Už patnáct let se v Olomouci transplantuje kostní dřeň a krvetvorné kmenové buňky. Hanácká metropole je jedním z pěti měst v zemi, kam za specializovanou péčí směřují lidé s leukémií, lymfomy a dalšími zhoubnými onemocněními krve a krvetvorby. Na hemato-onkologické klinice podstoupilo transplantaci za patnáct let téměř 900 pacientů z velké části Moravy.

V roce 1997 provedl tým vedený přednostou olomoucké kliniky a předním českým hematologem Karlem Indrákem prvních 21 transplantací především u nemocných s maligními lymfomy, tedy zhoubnými nádory lymfatických uzlin. "Šlo o takzvané autologní transplantace, kde jsou pacienti sami sobě dárci krvetvorných buněk. O tři roky později jsme ale začali provádět i alogenní transplantace, tedy s použitím kostní dřeně od příbuzenských a od roku 2004 také nepříbuzenských dárců," řekl primář Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Tomáš Papajík.
Transplantační program je dnes bezesporu nejnáročnější součástí péče, kterou klinika se 120 zaměstnanci poskytuje nemocným nejen z Olomouckého, ale i z Moravskoslezského a části Zlínského kraje. "Před čtyřiceti lety jsme v našem oboru dokázali pomoci jen velmi malému procentu pacientů. Dnes jsou vyhlídky nemocných díky rozvoji diagnostiky na buněčné, genové a molekulární úrovni a také díky nejmodernějším lékům a léčebným postupům, které máme k dispozici, mnohem optimističtější. U řady diagnóz dokážeme pomoci třem čtvrtinám pacientů, u některých onemocnění, jako je třeba Hodgkinův lymfom, je to až devadesát procent nemocných," prozradil profesor Indrák.

Jednou z úplně prvních pacientek, které podstoupily transplantaci v olomoucké fakultní nemocnici, je Hana Zittová z Kokor na Přerovsku. V roce 1996 jí lékaři diagnostikovali akutní leukémii, nebylo jí tehdy ani 35 let. „Měla jsem doma manžela a dvě dcery, které byly teprve v pubertě. Chtěla jsem žít, nikomu se nechce umírat v mladém věku,“ popisuje žena, která se intenzivně léčila tři roky. "Řekli mi, že nadějí pro mě je transplantační program, který měl v Olomouci teprve začínat. V rodině nebyl vhodný dárce kostní dřeně, proto mi postupně odebírali vlastní kmenové buňky, na první odběry jsem ještě musela jezdit do Brna, protože na olomoucké klinice se program teprve postupně rozjížděl," líčí Zittová. Práci účetní vinou nemoci ztratila, ale jak říká, taková zkušenost člověka posune a změní jeho žebříček životních hodnot. Dnes už je šestým rokem starostkou obce Kokory, má dvě dospělé dcery a dvě vnoučata. "Jsou to dvojčata Ester a Patrik narozená v roce 2010. Jsem opravdu velmi šťastná, že jsem se jich dožila, úplně jinak si je teď užívám," dodala Hana Zittová.