Ovce, kozy, ale i plazi nebo papoušci. Někteří obyvatelé olomoucké zoo se množí tak rychle, že by brzy zaplnili kapacity svých kotců. Zahrada proto nabízí jejich odkup. Ne všichni ale mají to štěstí, že se dostanou například k postiženým dětem nebo do terária nadšeného chovatele. Hlavně roztomilí sudokopytníci často padnou za potravu svým masožravým sousedům.

Kozy, ovce, ale třeba i lamy. Pokud vám obyčejná hospodářská zvířata připadají v dnešní době málo in, můžete to zkusit v zoo: právě tam mají exotičtějších příbuzných tradičních obyvatel českých dvorků nadbytek. "Ovce nebo kozy se opravdu rychle množí. Přestože tato zvířata máme ve veřejnosti přístupném výběhu, kde si s nimi zejména děti rády hrají, jejich počet redukujeme mimo jiné právě odprodejem," vysvětlila mluvčí zahrady Iveta Gronská. Většina těchto zvířat končí na farmách či v ekologických hospodářstvích. "Často si je také pořizují různá zařízení pro postižené, kozy, nebo i lamy pro ně fungují jako terapie," přiblížila Gronská. Cena za tato zvířata je různá, podle ošetřovatelů se pohybuje kolem tisíce korun za kus, záleží ovšem, o jaké zvíře se jedná. Tabulkové ceny prý neexistují a cena se sjednává individuálně. Získat zvíře ze zoologické zahrady ale není zdaleka tak jednoduché, jako když si zajdete do zverimexu. "Každý zájemce se musí prokázat registrovaným číslem hospodářství, pokud se jedná o zvíře podléhající zvláštní péči, musí mít navíc výjimku od veterinární správy," vysvětlila Iveta Gronská. Bez "papírů" zoo prodává pouze plazy, po získání výjimky je ale možno koupit třeba kozorožce, jelena, nebo třeba opičky, nosály, papoušky či dravé ptáky. Že by si ale někdo ze zoo odvedl na obojku geparda či krokodýla, je podle ošetřovatelů vyloučeno. Zoo se totiž zbavuje jen těch zvířat, kterých má nadbytek, a z prodeje rozhodně nechce dělat byznys.

Roztomilí sudokopytníci, ale také další spíše drobná zvířata i v zoologické zahradě občas plní funkci, kterou jim přidělila příroda: stávají se článkem potravního řetězce a končí v žaludcích svých masožravých sousedů. "Chováme velké masožravé šelmy, které potřebují čerstvé maso. Je pochopitelné, že část potravy získáváme z našich zdrojů," připustila Gronská a jedním dechem dodala, že se jedná o praxi běžnou ve všech zahradách. Návštěvníci, kteří nadšeně pozorují lví hostinu, tak možná netuší, že s hlavním chodem se před chvílí mazlili a fotili. Že by ale roztomilí obyvatelé zoologické zahrady skončili jako exotická položka v menu luxusní restaurace, však ošetřovatelé popírají. "Jednak by se asi moc nenajedli a navíc by se to nejspíš ani nevyplatilo, takové maso se dá určitě sehnat oficiální cestou levněji," poznamenala zooložka Jitka Vokurková. A její kolega Josef Drtil vyvrací i mýtus o zdroji exotických lahůdek z restaurace Archa. "Na krokodýly existuje farma a my jim určitě žádné antilopy ani nic jiného nedodáváme," pousmál se Drtil. Zoologická zahrada nicméně nemá zpětnou kontrolu, co se s prodanými zvířaty děje. "Toto již není v naší kompetenci, jen v případě zvířat vyžadujících zvláštní péči provádí kontrolu veterinární správa," sdělila Iveta Gronská.

Prodej zvířat není v zoologických zahradách ničím neobvyklým, mnohde jdou navíc dál než v Olomouci. Například chomutovská zoo prodává i buvola či pakoně, v Hodoníně zase můžete zakoupit daňka či muflona.