V pátek 19. října se v katedrále sv. Václava v Olomouci uskutečnil závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Uzavřel se XIV. ročník, který bude zapsán v hudební historii arcidiecéze i města jako umělecká přehlídka z hlediska dramaturgie mimořádně hodnotná a interpretačně zvláště kvalitní.

Závěrečný koncert, na němž zazněla v Brahmsova duchovní kantáta na texty Písma označovaná jako Německé requiem, korespondoval svou impozantností s úvodním večerem , na němž zazněla slavná Beethovenova Missa solemnis D dur. Oba koncerty vytvořily pro XIV. ročník festivalu onu alfu a omegu, které určily velikost letošní přehlídky duchovní hudby. Oba koncerty dirigoval Stanislav Macura, umělecký garant festivalu.

Brahmsovo Německé requiem naplnilo i nejnáročnější očekávání. Předpoklad k tomu byly dána kvalitními interprety, jimiž se stala kvalitně připravená Janáčkova filharmonie Ostravy a hlasově vrcholně disponovaný Pěvecký sbor Polského rozhlasu Krakov, který dílo nastudoval pod vedením svého sbormistra Włodzimierze Siedlika. Polský sbor byl na letošním mezinárodním festivalu nejvýznamnějším zahraničním tělesem. Německé requiem je náročné na mistrovství sólistů. Agentura ARS VIVA pozvala osvědčené hvězdy, jež obstály na předních pódiích světa. Sopránová sóla přednesla Simona Houdová-Šaturová, přední osobnost Státní opery Praha, druhým sólistou se stal v Olomouci ceněný a na počátku své kariéry i v Moravském divadle angažovaný Jiří Sulženko. Jejich vynikající výkony nebyly přehlédnuty.

Německé requiem je dílem, jež Johannes Brahms začal psát již ve dvaadvaceti letech a dokončil teprve po čtrnácti letech. Kompaktnost díla je přesto obdivuhodná, neboť vyvěrá z Písma jako jediného inspiračního zdroje. Sedm dílů skladby je pojmenováno citacemi z Písma: Blaze těm, kdo lkají – Neboť všichni lidé jsou jako tráva – Pane, dej mi poznat – Jak milý je Tvůj příbytek – I vy máte nyní zármutek – Vždyť zde nemáme trvalý domov – Blahoslavení jsou mrtví.

Svým obsahem vede Brahmsovo dílo posluchače k vlastní duchovní komunikaci nebo alespoň ke pečlivému sledování a analýze meditativního rejstříku, realizovaného uměleckými tělesy a sólisty. Velkost Brahmsova díla je mimo jiné i v tom, že k tomu dokáže posluchače motivovat.

Závěrečnému koncertu XIV. ročníku Mezinárodního festivalu duchovní hudby bylo přítomno mnoho osobností duchovního, uměleckého, ale i politického a občanského života. Úvodní povzbudivá slova pronesl Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Na závěr festivalu se sešly významné a duchovně blízké osobnosti pod záštitou olomouckého Mons. Jana Graubnera v Slavnostním sále arcibiskupského paláce.