Šestý ročník Mattoni 1/2Maratonu Olomouc přinesl překonání dvou rekordních časů. V ženské světové části jej překonala o více než dvě minuty Mary Keitanyová. V mužích taky jeden rekord padl a byl to nejlepší český čas. Postaral se o něj Jan Kreisinger, který zaběhl půlmaraton za 1:05:50. Skromně pak závodník AK Kroměříž chválil za výkon hlavně Brita Hynese, který jemu a Jiřímu Homoláčovi pomohl k dosažení výborných časů.

Honzo, jak se vám podařilo překonat rekord Mattoni 1/2Maratonu Olomouc?
Musím říct, že na závodu klaplo vše. Počasí bylo takřka ideální, diváci po celé trati, vyjma úseku v Hejčíně, kde ale zase bylo pěkné prostředí a foukal nám tam vítr do zad. Českému rekord pomohl hodně Brit Matt Hynes, za kterém jsme s Jirkou Homoláčem běželi větší část závodu. Díky němu máme skvělý čas já i Jirka. Myslím, že jsme na tom vydělali i třeba minutu.

Jakou jste měl přípravu na závod?
Po závodu RunCzech v Hradci Králové, kde se běželo ve třiatřiceti stupních, jsem spíše odpočíval, v týdnu naběhal snad jen 80 kilometrů, před tím jsem měl ještě pětadvacítku v Mnichově Hradišti na udržení.

Takže s časem jste hodně spokojený?
Letos je to můj druhý nejlepší čas, a tím, že jsem se na tento závod nepřipravoval nějak speciálně, tak jsem hodně rád, za takový výsledek.

S Jiřím Homoláčem jste přiběhli na Horní náměstí kousek od sebe. Kde jste mu utekl?
Celou dobu jsme běželi ve trojici s Hynesem, na 17. kilometru Jirka odpadl. Já jsem si šetřil trochu síly na finiš, tím, že nás neuvisel, tak mi to trochu ulehčil.

Už jste chválil diváky. Pomohli vám i oni k lepšímu času?
Je to hlavně o počasí, vodiči. Ale samozřejmě, že oni běžci leckdy pomůžou z krize, pokud ji na trati má, tak tím povzbuzováním ho z ní dostanou třeba dříve, že na to nemyslí. Každý to má navíc jinak, někdo má radši povzbuzování, někdo spíš klid. Já patřím určitě mezi ty, kteří mají takovouto kulisu rádi. Tady byli fakt všude a bylo to výborné.

Měl jste v závodu nějakou krizi? Třeba v závěru na kostkách?
Dnes vůbec. Šlo to od startu do cíle, takhle se běhá nejlíp. A kostky? Při úbytku sil to trochu je náročnější, protože pokud člověk není vyloženě krosař, tak se s tím trochu rve. Já běhám navíc přes paty, jsem těžší, tak mě to trochu potrápilo, ale dnes jsem se cítil dobře, takže i s tím jsem se vypořádal dobře.

I další závodníci zmiňovali, že trošku vadil vítr, kde to bylo nejhorší? V Hejčíně na tom 13. kilometru?
Tam právě to bylo do zad, takže tam to bylo nejlepší paradoxně. Ve městě ale foukalo pořád, mezi domy si vítr cestu našel a chvílemi to bylo nepříjemné, ale nebylo to zase tak markantní, aby nám to závod nějak více ztížilo. Spíše dnes počasí časům pomohlo.

Vy jste Jihočech, jaký máte vztah k Olomouci?
Jsem rodák z Žatce, pak jsem ale bydlel strašně dlouho v Českých Budějovicích a nyní zase v Jablonci. Ale Budějovice a Olomouc jsou si dost podobné, v Olomouci jsem běžel před dvanácti lety, vyhrál jsem tady mistrovství republiky na desítce na dráze, a vyhlášení bylo taky tady před radnicí, moc rád na to vzpomínám a vždy se sem moc rád vracím.

Co vás čeká za další závody? Co Rio de Janeiro 2016
Teď si dám volnější týden a pak se začnu připravovat na Berlínský maraton. A Rio? Světová atletická asociace vyhlásila nominační čas 2:17, čekáme na to, jaký vypíše náš svaz. Já osobně budu cílit k času 2:15, určitě bych se tam rád nominoval.