Téměř pět kilometrů nové rychlostní silnice, která odvede z města tranzitní dopravu mířící na Mohelnici od Brna, Ostravy a zpět, to je první část takzvané západní tangenty obchvatu Olomouce. Stavba za více než miliardu korun je dokončená. Slavnostním přestřižením pásky a spanilou jízdou dlouhé kolony hostů byla krátce před polednem otevřena.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do stavby obchvatu před třemi lety. První část tangenty, která má délku 4,7 kilometru, začíná u kruhového objezdu poblíž hypermarketu Globus a končí na mimoúrovňové křižovatce s rychlostní komunikací R46, kde navazuje na jižní obchvat Olomouce. Tento obchvat, který ŘSD otevřelo v roce 2003, odvádí tranzitní dopravu mezi Ostravou a Brnem.

Nová část obchvatu by měla výrazně ulevit dosavadnímu hlavnímu tahu městem, tedy ulicím Tovární - Velkomoravská - Albertova - Foerstrova. Řidiči, kteří směřují na Mohelnici nebo Hradec Králové a přijíždějí od Brna nebo Ostravy se totiž díky novému obchvatu městu úplně vyhnou. Například Foerstrovou ulicí jezdilo v roce 2005, při posledním sčítání, v průměru 32.500 aut denně. "Do současné doby se tento počet určitě ještě zvýšil," řekl vedoucí odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Radek Dosoudil.

"Otevření západní tangenty je sice dílčí opatření, celkovou situaci vyřeší až východní obchvat na Šternberk, přesto věříme, že ulehčení bude díky západní tangentě velmi podstatné a viditelné," uvedl primátor Martin Novotný. Doplnil, že radnice bude v následujících týdnech situaci v ulicích, jimiž vede průtah městem, monitorovat.

Projektanti ŘSD museli stavbu západního obchvatu rozdělit na dvě části kvůli sporům s obcí Křelov, jehož obyvatelé odmítali, aby silnice vedla u obce. Svůj požadavek nakonec prosadili. "Druhá etapa je nyní ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Zahájena bude nejdříve po roce 2010. Pokud by spory nevznikly, byla by v listopadu hotová celá tangenta," uvedl Jan Hoření z ŘSD. Podobné spory vznikají i kolem plánované východní tangenty, která by měla odvést dopravu směrem na Šternberk a ulevit čtvrtím Pavlovičky a Chválkovice, kude denně projedou tisíce aut. Proti stavbě se postavila obec Bystrovany, petici sepsali i obyvatelé domů, v jejichž blízkosti by měla nová silnice vést.