Už brzy by se olomoucká zoo mohla radovat z malých mravenečníků čtyřprstých. Z Polska totiž k místní samici Taře dorazil vzácný host: chovný samec Hektor. Na vzájemné sbližování mají čas do března. Zoo na Svatém Kopečku je jediná v Česku i na Slovensku, kde se tohoto vzácného tvora daří dlouhodobě úspěšně rozmnožovat.

V jihoamerickém pavilonu mají vzácnou návštěvu. Z Opole přijel dvouletý samec mravenečníka čtyřprstého Hektor. A má tu zodpovědný úkol. Během svého čtyřměsíčního pobytu se musí stát otcem. Jeho nápadnice, o tři roky starší samice Tara, už se s ním baví, Hektor je ale zatím poměrně plachý. “Očekáváme, že u ní nastane každou chvíli říje, takže uvidíme, zda se domluví,” pousmála se ošetřovatelka Hana Dostálová.

Olomoucká zoo patří na území České a Slovenské republiky k jediným chovatelům, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho partnerce Tami. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. “Taminu coby matku a babičku všech odchovaných mláďat najdeme v Zoo Olomouc dodnes. Těší se věku dvanácti let,” prozradila mluvčí zoo Iveta Gronská. Poslední mládě - Tequila - v pořadí šestý přírůstek, se zde narodilo loni 17. března.

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují poměrně běžně, avšak jejich odchov v zajetí je problematický i pro renomované zoo. Důvod obtížného odchovu mravenečníků v zajetí se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Tato pro ně nejdůležitější část jídelníčku se nesnadno nahrazuje. “Na krmení podáváme jemně namleté maso s vejci, notnou dávkou hmyzu, banány, ovesné vločky, jogurty, granule pro hmyzožravce, sušené mléko a minerály s vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou,” přiblížila Hana Veselá.

Pokud by námluvy Hektora a Tary byly úspěšné, dá se mládě očekávat zhruba za půl roku.