V České republice neustále nabývá na popularitě divadelní improvizace a neméně je oblíbená také v Olomouci. Iva Najďonovová, studentka oborů Divadelní a filmová věda Univerzity Palackého v Olomouci, je členkou improvizační divadelní skupiny O.Li.V.Y. a lektorkou skupiny Ol.Í.H.Ně. V rozhovoru se nám snažila přiblížit, v čem improvizace spočívá, a také přitáhnout nové diváky nebo i zájemce o improvizaci. Její skupina Ol.Í.H.Ně se v pátek 10. ledna v 19.00 na Konviktu utká v improvizačním zápase s pražským týmem Stře.L.I. A vy můžete být při tom.

Vysvětlete našim čtenářům, co si mají představit pod názvem improvizační divadlo?
Improvizační divadlo, tak jak jej pořádá Česká improvizační liga, patří mezi divadelní sporty. Jedná se o improvizování na témata od diváků, vše se odehrává na jevišti v divadle „teď a tady“. Ovšem neimprovizujeme z nuly, předchozí příprava je velmi důležitá. Hrajeme v určitých kategoriích, každá je zaměřená na něco jiného a snažíme se trénovat jednotlivé principy, abychom byli pohotoví, schopni reagovat na divácké podněty a abychom mohli společně vytvářet situace. Na trénincích se soustředíme na pohyb, mluvené slovo, zpěv a jiné.

Improvizace probíhá ve dvou formách, jednou je zápas a druhé je představení...
Základní forma je opravdu zápas, často se říká, že je to útvar mezi sportem a divadlem. Setkají se dva týmy, které spolu improvizují a zároveň bojují o diváckou přízeň. Součástí zápasu je hlavní a pomocný rozhodčí, což jsou sportovní prvky a konferenciér, což je naopak divadelní prvek. Nejdůležitější složkou jsou pak diváci, kteří hlasují a dávají podněty. Vše začíná úvodním slovem konferenciéra, aby divákovi dění přiblížil, řekl mu, v čem tkví jednotlivé kategorie. Před konkrétní akcí se koná rozcvička na rozehřátí, abychom byli schopni na sebe rychle reagovat. Po každé kategorii následuje hodnocení, diváci dostanou barevné kartičky a hlasují pro tým, který byl lepší. Dají mu bod, na konci zápasu se body sečtou a vyhlásí se vítěz. Kořeny těchto zápasů leží v Kanadě a sahají až do 70. let.

Existuje něco jako fotbalová tabulka s pořadím družstev podle úspěšnosti?
U nás, v České republice, jsou zápasy spíše divadelního charakteru. V zahraničí, ve frankofonní Kanadě, existuje žebříček. A zápasy se odehrávají přímo v mantinelech, jsou rozděleny na třetiny, kdežto my dodržujeme divadelní pojetí dvou polovin. Přičemž se snažíme časově vejít do dvou až dvou hodin a dvaceti minut i s přestávkou. Právě v Kanadě mají i hokejové dresy, losují pukem.

Kolik je v ČR improvizačních skupin?
Rok od roku je jich víc, momentálně kolem třiceti. V Praze je jich několik, v Olomouci jsou dvě - O.Li.V.Y. (Olomoucká Liga V Ymprovizaci) a Ol.Í.H.Ně. (Olomoucká Improvizace Hanácké Něhy) Existuje i takzvaná středoškolská improliga, která funguje většinou v rámci dané školy. Olivy fungují v Olomouci od jara 2007 a Olíhně od března 2011. Vztah mezi těmito dvěma skupinami je velice úzký. Já i Daniel Kunz (jedna z výrazných tváří olomoucké improvizace, herec a lektor, pozn. red.) jsme oba členové týmu Oliv a trénujeme Olíhně, takže se naše zkušenosti snažíme předávat dál. Týmy jsou hodně propojené, to je důležité. Připravujeme společné projekty, jako jsou tematické večery nebo impro potmě – představení založená pouze na verbální složce, která proběhla v druhé polovině roku 2013. Bez Oliv by Olíhně nebyly.

Kolik mají tyto skupiny členů?
Momentálně jsme na tom zhruba stejně, kolem deseti členů. Olíhně tvoří převážně vysokoškolští studenti z Univerzity Palackého. Bohužel mnoho z nich odjíždí na studijní pobyty do zahraničí, a proto počty stále kolísají.

Jak často pořádáte představení?
Trénujeme jednou týdně a snažíme se, aby zápas byl v Olomouci minimálně jednou za měsíc. Ale také pořádáme výjezdy po olomouckém kraji, nebo nás někdo nás pozve do jiných koutů republiky. Často hrajeme na festivalech a podobně. Ve výsledku jsme na podzim pořádali akci co týden.

Kde nejčastěji v Olomouci hrajete?
Naší domovskou scénou je divadelní sál na Konviktu. Ale jsme otevřeni i jiným prostorům jako je například Divadlo hudby. Když ještě fungovala kavárna Mezi světy, patřila mezi naše oblíbená místa. Právě kavárenské prostory nabízejí jiné možnosti a formy jako například improshow, která nemá podobu zápasu.

Stalo se někdy, že herec (hráč) není schopen reagovat na divákův podnět?
Určitě se to stává, ale je to možné uhrát. Někdy se u toho odbouráme, ale je to jedna z věcí, která by se stávat neměla. Pokud se bavíme o zápasech, tak hlavní rozhodčí dbá na správnost hry, vybírá jednotlivé kategorie a koriguje hráče.

Jak moc záleží na publiku, přece jen většinou hrajete pro to univerzitní…
Publikum je převážně studentské, a to jak z vysokých, tak i ze středních škol, což nás osobně těší, že středoškoláci si skrz nás našli cestu do divadla. Ale chodí i klasické starší, dospělé publikum. Záleží především na tom, jak je dokážeme vtáhnout. Když přichází prvodivák, musíme mnohem více zabrat, aby s námi komunikoval. Pak se nám také vracejí lidé, chodí na každý zápas a okamžitě se do hry zapojí. Když je publikum reagující, to je to nejlepší, co může být.

Myslíš kategorie, jako jsou disciplíny v Partičce (pořad TV Prima)?
Obojí, my i oni, vycházíme ze stejných věcí. Každá kategorie je na něco cílená – na vyprávění, na zpěv… Já Partičku nesleduji, viděla jsem pár dílů, protože mě zajímalo, jak ten televizní formát vypadá, ale jde tam o trochu jiné věci než v živém divadle. Nevím, jak je na tom pořad teď, ale slovenská verze mě docela bavila.

Stíháš ještě jiné záliby ve volném čase?
Tím, že studuji divadelní a filmovou vědu, je to i mým velikým koníčkem. Sleduju filmy a divadlo jako divák. Klasické divadlo jsem nikdy nehrála, do Oliv jsem se dostala díky mé spolubydlící, která v nich hrála; moje kamarádka a spolužačka je dokonce vedla. Viděla jsem zápas a ten mě nadchl natolik, že jsem začala navštěvovat tréninky Oliv, letos už to bude sedm let. I Olíhně jsou neustále otevřeny novým zájemcům, scházíme se každou středu od 17.00–19.00 na Konviktu. Stačí, aby se člověk nebál nových věcí.

Ráda bych Vás pozvala čtenáře na improvizační zápas v pátek 10. ledna v 19.00 do divadelního sálu na Konviktu. Skupina Ol.Í.H.Ně se utká s pražským týmem Stře.L.I., kteří se představí v Olomouci vůbec poprvé.