Téměř každý týden se v médiích objevují zprávy o nových plánech na stavbu větrné elektrárny. Není divu, větrná energie je poměrně levným a k přírodě ohleduplným zdrojem pro výrobu elektřiny. Trvalý příjem od provozovatele větrníků získávají obvykle i obce, na jejichž území jsou stroje umístěny.

Nový impuls k výstavbě větrných elektráren přichází v poslední době, mimo jiné i proto, že i dřívější skeptici začali naslouchat zjištěním vědců o hrozbách spojených s globálním oteplováním, způsobeným emisemi skleníkových plynů, zejména CO2.

Větrné elektrárny v Česku a za hranicemi
V Německu pokrývá větrná energie 7,2 procenta z celkové spotřeby elektrické energie. Spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko pokrývají energií z větru 36, resp. 35 procent své spotřeby.
Dosažení výroby 20 % celkové elektrické energie z větru předpokládá v USA do roku 2030 scénář Contribution to U.S. Elektricity Supply, který minulý měsíc představila Američan Wind Energy Association. Dokument potvrzuje využitelnost ale i komerční vyspělost větrné energie. Do roku 2018 se předpokládá instalace 16 tisíc MW, zbylá kapacita k dosažení 20% hranice se předpokládá během dalších 12 let. Náklady na celý scénář by měly být jen o 2 % vyšší než náklady na pořízení srovnatelných zdrojů elektrické energie se stejným instalovaným výkonem. Dodaná energie z větrných elektráren bude mít podle studie stejný efekt jako odstranění 140 milionů automobilů z amerických silnic.
Zájem o stavbu větrných elektráren roste v posledních zhruba deseti letech i v České republice. Počet větrných elektráren za posledních pět let vzrostl téměř pětkrát a jejich celkový instalovaný výkon téměř devětkrát. I při tak výrazném růstu je jejich celkový instalovaný výkon v hodnotě okolo 130 MW daleko za sousedními zeměmi.
V České republice by podle studií mohl v roce 2010 celkový instalovaný výkon dosahovat úrovně 400 MW s roční výrobou kolem 615 GWh. V letech 2012 - 2014 je očekáván nárůst výroby na 600 až 700 MW a v období let 2016 – 2018 by mohl instalovaný výkon dosahovat 800 - 900 MW s roční výrobou 1400 - 1700 GWh. Součástí očekávaného rozvoje větrné energetiky jsou i rozvojové vize ČEZ Obnovitelné zdroje, a.s. energie. Cílem společnosti je výrazně se angažovat v oblasti výstavby nových větrných elektráren. Obcím, na jejichž území mohou větrníky stát, nabízí ČEZ Obnovitelné zdroje pravidelný příspěvek díky sdílení části výnosů z provozu větrných elektráren.

Mýty vers. fakta
Přestože větrná energie patří mezi ty zdroje, které prakticky nezatěžují životní prostředí, má i ona své odpůrce. Bohužel však mnohdy argumentují námitkami, které již byly v praxi i v odborných studiích vyvráceny.
- Samotná stavba je hotova dříve, než by trvala stavba základů byť i malého domu. Po stavbě pak už vrtule jen pracují a není třeba téměř žádné údržby, která by nějak obtěžovala okolí. Po skončení životnosti trvá deinstalace větrníků zhruba dva dny .
- Současné české normy pro úroveň hluku na nejbližším obydleném území (denní úroveň 50 dB, noční 40 dB) splňují tyto nové větrníky umístěné 600 a více metrů od lidských obydlí zcela bez obtíží. Dalším faktorem je hluk pozadí, který vytváří například vítr v korunách lesa, v němž zvuk samotného rotoru do značné míry zaniká.
- Zahraniční i české statistiky nepotvrzují ani obavy, že by vrtule výrazněji ohrožovaly ptáky, příp. plašily lesní zvěř. Tu totiž ruší především nečekané a nepravidelné zvuky. Zvukové efekty větrných elektráren jsou ale pravidelné a zvěř si na ně poměrně rychle zvykne. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře.
- Častým sporným bodem je i vliv stavby na vizuální ráz krajiny. Tento bod je do jisté míry oprávněný – jako ostatně u téměř každé technické stavby. Jejich estetika je totiž z velké části dána individuálním vnímáním konkrétního pozorovatele. Zkušenosti z okolních zemí, kde se větrníky staví již delší dobu, však ukazují, že lidé si na jejich přítomnost velmi rychle zvyknou. V britských průzkumech mezi obyvateli obcí v okolí větrných elektráren se ukázalo, že stroje vadí jen 12 % lidí.

Jak funguje větrná elektrárna?