výzkumu unikátní metody pro přípravu nanočástic stříbra a také velmi spolehlivé metody testování antibakteriální aktivity. Proto se naše týmy dostaly na špici výzkumu v oblasti znovuobnovení citlivosti dosud odolných bakterií vůči antibiotikům," soudí Panáček.
Nejnovější výsledky by se měly v nebližší době objevit v odborné literatuře. Antibiotické přípravky v kombinaci se stříbrem by mohly najít využití nejen v humánní medicíně, ale i veterinárním lékařství, zdravotnických pomůckách a materiálech či v kosmetice.