Zoo Olomouc se raduje z dalších mláďat. Tentokrát přišla na svět 14. června dvě mláďata kočky slaništní. Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí. Takže již brzy je spatří i návštěvníci.

Foto: zoo Olomouc

"Chovem této kočky jsme se začali zabývat v roce 2019, takže teprve před třemi lety. Z prvních koťat - dvou samců - máme nepochybně velkou radost," říká zooložka Jitka Vokurková.

Kočka slaništní je společně s pumou nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života. Výborně plave a šplhá, což částečně určuje i skladbu jejího jídelníčku. Loví ptáky, ryby, hlodavce, ještěrky, hmyz. Ve větvích stromů spí, dokonce se i páří. 2-3 koťata přicházejí na svět v doupěti pod keřem, v dutině pod kořeny stromu nebo i v malých jeskyních. Koťata otvírají oči po 8 dnech, v šesti týdnech věku už skvěle šplhají a v 8 měsících věku jsou již samostatná. Pohlavně dospívají poměrně pozdě, až ve 4. roku života, dožívají se 14-16 let.

ZAJÍMAVOST

V 80. letech minulého století, po zapsání jaguára, ocelota a margaye do příloh CITES a omezení obchodu s jejich kožešinami, dramaticky stoupla poptávka po kožešinách kočky slaništní. K výrobě jednoho kabátu je potřeba 25 kůží. Vysoká poptávka vedla k desetitisícům ulovených koček. Změnu přinesl až rok 1992, kdy se dostala pod ochranu úmluvy CITES, její lov je ilegální, a její počty ve volné přírodě se podařilo stabilizovat.