Vědci jsou podle školáků a studentů neupravení a roztěkaní lidé, nosí brýle, charakteristický je pro ně divoký plnovous a rozcuchané vlasy. K těmto negativům však přidávají vysokou inteligenci a pracovitost. Vyplívá to z výsledků průzkumu, který si nechala zpracovat Přírodovědecká fakulta UP pod hlavičkou projektu MedVěd, který si klade za cíl zatraktivnit přírodovědné obory.

Průzkum pro fakultu zpracovala ostravská společnost VeriVisionStudium, která oslovila žáky posledních ročníků základních a středních škol. Přírodní vědy lákají podle průzkumu zhruba 40% respondentů. Podle děkana olomoucké přírodovědecké fakulty Juraje Ševčíka je však zájem podstatně menší. „V loňském roce jsme přijali více než dva tisíce studentů, tj. asi dvě třetiny přihlášených. Nastoupilo jich však pouze 1400,“ vysvětlil děkan. Podle něj jsou tato čísla způsobena hlavně tím, že většina studentů si podává více přihlášek a přírodověckou fakultu berou až jako druhou nebo třetí volbu. Podle sociologa Daniela Topinky, který vedl realizační tým průzkumu celá řada studentů netuší, jaké by mohli po vystudování přírodních věd nalézt uplatnění. „Dají raději přednost studiu humanitních oborů, u kterých je uplatnění jasné,“ uvedl.

Právě projekt MedVěd by chtěl mladým lidem ukázat, že přírodní vědy mohou být pro ně atraktivní a být vědcem nemusí znamenat ocitnout se na okraji společnosti. Ve spolupráci s Moravským divadlem zorganizovali přírodovědci tzv. Universitu dětského věku, kde školákům přibližují vědu formou zábavných přednášek a pokusů. Universita se setkala s velkým ohlasem a podle Ševčíka ji fakulta bude letos pořádat znovu.