Zapomeňte na všechno vážné, povolte si kravaty a připravte svoje bránice na dvě hodiny nepřetržitého smíchu. V Moravském divadle nastudovali dvě aktovky prvorepublikového klasika Emila Artura Longena a tenhle počin se nadmíru vydařil. Je to čistá a poctivá legrace; takovou jsme na této scéně nezažili už pěkných pár let.

Ono vlastně není co vytknout. Pro kabaret neplatí běžná divadelní pravidla a všechno je tu naruby. Děj je silně nadsazený, přehrává se tu i mrknutí oka, mluví se afektovaně a scéna i kostýmy jsou kýčovitě barevné. Jen parta komediantů dokáže tyhle prostředky využít tak, aby to nepůsobilo, jak to vypadá. A tohle se povedlo beze zbytku. Režisér Milan Šotek svému milovanému žánru rozumí a za ta léta v Olomouci důvěrně zná své lidi. Sestavil z nich tým komiků a vytvořil takovou atmosféru, že máte pocit, že herci se baví stejně dobře, jako publikum.
V první aktovce se ocitáme v lázních, kde inkognito pobývá pan ministr s mladou milenkou. Záhy se tu rozplete ztřeštěný příběh o jednom zkorumpovaném politikovi i prodejných idejích. V roli ministra září Jaroslav Krejčí, jeho milenka Lolotka je v podání Venduly Fialové přesně tou naivní pipkou, která odpaluje salvy smíchu prakticky každou promluvou... A výborná Ivana Plíhalová coby ministrova žárlivá manželka, další rozený komik Roman Vencl jako tajemník či další trhač bránic Petr Kubes. A skvěle sekunduje i Lenka Kočišová, Vojtěch Lipina, Tereza Richtrová a Tomáš Krejčí. A Jiří Nebenführ, který své komedianství rozehrál už v kabaretní předehře coby železný muž.

Tahle aktovka je navíc v dnešní době značně aktuální. "Jak můžu mluvit a při tom nelhat?" ptá se ministr mocnářství a divák tleská, že se tu nikdo nepokoušel o násilnou transpozici do dnešních dnů.
Druhá aktovka se točí kolem mrtvoly, která se ukáže být jen značně společensky unavená. Tady se hraje na trochu jinou strunu, hlavním motivem je tu prospěchářství, pořád je to ale smršť bláznivých situací a hlášek. Mrtvola v podání Jaroslava Krejčího předvede několik opileckých etud, září tu ale také čerstvá vdova Lenka Kočišová, její matka Ivana Plíhalová, sluha Vojtěch Lipina a služebná Tereza Richtrová. Ale nikdo tu vlastně nehraje druhé housle. A rozhodně nikdo nevrže. V obou aktovkách je vidět, že herci si své role střihli s nadšením. Přestože s původním Longenovým textem se nehýbalo, je tu spousta drobností, které zřejmě vznikly v tvůrčí atmosféře zkoušení. A tyhle detailky dávají představení šmrnc.

Do divadla se nechodí jen na vážné a tragické příběhy, pěvecké výkony či nádherná taneční čísla. Občas potřebujeme vypnout a jen se bavit. A tohle nám poslední dobou opravdu chybělo. Představení Ministr a jeho dítě a Dezertér z Volšan vám spraví náladu. Spolehlivě.