Pořádáte-li tiskovou konferenci, chcete něco sdělit publiku. Vaším bezprostředním cílem je nejprve oslovit co možná největší díl novinářů a věřit, že ti poté (správně) přetlumočí vaše sdělení těm, jimž ho adresujete. Tak to aspoň obvykle bývá. Když se při tiskovce něco nepovede, většinou to je větší nebo menší průšvih. Někdy je to ale výhra.

Útěkáři z rodu makaků proslavili Zoo Olomouc daleko za hranicemi regionu. „Co tady s těmi makaky děláte? Mluvili o tom a o olomoucké zoo i v rádiu na Slovensku,“ směje se kolegyně po návratu z dovolené. Tisková konference při tom byla mířena k představení skutečnosti, že makakové se po třech letech v azylu v bývalém medvědinci vracejí do svého lépe zabezpečeného výběhu. Když první borci po minutě přeskočili plot, vypadalo to tak trošku rozpačitě. Jenže to se postupem času a s dalšími útěky a návraty svobodymilovných primátů změnilo.

Nic nevzbudí pozornost letně ospalého publika tak, jako když něco dopadne úplně jinak, než se všeobecně předpokládalo. Makakové do toho vzorce zapadli skvostně. Předvedli dokonalou směs atraktivních prvků – jejich útěk byl zábavný, díky touze po svobodě sympatický, byl na pokračování, dal se sledovat jak mediálně, tak i na vlastní oči (fronty u vstupu do zoo se díky makakům ještě zvětšily), neměl žádné smutné a dramatické konsekvence a navíc důrazně připomněl, že i když jsme pány tvorstva, ani zdaleka nemáme celou přírodu pod kontrolou. A výsledek? Ačkoliv šlo o X-tou tiskovku v poměrně krátké době, neboť v zoo je pořád něco nového, mediální pozornost a zájem veřejnosti jsou teď nesrovnatelné.

Odborníci na publicitu si už nyní lámou hlavu nad tím, jestli si v Olomouci necháváme ty chytré opice utíkat schválně, zvláště když se nám pak zase samy vrací. A my bychom přemýšleli, co připravit na příště…