V chrámu sv. Mořice se v neděli 3. června uskutečnil závěrečný koncert velmi úspěšného VI. ročníku hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Koncert se stal součástí oslav 750. výročí první zmínky o kostele sv. Mořice, což je také v historii města jubileum nepřehlédnutelné. Nedělní koncert vyzněl dvojnásob slavnostně.

Ze strany pořadatelů Dvořákovy Olomouce k tomu byly vytvořeny všechny předpoklady, především hudebně dramaturgické i interpretační. U sv. Mořice zazněla dvě slavnostní díla. V úvodu Píseň osudu Johannesa Brahmse pro sbor a orchestr, op. 54, poté slavná Symfonie č. 9 d moll, op. 123, se závěrečným sborem na Schillerovu Ódu na radost. Interpretace těchto skladem byla svěřena symfonickému orchestru Moravská filharmonie, v roli velkého sboru hostoval v Olomouci vynikající smíšený sbor z bavorského Řezna Regensburger Kantorei pod taktovkou Christina Krolla, který se ujal řízení celého koncertního večera. Jako sólisté koncertovali u sv. Mořice přední čeští operní pěvci ze státní opery Praha a Národního divadla Praha: Jitka Burgetová, Veronika Hajnová, Vladimír Doležal a Roman Vocel. S uspokojením lze konstatovat, že závěrečný koncert Dvořákovy Olomouce byl mimořádnou uměleckou i společenskou událostí a naplnil očekávání i těch nejnáročnějších posluchačů.

Úvodní Brahmsova skladba jako zhudebněná Hölderinova báseň tematicky zpracovává antikou viděný konflikt mezi šťastným životem bohů a utrpením lidstva, ale ten Brahms dal předloze mimořádně jemný poetický výraz, podobný velkolepé báji. Velkou roli přisoudil skladatel sboru, což umožnilo hostům z Řezna představit se špičkovým výkonem. Protestantský sbor se zřejmou ekumenickou filozofií je uměleckým tělesem, jež usiluje o nejvyšší umělecké cíle a spolupracuje s předními symfonickými tělesy. Hostování sboru bylo oceňováno jako významný přínos pro vnímání Brahmsova díla jako uměleckého dědictví evropského významu.

Beethovenova 9. symfonie slavila grandiózní úspěch. Nejen pro hodnoty do díla skladatelem vložené, ale i z dobrého pocitu, že se ony ideje sbratření alespoň v rámci evropské integrace naplňují. Koncert probíhal v klimatu uspokojení s efektním rozehráním barevných a jemně proměnných iluminačních zázraků na gotické klenbě chrámové lodi . Orchestr Moravské filharmonie citlivě vnímal Krollovo pojetí Beethovena a přispěl k posílení prestiže MFO na domácí umělecké scéně. K hlasovému uplatnění pěvců dochází v Beethovenově 9. symfonii až v závěrečné čtvrté části. Je jakoby vymodlené a přispívá k podtržení humanistických idejí, z nichž i dnes čerpáme naděje.

Po skončení koncertu se odebrala významná část publika k jižní vnější chrámové zdi, kde byla odhalena replika sochařská kompozice čtyř pozdně-gotických skulptur nazvaných Zahrada Getsemanská, znázorňující postavu Krista a jeho tří apoštolů, sv. Petra, sv. Jana a sv. Jakuba. Jednotlivé sochy postupně odhalili náměstek hejtmana Ing. Pavel Horák, náměstek primátora Ing. Vladimír Pokorný, světící biskup Msgre. Josef Hrdlička a farář od. sv. Mořice, děkan a kanovník Mgr. František Hanáček. Účastnící hodnotili odhalení sousoší „z úpatí Olivetské hory“ jako další příspěvek k duchovnímu i uměleckého zhodnocení města.