Rozsáhlá proměna velkého dělostřeleckého skladu v olomoucké Korunní pevnůstce na připravované moderní muzeum přišla podle odborníků za pět minut dvanáct. Kdyby se totiž Univerzitě Palackého nepodařilo získat peníze z evropských fondů na interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, historicky cenná budova v srdci města by s největší pravděpodobností nenávratně zmizela ze světa. Areál se veřejnosti otevře v létě příštího roku.

Stavební firma převzala bývalý vojenský sklad, do kterého řadu let zatékalo, vloni v březnu. Skutečný stav objektu postaveného v roce 1857 odhalili dělníci až s odkrytím dřevěného bednění a provizorní lepenky na střeše. "Naskytl se nám smutný pohled na zdevastované prvky stropů a střechy napadené dřevokaznými houbami, hnilobou a dřevomorkou. Došlo k rozpadu koruny zdiva, což si vyžádalo dodatečné ztužení objektu novým železobetonovým věncem v místě korunní římsy," řekl stavbyvedoucí Petr Kuzma. Než se stavebníci pustili do práce, museli celý objekt vyčistit tak, aby se houbová nákaza nešířila dále. Dřevěné konstrukce, které nebyly zničené, proto postříkali desinfekčním prostředkem s obsahem aktivního stříbra.

Na místě byli od začátku také archeologové, kteří provedli kontrolní průzkum pomocí metr a půl hlubokých sond. Kromě pár předmětů po novodobých vojácích nic významného neobjevili.
Na stavbu od začátku dohlížejí pracovníci Národního památkového ústavu v Olomouci, kteří chtějí, aby byla v co největší míře zachována autenticita této nemovité kulturní památky. Proměna v moderní interaktivní muzeum vědy 21. století je proto v České republice výjimečná. "Objekt se významně uplatňuje na ploše památkově chráněné pevnosti Korunní a má přímou vazbu na městskou památkovou rezervaci. V kontextu bývalé olomoucké pevnosti se jedná o ojediněle dochovanou skladištní budovu s velmi hodnotnou dřevěnou vestavbou jednotlivých pater. Pokud by se nenašlo využití, troufám si směle tvrdit, že by v roce 2014 zůstaly stát pouze obvodové zdi. Z toho plyne jisté uspokojení památkové péče, že se podařilo budovu zachránit před smrtí," řekl památkář Miroslav Papoušek.

Bývalý velký dělostřelecký sklad je významným dokladem vojenské historie města - součástí barokní pevnosti budované od poloviny 18. století. Samotný sklad vznikl o sto let později. "Velký sklad měl čtyři podlaží a umožňoval po nájezdových rampách vytažení materiálu až do třetího patra," řekl historik Ján Kadlec a doplnil, že v druhé polovině 19. století byly prostory Korunní pevnůstky osázeny ovocnými stromy a u Mlýnského potoka stály dřevěné budovy, které sloužily jako chemické laboratoře pro vývoj nových druhů munice.
Stavební firma musí dbát nejen na zachování historického vzhledu, ale zároveň myslet na to, že na jednotlivých podlažích budou nejrůznější interaktivní exponáty, které mají určitou hmotnost a také funkci. Například planetárium o průměru šest metrů architekti umístili na železnou konstrukci, kterou vynáší krov. V bývalém komíně budovy vyroste periskop pro sledování hvězdné oblohy.

"Díky dovednosti valašských řemeslníků a speciální technologii jsme vyměnili zčásti nebo úplně veškeré nosné stropní trámy. Zajímavostí je, že při výrobě jednoho trámu se musí porazit více stromů, než se najde ten pravý. Strom totiž musí mít v délce 18 metrů minimální průměr 40 centimetrů," vysvětlil technický ředitel stavby Petr Stuchlík. Střešní konstrukce je pokrytá německým eternitem, který barevně i plasticky věrně evokuje původní krytinu.
Stavebníci se shodují v tom, že rekonstrukce objektu je pro ně obrovskou výzvou. Stavba totiž vyžaduje velkou řemeslnou zručnost, protože je potřeba sladit původní materiály a konstrukce s těmi novodobými, jako jsou skleněné podlahy, příčky nebo prosklené výtahové šachty se schodištěm. Dělníci se také musejí potýkat s nízkou bránou, která je jediným vstupním místem do pevnosti a často komplikuje dopravu materiálů na stavbu. A to od návěsů se stropními trámy, staveništními buňkami až po domíchávače. "Práce je to opravdu mimořádná. Když se k tomu přidá historické kouzlo místa a spojí se to s budoucím využitím objektu, vzniká silné pouto a veliká touha dílo zdárně dokončit a splnit sen mnoha lidí z univerzity," řekl Petr Kuzma.

Budova dělostřeleckého skladu má rozměry 93 krát 18 metrů a výšku po hřeben střechy zhruba 13,5 metru. Má čtyři podlaží, z toho dvě běžná a dvě v úrovni krovu. Na střeše je obnoveno celkem 38 vikýřů, ve kterých jsou umístěna klasická střešní okna s izolačními dvojskly. V obvodových zdech je osazeno 84 kusů dřevěných rámových oken s izolačními dvojskly s tvarem tvořícím repliku původních oken. Vstup do objektu bude zajištěn dřevěnými vraty s rámovou konstrukcí a tepelně izolační výplní. Fasáda objektu bude zateplena. Na střechu bylo použito přes 2200 metrů čtverečných střešní krytiny z vláknocementových šablon v imitaci břidlice. Kvůli zachování pohledového spodního líce dřevěných konstrukcí krovu byla střecha zateplena nadstřešní izolací. Bylo vyměněno asi 600 metrů krychlových dřeva a bude položeno řádově 4000 metrů čtverečných nových podlahových vrstev.

Areál Korunní pevnůstky leží v jižní části městské památkové rezervace a je obklopený zelení Botanické zahrady a Rozária. Před stavbou pevnosti stála na tomto místě vesnička Závodí, kde žili hlavně řemeslníci, kteří pracovali s kůží - koželuhové a jircháři.
Po rozhodnutí Marie Terezie o stavbě císařsko-královské hraniční pevnosti v Olomouci musela být zbourána všechna olomoucká předměstí a na jejich místě začala v roce 1745 vznikat bastionová pevnost. Pevnost naplánovali rakouští vojenští inženýři, kteří se inspirovali francouzskou školou stavitele pevností maršála Vaubana a nizozemskou školou, která využívala nížinný terén zaplavovaný vodou. Bylo přitom potřeba mnoho pracovníků, stavěli ji vojáci i najatí dělníci a na stavbě šancí pracovali i trestanci. V roce 1757 byla stavba mohutné pevnosti dokončena a stavebníci provedli zkoušku opevnění. Zvedli stavidla a předpolí pevnosti zaplavila voda z řeky Moravy a jejích ramen. Město i pevnost byly ze tří stran obklopeny vodou a volný byl jediný přístup ze západní strany od Tabulového vrchu. Součástí opevnění byla také takzvaná Korunní hradba, která byla vybudována v jižní části pevnosti a chránila záliv vytvořený hradbami a Mlýnským potokem. Za touto hradbou byla na chráněném místě postavena válečná prachárna pro uskladnění střelného prachu a munice pro případ války.
V budovách dělostřeleckých skladů i prachárny byl uložen vojenský materiál a celý prostor byl střežen vojáky, takže obyvatelé města vůbec netušili, co se skrývá za hradbami. Prostor Korunní pevnůstky sloužil armádě až do roku 1995, kdy byl předán městu Olomouci.

Pevnost poznání se stane prvním centrem popularizace vědy a výzkumu na střední Moravě. Vedle čtyř stálých interaktivních expozic z oblasti přírodních a humanitních věd nabídne laboratoře, dílny, ateliéry, studia a multifunkční Laudonův sál. Návštěvníci se mohou těšit na desítky unikátních exponátů, součástí muzea bude také první olomoucké planetárium. Prostory jsou rovněž určeny pro doplňkovou školní a mimoškolní činnost žáků a studentů z širokého okolí, která navazuje na řadu popularizačních aktivit probíhajících už déle než deset let pod hlavičkou přírodovědecké fakulty. Celková investice na vybudování Pevnosti poznání Univerzity Palackého v Olomouci činí 150 milionů korun. Veřejnosti se areál otevře v létě příštího roku.