S končícím jarem a začátkem léta nastává období, kdy se na městskou policii ve velké míře obracejí lidé, kteří nalezli "opuštěné" mládě. Strážníci však upozorňují, že i dobrý úmysl může mláděti spíš ublížit. Do stanic pro handicapované živočichy se každoročně dostávají desítky mláďat volně žijících druhů zvířat. Mnoho z nich však pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody bylo vzato jen kvůli lidské neznalosti.

Zatím poslední takový případ se stal minulou sobotu po deváté hodině, kdy byli olomoučtí strážníci povoláni do Křelovské ulice. Údajně zraněné mládě kalouse ušatého zde jeho "zachránci" chybně přemístili do tamní restaurace. Strážníci proto ptáka převzali a převezli do míst, kde si jej měla převzít pracovnice záchranné stanice z Hněvotína. Ta mládě prohlédla, shledala, že je zcela zdravé, takže je strážníci vrátili nazpět do parčíku, kde bylo původně nalezeno.
"Mláďata sov a dravců někdy opouštějí hnízdo předčasně rodiče je však krmí, dokud nejsou samostatná. V tomto případě mláděti nejvíc pomůžete, vysadíte-li ho na větev nejbližšího stromu, pokud se nachází v bezprostředním nebezpečí, například u rušné komunikace, poblíž psů, koček či malých dětí nebo kolejí," řekla mluvčí Městské policie Olomouc Magda Václavíková.
Lidé podle ní často ve snaze pomoct nalezeným a opuštěným mláďatům vlastně uškodí. "Mládě potřebuje lidskou pomoc tehdy, je-li zraněné nebo nemocné, například krvácí, třese se, má průjem nebo je apatické a nevšímá si okolí. Dále také v případech, kdy je podchlazené nebo promoklé, bylo-li napadeno psem či kočkou, je-li silně napadeno parazity, jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci, jde-li o neopeřené ptačí holátko mimo hnízdo či je-li mládě nekrmivého ptáka osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče. Pokud je jedna z těchto podmínek splněna a mládě potřebuje pomoc, tehdy volejte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy nebo strážníky," radí Václavíková.