Žijete dlouhodobě v Olomouci, ale nemáte tu trvalý pobyt? Pokud se k němu přihlásíte do konce roku, získáte od města finanční odměnu deset tisíc korun. Ojedinělou akcí chce radnice mimo jiné získat finanční prostředky od státu. Ten totiž obcím jako je Olomouc ročně vyplácí zhruba 24 tisíc korun za každého přihlášeného obyvatele a tato položka je v městském rozpočtu hlavním zdrojem příjmů. A podle odhadů žije dlouhodobě v Olomouci zhruba patnáct tisíc lidí, kteří jsou přihlášení jinde. Městská kasa by tak mohla teoreticky získat ročně až o 315 milionů korun více. A ty potom investovat třeba do obnovy infrastruktury.

Plán je prostý. Motivovat obyvatele, kteří ve městě žijí, ale z nejrůznějších důvodů v něm nemají trvalý pobyt, k tomu, aby si ho zřídili. Kdo tak učiní od 28. srpna do konce tohoto roku, získá od radnice 10 000 korun. Městu se tento „obchod“ vyplatí, protože ho teoreticky nic nestojí. Za každého přihlášeného občana mu totiž přiteče od státu zhruba 21 tisíc korun. Pořád je tedy 11 tisíc v plusu. Autoři projektu navíc předpokládají, že lidé zůstanou přihlášení v Olomouci trvale, v dalších letech proto město přidá do rozpočtu už plnou částku.

Pravidla jsou jednoduchá. „Týká se to zletilých osob, které mohou prokázat, že nejméně tři měsíce před vyhlášením výzvy, tedy k 27. srpnu, v Olomouci bydleli. Stačí k tomu nájemní smlouva, doklad o vlastnictví nemovitosti či čestné prohlášením vlastníka nemovitosti, že v ní žadatel skutečně bydlí,“ sdělil ekonomický náměstek primátora Otakar Bačák a dodal, že tímto systémem se zabrání spekulacím. Radní totiž celý projekt poměrně úspěšně tajili, aby se na něj případní spekulanti nemohli přichystat. Jednou z podmínek je i bezdlužnost vůči městu.

Každý, kdo se k trvalému pobytu přihlásil ve zmíněném časovém úseku, tedy od 28. srpna do konce roku, si během června může podat jednoduchou žádost. Úředníci je pak posoudí a prověří, peníze radnice pošle do konce roku 2026.

Podle kvalifikovaných odhadů z dat mobilních operátorů a databází ministerstva vnitra ve městě reálně trvale žije zhruba 115 tisíc obyvatel. „Do tohoto čísla nejsou zahrnuti studenti, kteří tvoří zvláštní kategorii,“ upozornil Bačák. Trvalý pobyt má ale v Olomouci hlášeno jen 102 tisíc obyvatel. „Jedná se tedy o nějakých nejméně 13 tisíc lidí, kteří tu trvale konzumují služby, produkují odpad, využívají komunikace, ale město z nich nemá ani korunu,“ zdůraznil primátor Miroslav Žbánek. Pokud by se všichni přihlásili, městu by to přineslo stamiliony, které v kase chybí například na opravy infrastruktury. „Dlouhodobě proto řešíme, jak zvýšit příjmovou stránku rozpočtu. Pokud by tato iniciativa byla úspěšná, je to rozhodně lepší řešení, než například zvyšovat daně a poplatky,“ upozornil primátor a dodal, že za úspěch bude považovat, pokud městu díky této iniciativě papírově přibydou nižší tisícovky obyvatel. „Samozřejmě si projekt vyhodnotíme a v nějaké podobě v něm budeme pokračovat i dál. Ale ta nabídka finančního daru se už zřejmě nebude opakovat,“ doplnil náměstek Bačák.

Radnice pátrala i po důvodech, proč si lidé, dlouhodobě v Olomouci žijící, nepřihlásí trvalý pobyt. „Je jich více. Častým argumentem je to, že se jim nechce běhat po úřadech. Tady bych ráda upozornila, že změna trvalého bydliště znamená jednu návštěvu úřadu, během níž si požádáte i o nový občanský průkaz. Termín návštěvy si navíc můžete rezervovat, takže na úřadě nečekáte,“ popisuje náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská. Častým důvodem, proč lidé svůj trvalý pobyt nehlásí, je neochota pronajímatelů, kteří jsou často proti tomu, aby byli nájemníci v jejich objektu přihlášení. „Z naší strany je to i vzkaz pro ně. Jdeme v tomto příkladem. V městských bytech nyní nastavujeme systém tak, aby podmínkou pro získání pronájmu bylo právě trvalé bydliště v Olomouci,“ zmínila Dobrozemská.

Dali jsme k domu malou stodesetilitrovou popelnici. A lidé si stěžovali, že jich tam žije osmnáct a že taková malá popelnice opravdu nestačí. Tak jsme se podívali do databáze a zjistili, že z celého domu jsou k trvalému pobytu přihlášeni tři...

Podle Otakara Bačáka lidé často vůbec netuší, že město za ně získává, respektive ztrácí peníze. „Tato iniciativa je proto také jakousi osvětou,“ vyzdvihl Bačák.
Motivace, s jakou Olomouc chce zapsat své nepřihlášené obyvatele, není jenom finanční. A jako příklad uvádí náměstek Bačák jako příklad i reálnou příhodu. „Přišla nám stížnost, že jsme k nějakému domu dali jen malou stodesetilitrovou popelnici. A lidé si stěžovali, že jich tam žije osmnáct a že taková malá popelnice opravdu nestačí. Tak jsme se podívali do databáze a zjistili, že z celého domu jsou k trvalému pobytu přihlášeni tři. Tohle jsou ale přesně čísla, ze kterých vychází veškeré plánování, ať už se to týká velikosti popelnic, ale i třeba kapacity vodovodu či kanalizace. A v neposlední řadě z nich vycházejí i záchranáři, pokud se stane nějaká mimořádná událost. Podívají se, kolik v dané oblasti žije lidí a podle toho naplánují zásah. A pak přijedou do domu, kde oficiálně žijí tři lidé, ale ve skutečnosti je jich tam mnohem více. Může to být i nebezpečné,“ upozorňuje Bačák. A Kateřina Dobrozemská ho doplňuje i v další oblasti: „Tento problém se hodně týká mladých lidí. Ti se nepřihlásí a nám to potom zkresluje demografické údaje. Vychází nám, že populace stárne, takže je potřeba posílit sociální služby pro seniory a podobně. A lidé se pak diví, že je nedostatečná kapacita školek, hřišť a podobně. Typicky se to týká nových developerských domů, kde jsou byty v převážné většině pronajímané a nepřihlášených obyvatel tu bývá veliké procento.“

Město dlouhodobě bojuje s takzvaným rozpočtovým určením daní. To je právě systém, na základě kterého stát přerozděluje peníze obcím podle několika kategorií, z nichž nejdůležitější je právě počet obyvatel. Pro všechny obce platí stejný vzorec, výjimku ale mají kromě Prahy ještě Brno, Ostrava a Plzeň, které dostávají výrazně více. Olomouc se, podobně jako další krajská města, dlouhodobě neúspěšně snaží, aby bylo mezi tato města zařazeno. Dnes totiž dostává stejně jako podstatně menší obce v regionu, pro než ale slouží jako centrum a poskytuje sociální, kulturní a další služby celému regionu.