V pátek nad ránem překročil bránu zoologické zahrady na Svatém Kopečku první obyvatel nového výběhu zubrů. V "osobě" samce Bojena narozeného před třemi lety ve švédském Borasu tak olomoucká zoo přivítala zubry po dlouhých 27 letech. Aby se mu v právě vznikajícím safari žilo radostněji, následují Bojena dvě samice: Božka narozená 2010 v Bratislavě a o rok mladší Rosemarie také ze slovenské metropole.

Zubr je největším savcem Evropy; samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice až o polovinu méně. Jeho denní příjem potravy se pohybuje mezi 30 až 60 kilogramy převážně trávy, bylin, stromů a keřů. V zajetí se může dožít v průměru až 26 let. Samice jsou plodné po celý život, během něhož porodí kolem devíti telat.

Ze tří geografických poddruhů zubrů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský, jehož domovinou byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. V přírodě byl vyhuben počátkem dvacátého století vyhuben. V té době se naštěstí nacházelo několik zvířat u soukromých chovatelů. V roce 1925, kdy započalo jednání o záchraně zubrů, zůstávalo naživu jen asi šedesát jedinců. Mezinárodní chov v oborách a zoologických zahradách vyústil v letech 1952 až 1966 k návratu zubrů v rámci reintrodukce do Bělověžského pralesa. Teď už pro ně skýtal bezpečný domov, nikoliv hrozbu jako v dobách minulých, kdy byl vyhledávanou lokalitou lovu místních panovníků. Postupně tak narůstal počet zvířat ve volné přírodě. V roce 2010 počet zubrů dosahoval již 4431 jedinců, z toho 2956 žilo ve volné přírodě. Největší stáda současnosti žijí v Polsku v části Bělověžského pralesa. Zubr evropský je nejen přísně chráněným zvířetem, ale zasloužil se i o vytvoření první Mezinárodní plemenné knihy, která eviduje čistokrevná zvířata, s případným využitím pro chov.

Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v roce 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory získala v roce 1973 olomoucká zoo své první zubry Simona, Sylvu a Silučku. Ze Simona a Sylvy se stal úspěšný chovný pár. "Na základě dochovaných dokumentů víme, že první mládě Silueta se narodilo v témže roce 1973 a poslední Čertík v roce 1976. Úhynem býka Simona v roce 1986 chov v olomoucké zahradě ustal," připomněla hlavní zooložka Libuše Veselá.