Reklama

Neděle 19. května 2024, svátek má Ivo, venku je 12.6 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Týká se nás Whistleblowing ve firmách a institucích?

Tipy a názory

25.7.2023

roc

Whistleblowing, neboli oznamování nesrovnalostí, představuje důležitý mechanismus pro odhalování nelegálních nebo neetických praktik uvnitř organizací. Ačkoli může být tento fenomén vnímán jako kontroverzní, poskytuje klíčový prostředek pro udržování transparentnosti a odpovědnosti. Jeho význam a dopad přesahuje hranice jednotlivých sektorů a zasahuje od vládních organizací až po soukromé firmy a komunální instituce.

V kontextu trestní odpovědnosti právnických osob hraje Whistleblowing rovněž zásadní roli. Právnické osoby často zavádějí tzv. Compliance programy, které jako soubory interních pravidel a postupů mají zajistit dodržování zákonů a předcházet nelegálním činnostem. Tyto programy také často zahrnují postupy pro bezpečné a chráněné oznamování nesrovnalostí, což je důležité pro prevenci a řešení potenciálních trestných činů v rámci organizace.


Na konkrétní řešení Compliance v českých firmách a dosavadní zkušenosti jsme se zeptali Mgr. Jana Mučky, zástupce advokátní kanceláře HSP & Partners, která se dlouhodobě touto problematikou v České republice zabývá.

„Problematika Compliance nabrala na významu zejména v souvislosti s přijetím novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, kdy s účinností od 01. 12. 2016 byla uzákoněna možnost zproštění se trestní odpovědnosti právnickým osobám za přesně vymezených podmínek. Možnost takového vyvinění je určena pro korporaci, která vynaložila veškeré možné úsilí pro zabránění spáchání protiprávního činu. Za takové úsilí je pak považováno zavedení účinného Compliance programu.“, vysvětlil Mgr. Mučka.


Jak si ale představit nasazení Compliance programu v praxi?

Možnosti využití jsou široké. Ve stavební společnosti například Compliance program může pokrývat oblasti jako bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dodržování stavebních předpisů a pravidla pro veřejné zakázky. Například, pokud by dozor na stavbě zjistil, že se porušují bezpečnostní předpisy, mohl by to nahlásit bez obav z odplaty. Nebo třeba komunální vodárenská společnost, která musí dodržovat řadu environmentálních a zdravotních regulací. Například, pokud by technik zjistil, že společnost nedodržuje přísné standardy pro čištění vody, mohl by to nahlásit prostřednictvím systému zavedeného v rámci Compliance programu. Ve všech podobných případech mohou Compliance programy pomáhat organizacím dodržovat zákony, chránit svou reputaci a poskytnout důkaz o své snaze zabránit nelegálním aktivitám.

„Téma Compliance ovšem nezahrnuje pouze problematiku trestní odpovědnosti právnických osob. Velmi úzce souvisí také s ochranou osobních údajů známou pod zkratkou GDPR, se soutěžní Compliance zaměřenou na otázky pravidel hospodářské soutěže a zákazu nekalosoutěžního jednání a nyní nově právě s Whistleblowingem, tedy ochranou oznamovatelů informujících o páchání protiprávního jednání mající znaky trestného činu, přestupku dle zákona č. 171/2023 Sb.“, upřesnil Mgr. Mučka.


A koho se Whistleblowing zákon vlastně týká?

Činnosti veřejných zadavatelů a velkých společností, které se často setkávají s komplexními právními a etickými výzvami, mohou vést k situacím, které vyžadují pečlivý dohled a transparentnost. Nový zákon stanoví povinnost pro tyto organizace zajistit ochranu tzv. oznamovatelů - lidí, kteří nahlásí podezřelé nebo nelegální aktivity uvnitř organizace. Veřejní zadavatelé a společnosti s více než 250 zaměstnanci jsou tak povinni zřídit interní oznamovací systémy. Tyto systémy musí umožňovat zaměstnancům bezpečně a důvěrně nahlásit jakékoliv podezřelé aktivity, aniž by se museli obávat odplaty nebo diskriminace.
Od 15. prosince 2023 se tato povinnost rozšíří i na menší společnosti. Zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci budou také muset zavést systémy pro ochranu oznamovatelů. Tato změna znamená, že stále více organizací bude muset přijmout a dodržovat tyto důležité normy.

V otázce reálného zavádění programu Compliance ve firemní praxi Mgr. Jan Mučka dále doplňuje: „z bohatých zkušeností advokátní kanceláře HSP & Partners vyplývá, že neexistuje univerzální vzor, který by zaručoval naplnění souladnosti postupů, procesů a předpisů jednotlivých společností se zákonnými normami, etickými standardy a morálními hodnotami. Vždy je potřebné a nezbytné provést individuální posouzení a implementaci programu tzv. na míru pro každou společnost dle jejího zaměření, standardů a konkrétních procesů. Naše zkušenosti ukazují, že program Compliance je kontinuální proces, který každá společnost musí ruku v ruce se svým vývojem aktualizovat a podrobovat pravidelnému internímu přehodnocování a ověřování funkčnosti. Významnou složkou jsou také pravidelná školení zaměstnanců i řídících orgánů a celková edukace směřující k naplňování daných cílů.“

Byť je harmonizační novela účinná již téměř tři roky, Česká republika do svého právního řádu implementovala právní ochranu oznamovatelů až přijetím Whistleblowing zákona v tomto roce. Věřme, že i u nás napomůže lepšímu udržování transparentnosti a integrity nejen v soukromých podnicích, ale i v prostředí vládních a komunálních institucí.