Olomoucká zoo už má opět tygra. Až z dalekého Novosibirsku přicestovala rok a půl stará samice Betty. Na Svatý Kopeček dorazila už v polovině září, kvůli povinné karanténě ale zatím zůstávala před zraky návštěvníků skryta. To už ale neplatí: nádherná tygřice se nyní seznamuje se svým výběhem a předvádí se v celé své kráse.

Olomoucká zoo má po půlroční přestávce opět tygra ussurijského a doufá v lepší časy. Po uhynutí původní samice musel být její partner přemístěn a zoo dostala tygra nového, kterému se ale na Svatém Kopečku přiliš nedařilo. A tak tygří výběh zel prázdnotou. To už je naštěstí minulost. Nová tygří samice přicestovala z ruského Novosibirsku a v těchto dnech ji návštěvníci už mohou vidět ve velkém výběhu na kraji pavilonu šelem. "Je to temperamentní dáma. Nedůvěřivá, ale zvědavá," poznamenala ošetřovatelka Dana Reisigová, podle které se teď obě strany vzájěmně seznamují. "Někdy nás vlbec nechce vidět, ale často u ní sedávám, mluvím na ní a ona u toho většinou usne," vysvětlila ošetřovatelka. Do přímého kontaktu se zvířetem ale nepřijde. "Máme tam takové místo, kde můžeme sedět a jsme blízko, ale pořád nás chrání mříž. Přímo do výběhu nechodíme za žádnou dospělou šelmou, to by bylo hodně nebezpečné," prozradila Reisigová, podle které je na chování tygřice Betty znát, že její matka pocházela z volné přírody. "Má v sobě opravdu kus divočiny. Když nás spatří, jak se blížíme, snaží se nás zprvu lovit, než si uvědomí, kdo jsme," usmála se ošetřovatelka.

Betty nebude v zoo jen jako výstavní exponát. Až se zabydlí a zvykne si, měla by dostat i partnera. "Vidím to tak v horizontu dvou let," poznamenala Reisigová. Zoo Olomouc chová tygry ussurijské od roku 1976, ze spojení samice Sumby a Aldana vzešlo postupně pět mláďat. Teď zoo doufá, že by se mohlo blýsknout na lepší časy a tygřím výběhem by po letech mohlo znít opět mňoukání pruhovaných koťat.

Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, v současnosti ale obývá už jen omezené území východního Ruska. Ve volné přírodě žije asi pět set jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Ve volné přírodě je vrcholným predátorem, nemá jiného nepřítele než člověka. Troufne si klidně na vlka či levharta. Dožívá se zhruba patnácti let.