Dne 14. října se v kostele Zvěstování Páně v Olomouci uskutečnil koncert Ingrediente Projekt s podtitulem Alternativní a jazzové improvizace na gregoriánský chorál. Nabídl nevšední setkání staré evropské duchovní hudby se současnými hudebními postupy.

Ještě před samotným hudebním vystoupením se posluchači mohli blíže seznámit s myšlenkovým zázemím projektu. Dramaturg olomouckého Festivalu duchovní hudby prof. Petr Daněk nejen poutavě uvedl koncert, ale poskytl hudebníkům i prostor k představení jejich rolí v uskupení a jejich nástrojů. Přirozeně se tak otevřela cesta k poslechu hudby, která propojila historické inspirace s tvůrčí svobodou. Jak vysvětlil interpret Jiří Hodina, název Ingrediente odkazuje nejen k „příměsím“, které vstupují do hudebního celku, ale také k antifoně Ingrediente Domino, zpívané na Květnou neděli, kterou se zahajuje Svatý týden. 

V centru večera stál gregoriánský chorál, jehož nadčasová podoba byla východiskem pro hudební dialog mezi středověkou tradicí, jazzem, improvizací a elektronikou. Program byl sestaven z rozmanitých forem liturgického zpěvu – od žalmů, hymnů a antifon přes krátká biblická čtení až po responsorium. Jeho duchovní oblouk vedl od chvály a oslavného zpěvu přes večerní modlitbu a rozjímání. Čtveřice interpretů – Mélusine de Pas na violu da gamba, Štěpánka Balcarová na jazzovou trubku, Jiří Hodina ve vokální roli a Tomáš Reindl, který se věnoval bicím nástrojům, didžeridu a elektronickému zpracování zvuku – vytvořila prostor pro hledání nových zvukových souvislostí. Historické inspirace zde nebyly pouhou připomínkou minulosti, ale živým materiálem, který bylo možné nově interpretovat a rozvíjet.

Významnou roli sehrávalo prolínání chorálního a žalmového přednesu s jazzovou trumpetou a zvukovými možnostmi dalších nástrojů. Gambistka Mélusine de Pas vnášela do zvukového celku osobitou historickou barevnost. Vedle instrumentálního projevu se představila také jako zpěvačka, přičemž zaujala širokým hlasovým rozsahem i citlivým pěveckým výrazem. Jazzová trubka Štěpánky Balcarové naopak působila střídmě a jemně, aniž by ztrácela na výrazové přesvědčivosti. Hudebnice znovu prokázala svou suverenitu v improvizaci a schopnost přirozeně reagovat na proměnlivý hudební kontext. Elektronické zpracování zvuku v podání Tomáše Reindla působilo nenásilně a citlivě rozšiřovalo tradiční instrumentář o nové zvukové vrstvy a jemné ambientní struktury.

Jedním z nejzajímavějších rysů projektu bylo prolínání komponovaných částí s improvizovanými pasážemi. Hudební celek osciloval mezi pevně danou strukturou a okamžitým tvůrčím gestem, mezi historicky ukotveným materiálem a jeho svobodnou reakcí interpreta. Právě v tomto napětí se ukazovala schopnost staré hudební tradice oslovovat posluchače i v kontextu současné hudební zkušenosti. Gregoriánský chorál zde nepůsobil jako uzavřený historický artefakt, ale jako otevřený prostor pro hledání experimentu.

Setkání středověkých hudebních kořenů s jazzem a elektronikou nabídlo možnost vnímat duchovní hudbu nejen jako součást kulturního dědictví, ale také jako živou a proměnlivou uměleckou řeč. Sakrální prostředí kostela Zvěstování Páně tomuto spojení poskytovalo přirozený rámec a připomínalo původní duchovní rozměr chorálního zpěvu, zatímco současné zvukové prostředky otevíraly nové možnosti jeho vnímání.

Ingrediente Projekt se tak zařadil mezi programy Podzimního festivalu duchovní hudby, které překračují hranice tradičních žánrových kategorií a ukázal posluchačům další, méně tradiční interpretační přístupy. Zařazení koncertu tohoto typu se však setkalo s nadšeným ohlasem publika, které si svým závěrečným potleskem vysloužilo malý hudební přídavek. Propojení gregoriánského chorálu, jazzové improvizace a elektronických zvukových ploch tak představilo inspirativní cestu k hledání nových podob duchovní hudby 21. století.