On ve fotografiích, ona v komiksu. To jsou formy, kterými se podařilo dvěma známým tvůrcům "ochočit divochy“ také pro české, více či méně nedivoké diváky. Právě teď si můžete směle vyrazit do kavárny Café ´87 mezi paraguayské indiány. Místní komorní galerie tu včera představila fotografie Pavla Friče pořízené během pobytů u kmene Čamakoko a také oceňovaný komiks Lucie Lomové Divoši. Právě autorka oblíbených komiksů se představení zhostila osobně.

Mansos – Ochočení divoši. Tak zní název výstavy, v jejíž společnosti si můžete v těchto dnech zpříjemnit posezení nad kávou či skleničkou vína v Café ´87 v olomouckém Muzeu moderního umění. "Mansos znamená španělsky krotký, ochočený. Říká se tak i civilizovaným indiánům, jako třeba právě Čamakokům z Gran Chaca v Paraguayi, které na svých fotografiích zachycuje Pavel Frič. Je náčelníkem sdružení Checomacoco, které pomáhá indiánům s českou krví co nejlépe obstát v dnešním světě. Onu ´českou krev´ tam přivezl jeho děd Alberto Vojtěch Frič,“ shrnul zajímavý příběh kurátor David Hrbek.
Takže u tohoto etnografa a cestovatele to všechno začalo. Po mnoha desítkách let, kdy daleko za oceánem prožíval svá dobrodružství, jeho příběh znovuoživil jeho vnuk. A měl k tomu také pádný důvod. Jak se ukázalo, v daleké jihoamerické zemi žijí stovky jeho příbuzných. Cestovatel Frič si totiž záhy získal sympatie domorodého lidu... A jak k tomu všemu přišla výtvarnice Lucie Lomová?
"Já jsem se ke komiksu Divoši dostala tak, že jsem slyšela od své kamarádky, že přečetla pěknou knížku a ta knížka, že je o indiánovi, kterého na počátku dvacátého století přivezl do Prahy cestovatel Alberto Vojtěch Frič,“ prozradila zdroj své inspirace tvůrkyně komiksů Lucie Lomová.

Kromě děda Friče, však veledůležitou úlohu sehrála také velká záplava z roku 1908. Obyvatelé i zvěř se museli stáhnout do vnitrozemí, a tak českému cestovali nezbylo, než se, coby běloch, s tamním obyvatelstvem sblížit. Aby uhájil vlastní život, rozhodl se domorodcům zavděčit. Když vypukla roztržka mezi ženami dvou indiánských skupin, jednoduše si zvolil jednu stranu, kterou s pistolí v ruce hájil. Jako výraz vděku poté dostal od náčelníka za ženu jeho dceru Černou kachnu. Podle Lucie Lomové, která se ujala úvodního slova během vernisáže, prý byla velmi krásná. Tak nějak se stalo, že zhruba třem stovkám tamních indiánů nyní v žilách koluje také česká krev. Aniž by po dlouhá léta někdo v Čechách tušil, že kdesi v Gran Chacu v Paraguayi žije početné příbuzenstvo českého cestovatele.
V linii fotografií tak můžete proniknout do světa "českým Čamakoků“. "Všechny fotografie, které na výstavě vidíte, jsou příbuzní Fričových,“ přibližuje výstavu fotografií Lucie Lomová. Uvidíte tu například dceru Hermínie, která zase byla dcerou oné Černé kachny, věnované jako výraz vděku českému cestovateli za ženu. Ale je tu také místní cowboy s mobilem v ruce nebo jeden z potomků, který svou tváří nezapře pokrevní příbuznost právě s Pavlem Fričem. "Každá z fotografií souvisí s tím, že se tehdy před více než sto lety rozvodnily dvě řeky,“ podotkla k fotografiím výtvarnice.
V druhé linii, tedy komiksové, se jako návštěvník kavárny seznámíte s dílem Lucie Lomové. Komiks ve zvětšené podobě a samozřejmě ve zkratce na kavárenské zdi vypráví příběh mladého cestovatele, který roku 1908 přivezl z Paraguaye do Prahy indiána Čerwuiše.

"Mě příběh samotný fascinoval právě proto, že žádný z příběhů, které na světě jsou, nemá začátek ani konec, že všechno naše počínání se jen řetězí dál a dál,“ vysvětluje svou motivaci autorka komiksu. Kniha vyšla už roku 2011 a svou cestu si do Olomouce v podobě výstavy našla jednoduše. Autorce se před několika měsíci při návštěvě Olomouce zalíbila prázdná zeď kavárny. A když souhlasil také Pavel Frič, výstavě už nestálo nic v cestě.
Výstava však divákům a návštěvníkům kavárny předává navíc i hlubší smysl. Oživuje téma neveselého osudu indiánů poté, co se setkali s "bílým mužem“. Čeští Čamakokové bývali lovci a sběrači, ale když si jejich území rozebrali farmáři a vykáceli celá území, museli domorodí obyvatelé odejít. Sdružení Checomacoco, v jehož čele stojí Pavel Fryč, jim teď alespoň nabízí asistenční pomoc: "Pomáháme těm, kteří jsou rozhodnuti postarat se sami o sebe i v nových podmínkách. Rádi bychom, aby našli obživu tam, kde žijí. Aby neodcházeli do města a nedožadovali se sociálních dávek, potravinové pomoci a jiných ´výhod´. Nevytváříme pro ně žádné naše programy, ale podporujeme je v jejich vlastním úsilí,“ popsal činnost sdružení Pavel Frič.
Na výstavu komiksu a fotografií dvojice autorů si můžete do kavárny u Muzea umění zajít každý den, až do 5. února 2014. S Lucií Lomovou se navíc můžete v Olomouci potkat ještě dnes od 16 hodin na besedě, kterou pořádá Vědecká knihovna ve svém přednáškovém sále na Bezručově 3.