Podzimní festival duchovní hudby se středečním koncertem přehoupl do své druhé poloviny. V bazilice minor na Svatém Kopečku zazněla hudba provozovaná v někdejších českých a moravských piaristických klášterech. V podání pražského chlapeckého sboru Pueri gaudentes, čtyř sólistů a instrumentálního doprovodu Capelly Regia Praha bylo uvedeno deset duchovních skladeb, které se pojí s hudebním životem v českých piaristických kolejích.

Řád piaristů bývá často dáván do souvislosti s řádem jezuitů. Oba řády se zabývaly vzděláváním, jehož pevnou součást tvořila také hudba. Avšak oproti jezuitům se piaristé soustředili na chudé žáky a méně významné lokality a skladby si často komponovali kněží sami. Zde je nutné si uvědomit, že jejich kompoziční technika je specifická, a proto ji nelze srovnávat s kontrapunktickým uměním vrcholných představitelů (německé) barokní hudby. Koncert sestavený z duchovních děl skladatelů F. X. Brixiho, V. Pelikána, J. F. Richtera, J. C. F. Fishera, J. Offnera a A. Mašáta nabídl posluchačům možnost vyslechnout skladby spadající do onoho českého baroka.

Robert Hugo, vedoucí souboru Capella Regia Praha, zahájil večer varhanním preludiem a v průběhu koncertu odděloval jednotlivá díla dalšími improvizovanými interludii, která uváděla do nálad duchovních skladeb výše zmíněných autorů. Ve sborových částech se představil chlapecký sbor Pueri gaudentes. I přesto, že některé tóny nebyly intonačně dotažené (hlavně v závěrečné skladbě A. Mašáta), si chlapci zaslouží pochvalu především za precizně deklamovaný text, který byl srozumitelný ve všech sborových částech skladeb, především fugách, kterých zaznělo za večer hned několik. Navíc se sboristi snažili vždy po uvedení tématu fugy dynamicky stáhnout, aby vynikl nástup dalšího hlasu.

Kvarteto sólistů pak tvořili Michaela Šrůmová (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Ondřej Šmíd (tenor) a Michael Pospíšil (bas). Této čtveřici byl v jednotlivých skladbách věnován poměrně velký prostor ať už jako celku, nebo se zpěváci představovali v dílčích fúzích, případných sólech. Sólový projev žádného ze zpěváků však nebyl jednoznačně výrazný, avšak vzájemně se zvukově pěkně doplňovali. Celkově byly pěvecké party interpretovány s technickou jistotou, ovšem jaksi "bez života" a bylo takřka nemožné odstínit individuální nálady skladeb. Navíc z polyfonních zpěvů byla na některých místech cítit určitá nejistota, čemuž nahrával fakt, že zpěváci téměř nebyli schopni odtrhnout oči od not. Významnou roli kvarteto sehrálo také v podpoře chlapeckého sboru, kdy jej sólisté zvukově na mnoha místech podporovali.

Těleso instrumentalistů Capella Regia Praha hrající na repliky starých nástrojů znělo kompaktně. Místy se však nepodařilo dodržet souhru a přesnou intonaci a stejně jako u sólistů se zdálo, že je ještě zapotřebí zapracovat na větší souhře v těchto skladbách. Milým překvapením byla dvojice klarin objevující se v díle Richtera a Mašáta, které spolu krásně ladily a podtrhovaly slavnostní charakter skladeb. Interpretačním výkonem zaujala také houslistka Magdalena Malá v díle Antonína Mašáta Jubilate apparenti Domino, která společně s continuem doprovázela sopránový zpěv v části Tu clara lux. Její přednes zněl mimořádně lehce a přirozeně a z jejího projevu bylo celkově cítit, že si koncert, na rozdíl od některých kolegů, naplno užívá.

Jak již bylo zmíněno, koncert piaristických klášterů přenesl festival do jeho druhé poloviny, v níž už například následující neděli zazní Honeggerovo oratorium Král David.