Od zítřka bude Mendelův sál Vlastivědného muzea v Olomouci hostit výstavu věnovanou sice nenápadným, ale o to zajímavějším příslušníkům říše flóry, kteří obývají naši planetu již úctyhodných 2,5 miliardy let. Expozice nazvaná Tajemný svět lišejníků vznikla v roce 1996 jako společný projekt autorů Josefa P. Haldy a Zdeňka Paliceho a za šestnáct let své existence byla instalována na více než dvaceti místech v České republice a na Slovensku.

Základem výstavy jsou fotografie a keramické modely lišejníků od Josefa P. Haldy, profesionálního lichenologa působícího v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
"Lišejníky si zaslouží pozornost už jen pro svoji nenáročnost a důležitost v přírodě. Svým biotopem patří mezi takzvané pionýrské organismy. Osidlují totiž místa, která bývají pro ostatní rostliny neobyvatelná a nezajímavá. Pomocí kyselin urychlují některé druhy lišejníků chemické zvětrávání hornin a napomáhají tak rostlinám se zabydlováním na takových to lokalitách. Některé druhy lišejníků snášejí i vysoké koncentrace těžkých kovů v prostředí. Bohužel jsou velmi citlivé vůči znečištění ovzduší oxidem siřičitým," uvedla kurátorka výstavy Monika Kyselá z Přírodovědného ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci.
Lišejníky jsou vytvořeny soužitím naprosto odlišných organismů - hub, řas a bakterií (sinic) - a jejich velikost se pohybuje od miniaturních jedinců menších než jeden milimetr až po úctyhodné exempláře dosahující délky pěti metrů. Některé lišejníky se dožívají stáří až tisíc let. Mnohé z nich mají léčivé účinky, jiné jsou naopak jedovaté, některé byly v minulosti využívány k výrobě parfémů či barviv, další zase k dekorativním účelům. "Některé druhy lišejníků mají antibiotické, fungicidní i protinádorové účinky. Jednou z nejprozkoumanějších látek je kyselina usnová, která je obsažená například ve větvičnících nebo provazovkách. V lékárnách lze také zakoupit různé medikamenty, které obsahují výtažky z pukléřky islandské. Jsou součástí zejména prsních čajových směsí a plicních čajů proti kašli. Ve Švédsku je pukléřka doporučována k používání při léčbě cukrovky, plicních nemocí a katarů. Zjištěný je též tuberkulostatický účinek odvaru, který se používá i zevně na hnisavé rány, vředy, popáleniny a v gynekologii. Stélky se dříve sušily a používaly se proti průjmům a trávicím obtížím," doplnila kurátorka.
V Olomouci se Tajemný svět lišejníků představí poprvé. Součástí výstavy je také výukový program pro žáky druhého stupně základní školy a studenty středních škol, který děti zábavnou formou provází podivuhodným světem lišejníků. Chcete-li se tedy blíže seznámit s větvičníkem, stužkovcem, pukléřkou, toninií, nitroplodkou a mnoha dalšími příslušníky rozvětvené rodiny lišejníků, přijďte do Vlastivědného muzea. Výstava bude otevřena vždy od středy do neděle od 10 do 17 hodin, a to až do 17. března příštího roku.