Pokud pracujete v třísměnném provozu a v sobotu večer nastupujete na noční, práce se vám trochu protáhne. Noc na neděli bude totiž kvůli změně času delší. Ručičky hodinek ve tři hodiny ráno vrátí o šedesát minut zpět. Změna se dotkne hlavně nočních vlaků. Ty budou muset uprostřed noci zastavit a hodinu počkat, jinak by totiž dojely s předstihem.

V neděli ve 3:00 se ručičky hodinek posunou o šedesát minut zpět. Přechod z letního na středoevropský čas provází méně komplikací než při opačné změně. Nemusíme totiž vstávat o hodinu dříve, naopak si můžeme dopřát delší spánek. O hodinu delší směnu však budou mít všichni, kteří noc ze soboty na neděli tráví v práci. A patrně nejcitelnější bude změna na železnici. "Tato změna se dotkne celkem devíti přímých nočních vlaků, které budou uprostřed noci hodinu čekat na odjezd podle středoevropského času. Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve," vysvětlil mluvčí drah Petr Pošta, podle kterého bude výjimkou pouze noční vlak EN 444 Slovakia z Košic do Prahy. "Ten na českém území zastavuje pouze pro výstup cestujících a po změně času pojede s náskokem," doplnil Pošta. Regionálních vlaků se podle něj změna nedotkne, protože v době změny času žádné nejedou. Všem, kteří budou cestovat v noci ze soboty na neděli, doporučil ověřit si aktuální odjezdy nočních vlaků na lince kontaktního centra na telefonu 840 112 113.
V noci na neděli bude upraven i jízdní řád olomouckého nočního autobusu číslo 50. Ten pojede dvakrát. "Opakovaně pojede spoj s odjezdem ve 1:57 ze zastávky Hlavní nádraží. V úseku Hlavní nádraží - U Dómu je spoj veden navíc oproti platnému jízdnímu řádu," vysvětlila mluvčí dopravního podniku Magdaléna Kopřivová.

Takzvaný letní čas, který platí od března do konce října, byl u nás poprvé zaveden během první světové války, vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat dvakrát ročně hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v ČR letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. "Vynález" letního času je připisován americkému učenci Benjaminu Franklinovi, podle kterého se jeho zavedením měly ušetřit svíčky. Současná energetická úspora je však podle odborníků minimální. Změna režimu navíc některým lidem působí zdravotní potíže. Letní čas platí v celé Evropě s výjimkou Islandu, zaveden je i v Rusku, Severní Americe, Íránu či Egyptě. Řada zemí zejména asijského světa jej však z různých důvodů zrušila.