Policisté se nám snaží vštěpovat, že jsou tady jen a jen kvůli našemu dobru. Jejich funkce by tedy měla být poměrně logická. Představuji si, že by nás muži a ženy v uniformách měli upozornit na situace, které by mohly nějakým způsobem ohrozit náš život nebo naše bezpečí. Jak jsem však na základě své žurnalistické praxe zjistila, mnohdy tomu tak vůbec není a s informacemi pro média, která mají předávat důležitá upozornění veřejnosti, přichází takříkajíc s křížkem po funuse.

Tuto tezi lze příkladně demonstrovat na případu, který jsme v redakci řešili minulý týden. Kolega přišel s čerstvou informací, že se v Olomouci objevily v oběhu falešné tisícovky. V ten moment vás napadne jediná reakce, proč nás o situaci nikdo neinformoval? Neklesáte na mysli a zavoláte policejní mluvčí, abyste získali bližší informace, ta je však z toho, že už se média o informaci dozvěděla, značně v rozpacích a začne vás přemlouvat, že by bylo nejlepší, abyste o případu raději vůbec neinformovali. A důvod? Zbytečně tak maříte policejní vyšetřování. Bizarní na celé situaci je to, že pokud se tato falešná bankovka objeví v peněžence právě vám a vy jím nevědomky zaplatíte, můžete se ocitnout v konfliktu se zákonem. Jenomže, proč byste si měli dávat na bankovky pozor, když vás nikdo dopředu neupozorní? Není právě toto funkce policie? Není toto přesně ten případ, kdy by policie měla prokázat, že její heslo je skutečně pravdivé? Bohužel víc z policejní mluvčí nevytáhneme. Na otázku, jak padělek poznat nebo co dělat v případě, že padělek je tak zdařilý, že ho ani pomocí běžných metod nelze odhalit, odmítla odpovědět. "K tomu se nebudeme vyjadřovat," konstatovala policejní mluvčí...Rada nad zlato.

Tento případ však není zdaleka ojedinělý. Během posledního měsíce se v naší e-mailové schránce objevilo hned několik podobných případů, kdy se nám policie rozhodla pomoci, avšak jak už jsem zmínila, s křížkem po funuse. Jen namátkou vyberu několik případů. 7. října k nám do redakce přišel e-mail s informací, že žena zapomněla v KFC telefon Apple iPhone za 15 tisíc korun, ke zprávě byla připojena také fotografie z kamerového systému a výzva pro občany, zda tuto ženu nepoznávají. Občan se zamyslí, dokonce zavzpomíná, že během minulého týdne skutečně v této prodejně byl, a tak by možná mohl něco rozpoznat...jenomže pak jej zarazí datum, celá situace se totiž odehrála 14. srpna. Tak co? Skutečně jste tuto ženu před dvěma měsíci neviděli? A nevzpomínáte si na nějaké detaily?

18. září jsem psala článek o tom, že se v olomouckých ulicích vyskytli podvodníci, kteří v tričkách s logem UNICEF vybírali peníze na falešnou charitu. Od těch skutečných jdou rozeznat velmi lehce – peníze vybírají v hotovosti do kasičky, to pracovníci UNICEF nikdy nedělají. Když jsem šla o pár dnů později s kamarádkou městem, oslovil nás muž z organizace UNICEF. Přirozeně jsme se zalekly a přesně podle informací získaných z článku jsme začaly posuzovat, zda je tento charitativní pracovník pravý, či falešný. Muž naše pochyby zaregistroval a vyšel nám v našem detektivním pátrání vstříc. Usoudili jsme, že je pravý. Škoda jen, že se tyto informace nedostaly mezi občany už v průběhu srpna, kdy se na policii ozval jeden z podvedených mužů, třeba by jim pomohly a falešným pracovníkům by tak dost možná naletělo mnohem méně lidí. Jenomže to by se nejspíš mařilo policejní vyšetřování.