Reklama

Úterý 25. ledna 2022, svátek má Miloš, venku je -0.4 °C

Zoo se raduje z prvního mláděte v novém roce. Opět je jím kotul veverovitý

Zprávy z regionu

10.1.2022

Autor: red

Prvním mláďetem, které se letos narodilo v olomoucké zoo, je kotul veverovitý. Tyto roztomilé opičky chová Zoo Olomouc od roku 1993. Za léta chovu se tu narodilo celkem 133 mláďat.

"Mládě se narodilo v sobotu 8. ledna 2022 a prozatím prospívá dobře. Pohlaví budeme znát za zhruba pět měsíců, je potřeba, aby nám ho samice ale půjčila," říká zooložka Jitka Vokurková.

Foto: zoo Olomouc

"Velmi častým jevem olomoucké zoo bývá narození prvního mláděte roku v podobě kotula veverovitého. A co myslíte letos? Opět, kotul," směje se mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská. 

Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či savanách. Většinovou část dne stráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší. Ocas dosahuje délky 40 cm, což je ještě více než samotné tělo, a ačkoliv oproti ostatním malpovitým primátům není chápavý, i tak plní hned několik funkcí. Používají jej coby kormidlo a manévrují jím ve vzduchu, aby si udrželi stabilitu při svých skocích. Také na něj nezapomínají ve chvíli, kdy se parfémují močí. Močí parfémují nejen ocas, ale i vlastní podřízené jedince. Moč nesmí chybět ani při označování teritoria. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy s přísnou hierarchií, složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. Dorozumívají se pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata.

Velký mozek i let do vesmíru

Tito primáti se velice rádi válí na zádech. Činí tak z titulu péče o srst a současně tak určují své postavení ve skupině. Zajímavostí mimo jiné je, že mozek kotula je v poměru k tělesné hmotnosti zhruba dvakrát větší než u člověka. Kotul se stal prvním primátem vyslaným do kosmu. V roce 1958 odstartoval z mysu Canaveral první kotul Gordo a o půl roku později byl následován Bakerem, který suborbitální let přežil.