Kde je v Olomouci nejtepleji, kde se nejlépe dýchá a kde nejvíce prší? Na tyto otázky už existují odpovědi. Hanácká metropole se totiž dočkala podrobného popisu svého klimatu. Pořídili ho vědci z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě. Výsledky bádání shrnuli v knize Podnebí Olomouce.

"Projekt byl jedinečný, neboť v tuzemsku se na rozdíl od zahraničí daná problematika takto detailně zatím nezkoumala, i když zájem o tyto informace je. Hlavním smyslem bylo popsat specifika městského klimatu a srovnání s příměstskými lokalitami," uvedl Miroslav Vysoudil z katedry geografie. Bádání se prováděla také v Brně, které se může pochlubit obdobnou publikací.
Prvním problémem byl nedostatek informací pro obdobný výzkum. Vědci proto v roce 2009 vybudovali vlastní síť měřicích stanic, takzvanou Metropolitní staniční síť Olomouc, kterou ale mohou využívat i pracovníci veřejné správy a data odebírá i Český hydrometeorologický ústav v Ostravě. Páteř sítě tvoří osm plně automatických stanic a doplňková měření se provádí i na dalších místech. Celkem v patnácti lokalitách se měří dosud.

"Zjišťovali jsme, jakým způsobem se v částech města a okolí liší režim hlavních meteorologických prvků. Prováděli jsme také mobilní měření a na vybraných místech i pozemní termální monitoring. Zaměřili jsme se na režim teploty vzduchu, vlhkosti, rychlosti a síly větru, množství slunečního záření, atmosférických srážek i teploty půdy," popsal výzkum Vysoudil.

Odborníci potvrdili, že ve městě existují místa, která jsou výrazně teplejší, místa s vyššími srážkovými úhrny i lokality s častým výskytem teplotních inverzí, a tím i horší kvalitou ovzduší. "Velká nákupní a logistická centra s rozsáhlými parkovišti na okrajích města jsou lokalitami, kde jsou teploty vzduchu vyšší než v okolí. Z vyšších teplot, než jaké jsou v přilehlých místních částech, se mohou často těšit obyvatelé Svatého Kopečka. Kvalita ovzduší je tam lepší než přímo v centru města, totéž platí i pro Křelov, Tabulový vrch či Neředín v okolí letiště. Rozdíl teplot v rámci města může být až kolem čtyř stupňů Celsia," prozradil Vysoudil.
Výzkumníky naopak překvapilo zjištění, že území od Chválkovic po Lazce je velmi chladné a vlhké, s častými teplotními inverzemi. Obdobné je to i na Nových Sadech. Chladnější je i Řepčín a Lazce, z příměstských území pak okolí Chomoutova či Horky nad Moravou, a to díky přítomností vodních toků i výběžků lužního lesa. S možností vyšších srážek musejí častěji počítat obyvatelé okrajových částí města a předměstí, například v Bystročicích, Hlubočkách či u neředínského letiště. "V rámci středně velkých měst je podnebí v Olomouci pro rozhodující část obyvatelstva příznivé, lze hovořit o určitém komfortu," uzavřel Miroslav Vysoudil.
Obdobné informace o podnebí krajského města dlouhodobě chyběly. Město nebylo prioritou pro odborná pracoviště, která meteorologická měření zajišťují. Stranou zájmu stála problematika i mezi klimatology a geografy. Součástí publikace je proto i rozbor dohledatelných historických dat, který může sloužit pro dlouhodobější popis a srovnání kolísání klimatu s jinými městy na Moravě, případně České republiky. Výsledky bádání mohou využít nejen vědci, studenti či učitelé. Podkladem mohou být například i pro práci řady institucí, zajímavosti určitě zaujmou i laiky.