V Sigmě Olomouc hrál Tomáš Hořava od svého příchodu z Drnovic přes deset let. V létě přestoupil do Viktorie Plzeň a hraje velké zápasy v Lize mistrů. V pátek se vrátil poprvé od svého přestupu na Andrův stadion v Olomouci, když nastoupil za reprezentaci v přátelském duelu s Kanadou. Do zápasu šel po hodině hry a přispěl k lepšímu závěru. Svůj dobrý výkon korunoval parádní brankou na 2:0. "Akce to byl nádherná. Matěj Vydra skvěle potáhl míč u lajny po pravé straně, našel Bořka Dočkala, ten mi dal výbornou přihrávku a já jsem to zakončil," popisoval Tomáš Hořava svoji první reprezentační trefu.

Tomáši, pomohlo vám olomoucké publikum při zápase s Kanadou?
Ano, stadion znám velmi dobře, odehrál jsem tady spoustu zápasu, v tomto to pro mě byla výhoda.

Pomohlo vám to i proti nervozitě? Přece jen šlo o zápas v nároďáku…
Trému jsem nějak neměl, možná díky tomu, že v Plzni hrajeme hodně zápasů, je toho tolik, že ani není čas být nervózní.

Dá se reprezentační zápas srovnat s Ligou mistrů?
Sice nešlo o kvalifikaci, ale šlo o utkání národního týmu. Člověk neví, kdy zase bude moct mít šanci si za něj zahrát, takže to i z tohoto důvodu bylo hodně důležité.

Jaké jste měl pokyny od trenéra Pešiceho, když jste šel na hřiště?
Po mém střídání se Petr Jiráček posunul doleva, já jsem byl ve středu zálohy. Nabádal mě, abych se nebál hrát a udržel míč.

Zápas jste si okořenil gólem a byl to první reprezentační, to musí být příjemný pocit?
Ano, vždy je gól kořením fotbalu a lidi si to hodně pamatují. Bylo to za národní tým, takže jsem byl moc rád, že se mi to povedlo.

Pomůže vám vstřelená branka v další reprezentační kariéře?
To se uvidí. Musím podávat stabilní výkony a samozřejmě je to pro mě osobně plus.

Jak jste viděl gólovou akci?
Akce to byl nádherná. Matěj Vydra skvěle potáhl míč u lajny po pravé straně, našel Bořka Dočkala, ten mi dal výbornou přihrávku a já jsem to zakončil.

A samotné zakončení?
Prvně jsem chtěl zakončovat na druhou stranu, ale pak jsem si řekl, že šel míč proti mně. Zhodnotil jsem si, že když jde proti, tak že to dám do protipohybu. Brankář střelu sice trochu líznul, ale prošlo to. Ještě jednou bych pochválil Matěje s Bořkem, jak mi ten gól nachystali.

Jak jste viděl průběh utkání do vašeho střídání?
Nebylo to jednoduché. O Kanadě se psalo jako o totálním outsiderovi a prakticky jim o nic nešlo, hráli uvolněně a kluci to neměli jednoduché. Překvapili mě tím, že se nebáli hrát s míčem, techniku měli velmi slušnou, takže i pochvala pro ně.

Pomohlo vám angažmá v Plzni?
Ano, člověk tam hraje hodně zápasů, i tři za týden, což mu pomáhá. Trenér Vrba mě nutí hrát míč rychle od nohy, pokouším se o to.

Jaké jste měl pocity třeba na Bayernu? Hrál jste Ligu mistrů, ale vlastně moc nehrál…
Nebylo to nic příjemného, když se to na nás každou chvíli valilo. Snažili jsme se to uhrát se ctí, oni to hrají každý týden. Určitě jsme to mohli sehrát lépe, ale snad jsme to napravili domácím výkonem.

Měl jste nějaké ohlasy od bývalého týmu Sigmy na tyto zápasy?
Bavil jsem se s klukama z realizačního týmu nyní během našeho pobytu v Olomouci a říkali to, co jsem říkal v předchozí odpovědi, že nás Bayern rozebral a měli jsme to složité.

Jak jste se sžil s prostředím v Plzni? Musíte třeba více běhat za Pavla Horvátha?
Smích…To bych neřekl. Makám na maximum pořád. Kluci jsou skvělí fotbalisti, takže to celkem jde.

Kdo se byl podívat z rodiny z Rozstání na zápase?
Maminka se byla podívat, doufám, že jsem jí udělal radost.