Na hospodaření státního podniku Vojenský opravárenský podnik CZ (VOP CZ) v letech 2009 až 2011 se zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Součástí podniku, jehož zakladatelem bylo ministerstvo obrany, byl také nedávno zprivatizovaný závod ve Šternberku. Kontrola NKÚ odhalila, že stát při jeho prodeji přišel o miliony korun.

Hlavním předmětem podnikání VOP CZ jsou strategické dodávky a služby pro zajištění obrany a bezpečnosti státu. "Přesto se na jeho tržbách stále víc podílejí zakázky z civilního sektoru, v roce 2011 to bylo už 52 procent. Důvodem jsou stále nižší rozpočty ministerstva obrany, které by mělo s ohledem na hlavní předmět podnikání státního podniku být jeho majoritním zadavatelem," uvedla tisková mluvčí NKÚ Olga Málková.
Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval pět případů prodeje nepotřebného nemovitého majetku VOP CZ. "Například ve Šternberku šlo o majetek za 274 milionů korun, jehož součástí byla i vybavená montážní hala z roku 2007. Její stavba stála 219 milionů korun. Znalecký posudek stanovil kupní cenu v rozmezí od 84 do 134 milionů korun. Hodnoticí komise schválila prodej uchazeči, který dal nejvyšší nabídku ve výši 136 milionů korun," zmínila Málková.
Ministerstvo obrany podle jejích slov rozhodovalo nekoncepčně a nekoordinovaně, o čemž svědčí zejména rozhodnutí o způsobu prodeje majetku ve Šternberku. "Udělilo souhlas s prodejem až poté, co ho odsouhlasila dozorčí rada, a to přesto, že prodej byl plánován už od září roku 2011. V důsledku rozdílu mezi zůstatkovou cenou majetku a kupní cenou včetně daně vznikla účetní ztráta 146 milionů korun. Po zahrnutí rezervy na odstupné zaměstnanců dosáhne účetní ztráta z prodeje až 187 milionů korun. VOP CZ navíc nesjednal ve smlouvách se zahraničními odběrateli sankce za neplnění pohledávek, a proto je později nemohl v případě neplacení odběratelů uplatňovat. Podnik podle nás nepostupoval s péčí řádného hospodáře, když například rozšířil předmět jedné kupní smlouvy o 6,7 milionu korun, přestože odběratel měl už dva měsíce zpoždění se zaplacením kupní ceny, která činila 34,7 milionu. Podnik navíc začal vymáhat pohledávku soudní cestou až rok po její splatnosti," shrnula závěry kontroly Olga Málková.