Už dnes začala ve Wittgensteinově ulici růst nová hala. Nebude ale sloužit žádné firmě, postaví si ji Národní památkový ústav. Ten totiž zoufale postrádá depozitáře, kam by bylo možno ukládat archeologické nálezy. Výsledky čtyřiceti let bádání se se doposud skladují v krabicích, řada exponátů přitom potřebuje speciální prostředí.

Už čtyřicet let provádí olomoucké pracoviště památkového ústavu archeologické výzkumy. Většinou předcházejí velkým stavbám a zejména v historickém centru města je každá taková akce doslova archeologickými žněmi. "V praxi to funguje tak, že nálezy ze země odborně zpracujeme a následně předáme organizaci, která o ně má pečovat," vysvětluje ředitel olomouckých památkářů František Chupík. Většinou by takzvané vykopávky měly končit v depozitářích muzeí. "Bohužel se v poslední době stává až příliš často, že nálezy se nedaří nikomu předat a musíme je skladovat sami. Už máme zaplněno přes čtyři tisíce banánových krabic, které skladujeme na různých místech v nevyhovujících podmínkách," popisuje Chupík. Právě hromadění exponátů a snaha o jejich řádné uložení vedla památkáře k vypracování projektu na vybudování vlastního depozitáře. "Máme vlastní pozemek na Wittgensteinově ulici a už se nám podařilo dostat do programu financování ministerstva kultury. Takže zbývá jen vysoutěžit dodavatele. Předpokládám proto, že se začne stavět ještě letos," domnívá se Chupík.
Budova za zhruba třicet milionů korun nabídne běžné standardy pro skladování nenáročných exponátů, ale také těch, které potřebují speciální teplotu či vlhkost. "Součástí je i malá badatelna, takže kvalitativně to bude na vysoké úrovni," libuje si Chupík.
V současné době jsou exponáty umístěny v budově na Michalské ulici, část jich je v nevyhovujících podmínkách právě na Wittgensteinově.

Zvětšit mapu