Radomír Surma pracoval s velmi tenkými plátky palladia, které se používají ke stříbření, a zlata. Měří osm krát osm centimetrů a jsou ručně vyklepávány koženým kladívkem. Když je dáte proti světlu, jsou průsvitné. A takřka nic neváží. Je třeba s nimi zacházet velmi jemně a práce s nimi vyžaduje ideální podmínky - nesmí být větrno, vlhko, nesmí mrznout, ale žádoucí není ani velké teplo. 

Práce je to náročná a vyžaduje velkou dávku trpělivosti. A ač se to na první pohled nezdá - také matematické dovednosti. Plochu, kterou zlatíte nebo "stříbříte", si nejprve musíte pečlivě propočítat. Vzhledem k tomu, že na orlici je spousta záhybů a menších plošek, které se nedají pokrýt celým plátkem, ale pouze jeho částmi, rozhodně to není otázka pár minut. Na olomoucký erb použil Radomír Surma zhruba tisíc plátků.

Olomoucká orlice v celé své kráse...