V pondělí 19. června byl nalezen ve svém bytě mrtvý dramatik a spisovatel Jan Žáček. Bylo mu 76 let.

Jan Žáček se narodil v Pardubicích v rodině hudebníka. Po absolvování měšťanské školy odešel jako herec k divadlu. Od konce 50. let působil jako scénárista a dramaturg v pražském divadle Rokoko. Po jeho zrušení na počátku 70. let se živil jako autor, režisér a herec v různých estrádách a kabaretech. V letech 1991-92 byl dramaturgem a scénáristou v brněnském Divadle u Jakuba.

Od počátku 60. let psal fejetony, scénáře rozhlasové a televizní zábavy, uplatnil se i jako dramatik (Konvenční vražda - 1966, Kat a jeho Mydlář - 1968 aj.).
Těžiště jeho umělecké aktivity však spočívá v prozaické tvorbě. Svým knižním debutem, novelou Dřevoryt o knězi a rychtářovi - 1978, zasazenou do období doznívajícího baroka a nastupujících osvícených reforem, se Žáček přiřadil k té větvi historické beletrie, která hledá odpovědi na základní otázky lidské identity uměleckou evokací životních zkušeností lidí uplynulých dob. Založeny na znalosti dobového materiálu přinášejí Žáčkovy prózy psychologicky citlivé obrazy historických osobností i fiktivních postav vytvářených též jazykem, který odkazuje k dobovému jazykovému stylu (Apokryf o hraběti Šporkovi a Epilog - 1988, Nesklopím očí svých - 1990). Postřehy k dílu J.Demla Žáček shrnul do svazků esejů Demloviana - 1997.

V roce 2007 převzal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera řád sv. Cyrila a Metoděje.