Rodák ze Svitav, který hrál jeden čas i v Pardubicích, je nyní opět hráčem týmu Tuři Svitavy hrajícího Mattoni NBL. A protože Basketbal Olomouc se Svitavami spolupracuje, nastupuje v 1. lize na střídavé starty bývalý juniorský reprezentant, postem rozehrávač Petra Andres (nar. 1993) na Hané. Po zranění Jiřího Kysely se stal hlavním režisérem olomoucké hry a proti vedoucímu Hradci Králové také ústředním střelcem Olomouce (34 bodů). Hanáci jsou však v 1. lize nadále poslední. "Už asi nastal čas, abychom přestali hledat výmluvy na to, že je to první, průlomová sezóna. Musíme se odpíchnout od tohoto zápasu, vyhrát nyní v Ostravě, porazit Brno. Ještě je dost zápasů na to, abychom s tím mohli něco udělat," říká v rozhovoru svitavský rodák a hráč týmu Mattoni NBL Tuři Svitavy Petr Andres.

Proti Hradci jste dal 34 bodů, nejen díky vašim trojkám jste se s vedoucím týmem drželi do poslední minuty. Co chybělo k bodům?
To, že jsme dali nějaké trojky, ještě neznamená, že jsme hráli dobře. Oni nás trochu podcenili v začátku, pak zápas otočili, ale nám tam spadlo pár trojek a vrátili jsme se do zápasu. Škoda v závěru té technické chyby. Ale hlavně je mi líto spousty jednoduchých košů, které jsme nedali. Ty se musí proměnit.

Hradec Králové byl silný pod košem, byl to i důvod, proč jste ve druhé půli více zkoušeli střely z dálky?
Ano, oni jsou zkušeným týmem, já jsem tam hrával, takže vím, co umí. Mají zkušenosti z nejvyšší soutěže. My kromě Jakuba Sedláka žádného většího hromotluka nemáme, takže oni toho samozřejmě dokázali využít.

Co pak rozhodlo o tom, že vám Hradec Králové utekl z toho vyrovnaného stavu v závěrečné čtvrtině?
Ono to tak v basketu chodí, když je jeden tým výsledkově i herně na tom lépe než soupeř. Vždy přijde to, že ten lepší tým dokáže ten náskok natáhnout na deset bodů třeba během minuty.

Už byste asi potřebovali zase vyhrát. Jak to zlomit?
Hlavně už asi nastal čas, abychom přestali hledat výmluvy na to, že je to první, průlomová sezóna. Musíme se odpíchnout od tohoto zápasu, vyhrát nyní v Ostravě, porazit Brno. Ještě je dost zápasů na to, abychom s tím mohli něco udělat.

Jak se sehráváte, když je tu spoustu hráčů na hostování?
Je to těžké. V 1. lize je to vždy složité, když je tým složený z domácích hráčů a pendlů, kterým mateřský klub vždy neumožní to, aby trénoval v týdnu v týmu, kde hostuje. Ale před zápasem s Hradcem i Trutnovem jsme měli trénink i dopoledne před utkáním, kde jsme si ukázali pár věcí, a to bude zřejmě dobrá cesta k většímu sehrání.

Jak jste vnímali potíže s časomírou v utkání s Hradcem Králové? Je to problém pro hráče?
Samozřejmě, bylo to hrozné. Jsme zvyklí, hlavně na hřišti, pořád sledovat čas, výsledek, počty faulů, konec limitu pro střelbu. Bylo to složité, museli jsme často na lavičku, byly tam prostoje, ale bylo to pro oba celky stejné...

Minulý týden se stala ta hrozná věc, kdy český basket přišel o tři mladé basketbalisty při autonehodě. Mezi nimi byl i váš současný spoluhráč z Olomouce Filip Sahan. Jak se dalo vůbec soustředit na trénink, v tak těžké situaci?
Myslím, že všichni basketbalisti u nás mají těžké dny i noci. Znal jsem osobně všechny tři, jeden z nich byl i ze Svitav. Filipa jsem znal od patnácti let, byl jsem s ním nyní i v Olomouci...bohužel...(smutně odchází).