Zcela výjimečný výstavní projekt připravila ve spolupráci se svými partnery Vědecká knihovna v Olomouci. Při příležitosti oslav svého kulatého jubilea uvede výstavu Chrám věd a múz. 450 let Vědecké knihovny v Olomouci, která veřejnosti představí to nejcennější, co druhá nejstarší knihovna v českých zemích ve svých fondech uchovává.

Během minulých pěti století se v Olomouci podařilo vybudovat mimořádnou sbírku knih, časopisů, rukopisů, map a dalších dokumentů pokrývajících časové období od středověku až po současnost. "Mezi veřejností je ovšem povědomí o tomto bohatství poměrně nízké a knihovna je vnímána převážně jako půjčovna nových knih a studijních materiálů. To bylo také jedním z impulsů pro sestavení expozice, která by představila historii instituce a vybrané dokumenty z jejího fondu," říká ředitelka knihovny Jitka Holásková.

Vzhledem ke skutečnosti, že Vědecká knihovna v Olomouci nedisponuje dostatečně velkými a reprezentativními prostory, bylo dohodnuto uspořádat výstavu Chrám věd a múz ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Vlastivědným muzeem v Olomouci. Zaměření obou partnerských institucí také odpovídá rozdělení jednotlivých expozic. V Muzeu umění jsou představeny nejstarší památky knihovny, od nejstaršího kodexu, evangeliáře z počátku 11. století, přes čtyři kulturní památky (Bible olomoucká, Bible boskovická, Evangeliář zábrdovický, Graduál loucký) až po dosud prakticky neznámou rukopisnou mapu světa z konce 15. století. Prezentovány budou také nejvzácnější inkunábule včetně nejstarší známé knihy vytištěné v Olomouci.

Na snímku je nejmenší kuchařka z roku 1906 v ČR a pravděpodobně jedna z nejmenších na světě s rozměry 24 krát 22 milimetrů se sto recepty na 136 stranách. Foto: ČTK/ Luděk Peřina

Expozice ve Vlastivědném muzeu přibližuje faktory, které bezprostředně ovlivnily podobu knihovny a její fondy. Představeno je například jezuitské dědictví knihovny, role povinného výtisku, cenzura, mecenáši knihovny, důležité osobní knihovny, sbírka bibliofilií, knihovní budovy a další témata. Každý okruh je ilustrován dokumenty z knihovního fondu. Součástí této části výstavy jsou také barokní glóby a další předměty, které kdysi uchovávala knihovna, později ale byly předány právě do sbírek dnešního Vlastivědného muzea v Olomouci.

Obě expozice doplňuje výstava v prostorách Vědecké knihovny v Olomouci zaměřená na význačné osobnosti, které v knihovně v minulosti pracovaly. Životy Jana Aloise Hankeho, Willibalda Müllera, Bohuše Vybírala, Josefa Ludvíka Fischera a dalších jsou navíc propojeny s některými zajímavostmi z doby, kdy v knihovně působili.

Výstava bude trvat od 7. dubna do 12. června. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 7. dubna od 18:00 hodin v sále Václava III. ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Plné vstupné na akci je 50 korun, dětské vstupné 25 Kč. Vstupenka platí pro expozici v obou muzeích. Na výstavu v Galerii Biblio ve Vědecké knihovně v Olomouci je vstup volný.

Stručná historie Vědecké knihovny

Počátky knihovny sahají do roku 1566, kdy do Olomouce přišli jezuité, založili kolej a pro své studijní potřeby začali budovat knihovnu. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen, univerzita i knihovna převedeny do státní správy a knihovna byla prohlášena za veřejnou Univerzitní knihovnu, která až do roku 1935 fungovala jako hlavní zemská knihovna na Moravě. Díky tomu měla olomoucká bibliotéka možnost vybrat a uchovat ty nejhodnotnější knihy z knihoven bývalých jezuitských kolejí a dalších zrušených klášterů, i díky tomu také v roce 1807 získala právo povinného výtisku z území Moravy. V současnosti je Vědecká knihovna v Olomouci jednou ze tří knihoven v Česku, které uchovávají kompletní tiskovou produkci z území celé republiky a spravuje fond o více než 2,1 miliónech knihovních jednotek.