ODS jde do voleb s novou energií a s novými tvářemi, hlásá někdejší hegemon olomoucké politické scény. Strana se netají tím, že by po čtyřleté pauze v opozici chtěla zpět na radnici. "Víme, co město trápí a máme řešení," říká nový lídr Jan Vašíř. A v rozhovoru zmiňuje například dostupnost bydlení, budoucnost tramvají do Pavloviček a možná trochu překvapivě i sociální oblast. "Hledat koaliční partnery budeme tam, kde najdeme shodu na důležitých prioritách. Jasný limit v podstatě v jakýchkoliv pravých i levých extrémech," vzkazuje.

Je vám 31, politika dnes není zrovna trendy zaměstnání… Jak jste se k ní dostal?
Já se o ni vlastně zajímal už od základní školy. Vždycky mě bavila. Ale neměl jsem v plánu do ní aktivně vstupovat. Voličem ODS jsem od osmnácti let, což bylo tehdy pro moje spolužáky těžko pochopitelné, protože u nich frčely jiné strany. Lámat se to ve mně začalo po posledních komunálních volbách. ODS sice kandidovala v koalici SPOLU, ale skončila v opozici a navenek to vypadalo, že ztrácí drajv. Místo hospodského mudrování jsem si řekl, že přiložím ruku k dílu a podívám se, jak strana funguje zevnitř. Tak jsem se stal členem. Že budu o čtyři roky později sedět na pozici lídra, to by mě tehdy nenapadlo ani v nejdivočejším snu.
Možná to bude znít trochu naivně, ale mojí motivací skutečně je, že mám Olomouc rád a vadí mi, jak současné vedení město spravuje. Chci, aby z něj byla hrdá metropole, což ostatně máme i ve sloganu.

O tom, že ODS by potřebovala omladit, se mluvilo často, zejména po každých dalších prohraných volbách. Jste i vy sám odpovědí na tohle volání?
(smích) Asi se to tak dá říct, ale byl bych nerad, kdyby si někdo myslel, že jsem se na téhle pozici ocitl proto, že by se kolegové rozhlédli, kdo vypadá nejmladší a toho určili. Tak to není. Já jsem v naší stranické organizaci opravdu hodně aktivní, podílím se na jejím životě, navštěvuji různé semináře, chodím na zastupitelstvo, přestože nejsem jeho členem, protože mě prostě zajímá, co se tam řeší a co to pak pro nás bude znamenat.

Vaše kandidátka ale není poskládaná jen z nových mladých tváří, je v ní i řada veteránů, někteří v zastupitelstvu seděli už na začátku devadesátých let… Jenom se změnilo pořadí, protože tihle lidé bývali ještě nedávno na čelních pozicích.
To máte pravdu, ale víte, radikální řezy moc nefungují, pak totiž hrozí, že se ztratí nějaké know-how, zkušenost, kontinuita… Když jsme sestavovali kandidátní listinu, dávalo nám smysl, že ODS nabídne v čele novou energii, kterou představuji třeba já nebo kolega Zdeněk Černohouz, ale zároveň i zkušené osobnosti, které mají s politikou mnohaleté praktické zkušenosti.

---

Idealistický pohled je takový, že míříme na deset mandátů.

Tak pojďme toho lídra představit vlastními slovy. Kdo je Jan Vašíř?
Když se někomu představuji, rád říkám: Jan Vašíř, 31 let, narozen, vychován i vzdělán v Olomouci. A jsem na to patřičně hrdý. Vystudoval jsem tu střední průmyslovou školu strojnickou. Ten obor mě moc bavil a dával mi smysl. V Olomouci ale chyběla a chybí technická vysoká škola, vyrazil jsem proto za studiem do Brna. Potom jsem se ale vrátil. Dnes jsem živnostník, podnikatel v oboru reklamy a dávám práci čtyřem lidem. Realizujeme zakázky hlavně pro velké obchodní řetězce nebo významné firmy.

Kromě toho se angažujete také v lokálním sportu…
Odjakživa jsem fotbalista a velký milovník sportu. Postupně jsem sice přesedlal na kolo a jiné aktivity, ale osud tomu chtěl, že mi jednoho dne zavolal kolega z ODS Radek Kubíček. Přišel s tím, že v Nemilanech – kde jsem jako malý kluk na hřišti začínal – chybí vedení a zapsanému spolku hrozí zánik. Známe se, věděl, že jsem srdcař, tak mě přemluvil, abychom do toho šli spolu. Dávalo mi to smysl. Přišel jsem přiložit ruku k dílu a pomoct obnovit místo, které bude pro mladé kluky v dnešní době fungovat jako zdravé zázemí, kotva a inspirace.

K ambicím olomoucké ODS... V současné době máte pět zastupitelů, to není mnoho. Jaký je váš volební cíl?
Pět zastupitelů je pro nás absolutní bottom line, spodní hranice. Kdybychom obhájili jen tento počet, nemohl bych říct, že jsem naplnil to, s čím jsem do voleb šel a co jsem slíbil spolustraníkům. Idealistický pohled je takový, že míříme na deset mandátů. Pokud se potkáme někde na půl cesty, budeme spokojeni. Chceme zvrátit dosavadní sestupný trend, rozšířit náš zastupitelský klub a získat podstatně silnější pozici pro vyjednávání o případné koalici na radnici.

V posledních volbách jste kandidovali jako součást koalice SPOLU. Ten projekt skončil, ale nebyla tu nějaká ambice se v rámci Olomouce sdružit do nějaké podobné koalice? Jako to třeba nyní udělala TOP 09 s Piráty a Zelenými?
O podstatě naší kandidátky jsme debatovali už od začátku roku a v té době převládlo rozhodnutí jít samostatně. Byla to jednoznačná vůle členské základny.

Není tajemstvím, že v ODS jsou v téhle záležitosti dva proudy. Jeden je pro spojování, druhý pro posilování vlastní značky. Vy jste v tom druhém?
Přesně tak. Vnímám v tom dvě roviny. Po sněmovních volbách projekt SPOLU trochu ztrácel drajv a důvěru. Druhá věc je širší politická debata, která mě osobně mrzí. Mám pocit – a nechci se nikoho dotknout –, že ODS jako nejsilnější partner až příliš často obětovala vlastní představy, ideály a program ve prospěch soudržnosti koalice. V krátkodobém horizontu v roce 2022 to fungovalo, měli jsme premiéra a důležité posty ve vládě. Ale z dlouhodobého hlediska se to podle mě negativně podepisuje na důvěře v samotnou ODS. Já jsem tedy jednoznačným zastáncem budování vlastní značky a poctivé samostatné cesty.

Jedním z vašich hlavních volebních hesel, která teď vídáme na billboardech, je „Osvěžující změna pro Olomouc“. Upřímně, ODS byla od roku 1994 ve vedení města takřka nepřetržitě. S výjimkou let 1998 až 2002 a teď posledních čtyř roků je to právě ODS, která významně spoluvytvářela to, čím dnes Olomouc je, ať už v dobrém či špatném smyslu. Není teď po čtyřleté pauze trochu zvláštní tvrdit, že přinášíte osvěžující změnu?
To heslo je spojené hlavně s mou tváří a s týmem nových lidí. Nemusíme si nalhávat, že ODS pro některé lidi nepůsobí jako stará struktura – když jsme téměř denně v ulicích na kontaktní kampani a mluvíme s lidmi, tak podobné narážky slyšíme docela často. Chtěli jsme dát jasně najevo, že i zavedená strana dokáže přijít s novou energií.
I proto jsme v parném létě rozdávali vodu s mátou a ledem, abychom s nadsázkou a vtipně řekli, že ODS tady nemá jednoho nového člověka, ale celý tým, který může být osvěžením nejen pro stranu, ale i pro město samotné.

Je trochu smutnou realitou, že lidé dnes čtou jenom titulky. Tak jsem si jich pár vypsal z vašich volebních stránek a budu k nim chtít nějaké komentáře pro naše čtenáře, kteří zvládli dočíst až sem.
Tak dobrá.

Ten první zní: Veřejná doprava v Olomouci musí fungovat pro lidi. (…). Jak to chápat? Na rozhovor jsem dnes přijel pohodlně tramvají, dokonce jsem si v ní koupil jízdenku kartou. Přijde mi, že to docela funguje…
To je v pořádku a jsem rád, že se možnost platby kartou podařila ještě před volbami zařídit. Ale řekněme si upřímně, v Brně, Ostravě, v Plzni a jiných městech tohle funguje už dlouhé roky. V komfortu cestování tady byl obrovský dluh a platba kartou je jen úplný základ. Veřejná doprava má být smysluplná a důstojná alternativa k autům, doprava pro 21. století.
Pojďme se inspirovat v jiných městech! Když přijedete do Prahy, máte aplikaci Lítačka, kde si na pár kliknutí koupíte nejen jednorázovou jízdenku, ale i dlouhodobý kupón. To je směr, kterým bychom se měli vydat, abychom lidem nákup jízdenek maximálně zjednodušili. Samozřejmostí musí být klimatizované vozy, které komfortně obslouží všechny městské části, a bezbariérovost.

Právě bezbariérovost ale na většině linek celkem funguje, ne?
Docela ano, ale i tam narážíme na zbytečné technické nedokonalosti a chyby při realizaci. Nedávno se řešil problém na zrekonstruované zastávce u Neředína, kde vznikla hrana mezi nástupní platformou a tramvají, což vozíčkářům komplikuje nástup. To jsou sice zdánlivé drobnosti, ale ukazuje to, že se věci nedělají pořádně hned napoprvé.

Horkým tématem v olomoucké dopravě je teď případné rušení tramvajové trati do Pavloviček. Z radnice zní celkem otevřeně, že rekonstrukce nemá smysl a že by se trať ukončila u autobusového nádraží a dál by už jezdily jenom autobusy, případně elektrobusy. Co na to říká ODS?
Jsme jednoznačně pro zachování tramvajové trati v současné podobě. Jaký vzkaz bychom tím lidem poslali? Říct v Hodolanech: „Plánujeme nákladnou rekonstrukci tramvajové trati do Neředína, ale vám tu vaši v Pavlovičkách zrušíme,“ to je vůči tamním obyvatelům sprosté. Tramvaj je vysokokapacitní doprava. Její obrovská výhoda spočívá v tom, že jede po kolejích a nevisí v ranních kolonách na Chválkovické. Pro lidi z téhle oblasti je to přirozená rychlá alternativa.

Argument radnice je ale ten, že trať je po letech zanedbávání v takovém stavu, že by se musela postavit celá znova… A navíc, že většinu času takzvaně tramvaje vozí vzduch, tedy jezdí téměř prázdné.
To, že zanedbaná infrastruktura vyžaduje velkou investici, je pravda. Jenže u tramvají se dlouhodobě ukazuje, že koleje mají podstatně delší životnost než běžná vozovka. Pokud by alternativou měl být nákup elektrobusů, které jsou kvůli bateriím samy o sobě těžké a povrch silnice extrémně zatěžují, tak bychom tam zažívali frézování a pokládku asfaltu každou druhou sezónu. Podle mě dává smysl infrastrukturu, kterou jsme po někom zdědili, spíše udržovat a obnovovat než se jí zbavovat. Lokalita Hodolan, Pavloviček a Bělidel má navíc velký potenciál pro další růst, v budoucnu tady mohou vzniknout nové byty i pracovní příležitosti. A jakmile tramvajovou trať jednou zrušíte, už ji tam zpátky nikdy nevrátíte. Za pár let bychom toho zrušení mohli hodně litovat.

---

Když bude mít dům o jedno nebo dvě patra více, získáme obrovské množství hrubé podlažní plochy. To má zásadní dopad na ekonomiku celého projektu a ve svém důsledku na výslednou cenu a dostupnost bydlení.

Tak pojďme na další titulek. Chceme Olomouc na celý život, aby se v ní dalo dobře bydlet, pracovat i žít. Co si pod tím představit?
To je pro mě vůbec nejdůležitější myšlenka celé kampaně, která vychází i z mé osobní zkušenosti. V Olomouci můžete vystudovat kvalitní školy, máme tu skvělou univerzitu s třiadvaceti tisíci studenty. Jenže pak přijde moment, kdy dospějete a řešíte, co dál v běžném životě. A já to dnes sám zažívám na vlastní kůži – narážíte na obrovský problém sehnat dostupné bydlení. Výsledkem je nebezpečný trend suburbanizace. Mladí lidé město opouštějí a stěhují se do okolních obcí, protože v Olomouci na byt jednoduše nedosáhnou. Pro město je to obrovská škoda z mnoha důvodů, přichází tím také o značné příjmy z daní.

Bydlení je tedy podle vás v Olomouci téma číslo jedna?
Z debat s kamarády a vrstevníky vnímám, že pro moji generaci to zkrátka problém číslo jedna je. Narážíme tu na dlouhodobé selhání trhu. Měli jsme celou pomalou dekádu, kdy výstavba nebyla dosti pružná a absolutně nestíhala pokrývat tu obrovitou a neustále narůstající poptávku. Třiadvacet tisíc univerzitních studentů navíc vytváří na bytový trh v Olomouci přirozený a obrovský tlak.

To popisujete situaci, kterou nikdo nezpochybňuje. Ale jak to vyřešit?
Vnímáme to jako problém trhu a naše cesta je jasná: chceme pružnější jednání města s developery. Je potřeba odstraňovat zbytečné bariéry, překážky a nastavit nesrovnatelně lepší koordinaci při plánování nových městských částí a projektů. Na druhé straně tu máme v přípravě projekty na celé nové čtvrti – ať už je to Green City na Pražské, rozvojové plochy v okolí Šantovky nebo Nová Velkomoravská. Tam všude mohou vzniknout tisíce nových bytů a alespoň částečně saturovat tu obrovskou poptávku, která dnes v Olomouci je.

Developeři a vůbec každý, kdo chce v Olomouci něco postavit, vědí, že tady jde všechno pomalu, všechny ty byrokratické procesy až po stavební povolení trvají nesmírně dlouho, často mnoho let. Mnohé to odradí a vyberou si jiné město. Co se s tím dá dělat?
Na samotné stavební řízení jako komunální politici velký vliv nemáme, ale zásadní je to, co mu předchází – tedy příprava území, územní a regulační plánování. V debatách o rozvoji města se neustále řeší hlavně průhledy a to, zda z nějakého úhlu neztratíme výhled na špičku katedrály. To může být v určitých případech relevantní bod, ale úplně v tom chybí technickoekonomická debata.

Jak to myslíte?
Pokud v některých částech města nepovolíme vyšší výškové limity, musíme si natvrdo říct, co to znamená. Neříkám stavět mrakodrapy. Ale když bude mít dům o jedno nebo dvě patra více, získáme obrovské množství hrubé podlažní plochy. To má zásadní dopad na ekonomiku celého projektu a ve svém důsledku na výslednou cenu a dostupnost bydlení. Čím více bytů na jednom místě postavíte, tím více jich developer na dané ploše prodá, což stlačuje ceny dolů.

Nemělo by samo město stavět vlastní byty a fungovat taky tak trochu jako developer?
To si rozhodně nemyslím. Město na to nemá know-how, nemá kapacity ani potřebný kapitál. Za poslední čtyři roky tu z městských projektů vznikly sotva jednotky bytů. Proč by mělo město draze, složitě a dlouho plánovat projekty s tak malým dopadem, když soukromý sektor know-how i kapitál má? Kdyby mělo město včas připravené územní a regulační plány a dohody s developery, dočkáme se od soukromých investorů během pár let stovek až tisíců bytů, což město samo nikdy nedokáže.

Olomouc ale nějaký bytový fond má. Jak by se s ním mělo naložit? Město dnes vlastní zhruba šestnáct stovek bytů v různých režimech. Smysl to má u sociálního bydlení. Žijeme v dostatečně bohaté společnosti na to, abychom člověku, který se ne vlastní vinou dostane do těžké životní situace, poskytli na nezbytnou dobu záchrannou síť, než se postaví na vlastní nohy. O tom není debata. Ale pak je tu spousta běžných městských bytů, které se pronajímají pod tržním nájemným. Nevidím jediný důvod, proč by se z městské kasy – tedy z peněz nás všech ostatních, kteří na běžném trhu soutěžíme a vynakládáme za bydlení třicet až padesát procent svých výdělků – mělo dotovat bydlení lidem, kteří si mohou dovolit normální nájem na běžném trhu.

Tvrdíte také, že mladí lidé odcházejí z města za prací. Ale je to tím, že tu chybí dobří zaměstnavatelé? Já sám už několik let jezdím po velkých firmách v regionu, píšu o nich a byl jsem překvapený, kolik úspěšných podniků z mnoha odvětví tu funguje…
Určitě tu kvalitní firmy jsou, transformace ekonomiky neustále probíhá. Ale to není konec celého příběhu. Pořád narážíme na to, že spousta mladých lidí po vysoké škole odejde za kariérou do Prahy. Otázka zní: proč by obdobné významné firmy nebo jejich pobočky nemohly sídlit přímo v Olomouci? A proč by pro ně naši absolventi nemohli pracovat rovnou tady? Proto nestačí připravovat jen plochy pro byty, ale musíme chystat i rozvojová území pro nové podniky a investice.

To byla před lety velká vize vašeho primátora Martina Novotného – udělat z Olomouce moderní město, kde budou pobočky světových firem. V té souvislosti se skloňovala třída Kosmonautů jako moderní bulvár, kde by to bylo možné…
Nevidím jediný důvod, proč by taková vize měla umřít. Naopak, je pořád živá a podívejte se, jak ta ulice dnes vypadá, co se tam děje! Ale abychom ji opravdu naplnili, musíme mladým lidem vytvořit kompletní zázemí – od dostupného bydlení přes školky a dětské skupiny až po atraktivní veřejný prostor. Pak nebudou mít důvod z Olomouce odcházet.

Tak ještě poslední titulek. Olomouc spí a už dnes docela zaostává (…). Jak si přeložit tohle?
Vzpomenete si z poslední doby na nějaký velký projekt, který by dokázal opak?

To záleží asi na oblasti, o které se budeme bavit…
Toto město je historickým centrem a srdcem Moravy, sám to tak vnímám a jsem na to patřičně hrdý. Jenže pak se podíváte třeba na hokejový stadion, který je – nebudeme si nic nalhávat – ostudou města. Ano, vnímám, že u toho v minulosti byla i ODS a měla snahu to řešit, ale v koaličních jednáních se to neprosadilo. Dlouhodobá neschopnost radnice o velkých projektech rozhodnout, nastavit jasný plán a dostat je k realizaci, to je přesně ten důvod, proč v lidech vzniká pocit, že město zaostává.

Tady vám ale musím oponovat. Na město téhle velikosti tu máme Floru, což je obrovská značka, byť asi ne pro vaši ani mou generaci, koná se tu spousta festivalů, hudebních, divadelních... Koncertují tu světové hvězdy – byť asi ne úplně kategorie A. Ale na město naší velikosti… Nemám úplně pocit, že by to tady spalo…
To jsou samozřejmě skvělé věci a jsem za ně rád. Ale já sám za řadou větších kulturních akcí nebo interpretů musím dojíždět do Prahy. Byl bych moc rád, kdyby se podobné velké akce mohly odehrávat přímo u nás, jenže k tomu tady chybí odpovídající infrastruktura. Proč bychom sem nemohli dostat třeba i světové sportovní akce? Ale bez moderní haly je to nereálné.

Dobrá. Co dalšího Olomouc pálí a s čím byste chtěli pohnout, pokud se stanete součástí radniční koalice?
Možná to u kandidáta pravicové ODS někoho překvapí, ale my hodně zdůrazňujeme i sociální témata. Máme na kandidátce odborníky s dlouholetou praxí, jako je Ivana Vyleťalová, a k sociální oblasti přistupujeme realisticky. Demografie je neúprosná: naše populace prostě stárne. Jedna věc je, že v Olomouci chceme udržet mladou generaci, druhá věc ale je, že chceme být městem, kde se dobře žije všem věkovým skupinám. Koneckonců to máme i v našem hlavním sloganu – Olomouc na celý život. Já sám v to doufám: chci tu vychovat rodinu a jednou v Olomouci hezky a důstojně zestárnout. Teď jsme ještě v bodě, kdy máme čas město na stárnutí populace pořádně připravit. Pokud s tím budete otálet, v budoucnu to bude jenom podstatně dražší.

Co s tím?
Bavíme se o tom, že Olomouc jako město samotné nevlastní snad jediný domov pro seniory. Pokud se nepletu, jsme snad jediné krajské město v republice, které to takhle má. Všechna zařízení jsou buď krajská nebo soukromá.

A podle vás by město taková zařízení mělo mít ve svých rukou?
Jednoznačně. Člověk, který v Olomouci prožil celý život, udělal tu kus poctivé práce, založil tu a vychoval rodinu, by se přece na konci života neměl dostat do situace, kdy bude složitě bojovat o každé volné místo v pečovatelském domě nebo v domově pro seniory. Olomouc by taková vlastní zařízení mít měla, aby mohla svým občanům na prvním místě tuto základní službu garantovat a poskytnout.

Pojďme na další téma, hodně skloňované. Parkování. Spustila se kampaň, aby byl vzápětí projekt nových zón odložen, radnice nakoupila automaty za miliony, které dodnes stojí ve skladu, zdražilo se parkování, nová parkoviště nevznikla… Co tomu říkáte?
To je přesně ukázkový příklad toho, proč město zaostává. Zní to sice jako úsměvná banalita, ale skládá se z toho celá mozaika neschopnosti radnice udělat věci pořádně a dobře hned napoprvé. Máme někde ve skladě automaty, kterým už dávno propadla záruka. Zatím je celá ta městská parkovací politika jen represe a podobné úsměvné příhody.

Vedení radnice teď řeší zpoplatnění parkování o víkendech a večer. Argumentuje tím, že míst je prostě málo. Pokud vím, vy proti tomu dosti protestujete...
Já si u realizace téhle koncepce připadám občas jako v nějakém vidění. Na jedné straně vám město prezentuje plán mobility, ve kterém tvrdí, že třicet procent míst ve městě je neobsazených, a s tímto argumentem parkovací místa ruší. Aby vám vzápětí vedení města řeklo: „Musíme to zpoplatnit i o víkendech, protože není kde parkovat.“ To je čistá represe a regulace, která lidem jen vytáhne další peníze z kapes, aniž by jim poskytla jakoukoliv skutečnou záruku, že pak v ulicích zaparkují. Nakreslí se na zem modré čáry, od Olomoučáků se vybere spousta peněz za karty, ale nepostaví se ani jedno jediné nové parkovací místo, které by reálně navýšilo kapacitu.

Kdyby se ale vybralo více peněz, nemohlo by město z těch prostředků vybudovat třeba ty parkovací domy?
Vždyť se podívejte do fondu mobility! Dneska už v něm leží dobrá stovka milionů korun. Cash tu je a dají se k tomu bezpochyby získat i dotační tituly. Parkovací dům je investiční projekt, který se městu postupně sám zaplatí. Máme tu připravené koncepty parkovacích domů na Lipenské, u Flory nebo na neuralgických příjezdových bodech na Brněnské či na příjezdech od Šternberka a Ostravy. Pojďme tyto projekty konečně udělat!

Jak by tedy měla vypadat posloupnost kroků podle ODS?
Úplně obráceně, než se to dělá teď. Nejprve musíme postavit záchytné kapacity na okrajích města. Až ve chvíli, kdy tam parkovací domy stojí, můžeme dojíždějícím férově říct: „Tady máte záchytné parkoviště, tady odstavte auto a hned naproti máte komfortní MHD, se kterou se dostanete do centra.“ Až potom dává smysl zavádět modré zóny v obytných čtvrtích. A i u těch modrých zón říkáme jasně: první karta na první auto na domácnost musí být pro rezidenty s trvalým bydlištěm zdarma. Nechceme z lidí jen neustále tahat další peníze skrze skryté daně, to je prostě otrava.

---

Určitě chceme hledat koaliční partnery tam, kde najdeme shodu na důležitých prioritách, které Olomoučany trápí. Zároveň se ale netajím tím, že máme jasný limit v podstatě v jakýchkoliv pravých i levých extrémech...

Koalice sice vznikají až po volbách, ale jednání začínají už dlouho před nimi. V Olomouci se pro vás nabízí buď varianta široké koalice v podstatě všech proti ANO, nebo spojení ANO s ODS a případným dalším partnerem. Je pro vás tato druhá varianta reálná?
Variant je vždycky několik a dnes se bavíme čistě hypoteticky, protože o kartách rozhodnou v první řadě sami voliči. Já jsem šel do politiky s tím, že chci věci ve městě posouvat a dělat je pořádně. Určitě chceme hledat koaliční partnery tam, kde najdeme shodu na důležitých prioritách, které Olomoučany trápí. Zároveň se ale netajím tím, že máme jasný limit v podstatě v jakýchkoliv pravých i levých extrémech...

Pojďme to říct konkrétně. Je pro vás přijatelná účast v koalici, jejíž součástí by byla SPD?
Něco takového si neumím představit.

Náměstek primátorky Otakar Bačák z hnutí spOLečně mi v rozhovoru nedávno říkal, že na komunální úrovni se nelze dívat na věci celostátní optikou a že v Olomouci jsou v SPD docela rozumní lidé. Vy tenhle pohled nesdílíte?
Tohle vyjádření přece nikoho nepřekvapuje. Pan Bačák tím jenom veřejně rozkryl plán, o kterém se v Olomouci šušká už dlouho. Zda se nakonec uskuteční, rozhodnou voliči. I o tom budou letošní volby.

Co je pro vás po volbách větší prioritou? Být takzvaně u kormidla a mít možnost reálně prosazovat svůj program, nebo držet ideologickou čistotu a strávit další čtyři roky v opozici?
Prioritou je samozřejmě být blíž vládnutí a moci věci ovlivňovat. Politika je o kompromisu a hledání průniku idejí, abyste dokázali vyjednat a prosadit alespoň zásadní body svého programu. Na druhou stranu, kdyby nám při vyjednávání řekli na všechny naše návrhy „ne“, pak bychom zradili sami sebe, což nechceme. Ale věřím, že na naplňování konkrétních programových bodů se v Olomouci vždycky domluvit dá.

Znamená to tedy, že koalici s hnutím ANO nevylučujete?
Není důvod nikoho ze standardních subjektů předem vylučovat. Nemám žádné větší přání ohledně konkrétních stranických dresů. Byl bych moc rád, kdyby politika na radnici nebyla o tom, že si budeme navzájem věci blokovat. Pojďme po volbách postavit koalici tak, aby to v reálném čase znamenalo hmatatelný rozvoj města.

Pokud máte dosáhnout svého ideálního cíle a získat okolo deseti mandátů, musíte oslovit i voliče, kteří ODS v minulosti nevolili nebo od ní v průběhu let odešli. Jak to chcete dokázat?
Určitě, rád bych oslovil i lidi, které jsme v průběhu času zklamali. Chci je přesvědčit o tom, s čím do voleb upřímně jdu: že chci věci dělat jinak a pořádně. Pochopili jsme poptávku po omlazení, po nových nápadech a svěžím přístupu. Vždyť není to tak dávno, co ODS v Olomouci mívala k třiceti procentům hlasů. Při kontaktní kampani v ulicích od lidí často slyšíte: „Já jsem ODS volil, ale časem přišlo zklamání.“ Právě s těmito lidmi chci mluvit. A stejně tak mi záleží na mladých lidech, na nové generaci. Chci řešit jejich reálné problémy, aby v Olomouci zůstávali, líbilo se jim tu a bavilo je tu žít.

Poslední otázka, takzvaně pro všechny. Kdo je váš typický volič? Kdo by vás měl volit?Na věku vůbec nezáleží. Měl by to být člověk, který je na Olomouc hrdý, má město rád, je pracovitý, aktivní a umí se o sebe sám postarat. Člověk, který má nápady a stará se o lidi, o komunitu i o prostor kolem sebe. Věřím, že přesně takové vlastnosti má obrovská spousta Olomoučanů. Budu moc rád, když nám dají svůj hlas a budeme budovat město společně.