Obrazy olomouckého rodáka Filipa Raclavského, absolventa hejčínského gymnázia a pedagogické fakulty, nesou stopy odvážného a nezávislého přístupu ke světu umění.

Jsou tvořeny z přemíry energie, kterou mladý výtvarník disponuje a malbou zhodnocuje. Malíř sice sám hovoří o absolutní malířské svobodě, ale jde o nadsázku. Absolutní svoboda se rovná absolutnímu chaosu, ale výsledné obrazy mají skrytý řád, jehož součástí jsou harmonicky rozložené plochy s přesnými geometrickými obrazci v barevných tóninách.

Autor obrazy nepojmenovává, protože si uvědomuje obecnost jejich případného názvu a nebezpečí příliš silného ovlivnění, jež by se mohlo stát poutem pro diváckou fantazii. Obrazy Raclavského jsou díla poetická tvořená z prozaické materie: sololit, plátno, oleje, špachtle, z geometrie přenesené objekty a pomůcky, nože, razidla. Geometrické obrazce se prolínají s křivkami, poezie s dramatem, kontrastní kolorit, bílá s černou, rudé se zlatou....
Absence konkrétna, evokace barevné polyfonie... Svoboda v procesu vnímání, bez nápovědy. Dovoleno je všechno.

Malíř krátce po třicítce ví, že bude-li malovat dlouho, bude ještě několikrát malovat úplně jinak. Teprve následně možná teoretici zjistí, kolikrát změnil azimut a také proč...

Výstava v Galerii PATRO potrvá do konce dubna.