Pomyslná sklenice vody, kterou je olomoucká veřejná diskuze, se v posledních dvou týdnech opět trochu rozšplouchala. Zasloužil se o to bezděky majitel domu na třídě Míru, v němž odedávna sídlí restaurace U Zlaté koule. Z elegantního domu v neoklasicistním slohu udělal v rámci rekonstrukce fasády poměrně odpudivý objekt, připomínající laciné kasino u hranic s Rakouskem nebo Německem. A jen co se díky bleskurychlým sociálním sítím roznesla fotografie domu mezi Olomoučany, začalo to ve sklenici šplouchat. Kdo to povolil? Jak je to možné? Kdo za to může? Otázky se sypaly jedna za druhou…

Tak vypadala fasáda restaurace U Zlaté koule dříve

Je to, bohužel, poměrně jednoduché. I když se jedná o budovu z konce 19. století, památkově chráněný objekt to není. Neleží ani v plošně chráněném území, jakým je památková rezervace a její ochranné pásmo. Památkáři tedy v téhle chvíli žádnou roli nehrají, vůbec se jich to netýká. Oprava fasády dokonce ani nevyžaduje žádné stavební povolení. Stavební zákon v téhle chvíli jasně říká, co a jak. Stavebník pouze ohlásí úmysl provést udržovací práce, a tím to končí. Úřad registruje, ale nerozhoduje. Nemá jak, nemá nástroj, a svým způsobem je to možná dokonce dobře, byť v tomhle případě to člověka mrzí.

Majitel domu je jednoduše jeho majitelem. Pokud mu v tom nebrání žádný zákon, chránící historické dědictví, může si na fasádu namalovat třeba Rumcajze s Cipískem, a jediné, co mu hrozí, je označení ze strany soudnějších spoluobčanů za osla. Tak to je v naší legislativě nastaveno. Pokud toto považujeme za chybu, je třeba iniciovat změnu legislativy a dát obcím do ruky nějaký nástroj, kterým by získaly vliv na proměny vzhledu soukromých nemovitostí. To ovšem okamžitě vyvolá diskuzi, nakolik by měl ten který úřad zasahovat do soukromých vlastnických práv.

Neříkám tak ani onak, s nynějším vzhledem oblíbené restaurace spokojen určitě nejsem, chci jen poukázat na složitost a komplexnost otázky. Pro všechny ty, kteří bouřlivě kritizují údajnou nečinnost úřadů, se naskýtá doporučení. Pracujte na tom, aby byla celková úroveň vnímání estetična v naší společnosti vyšší. Kdyby měli všichni páni domácí nějaké povědomí o eleganci a stylu, takovéto těžké přešlapy by se prostě nestávaly.