Širší veřejnost ho začala vnímat jako jednoho z nejhlasitějších odpůrců výškových staveb poblíž centra. Jeho hnutí ProOlomouc se posléze dostalo do zastupitelstva, kde byl dvě volební období jednou z nejvýraznějších tváří opozice a jeho postoje zejména k rekonstrukcím, které realizovalo město, byly často velmi kritické. Od podzimu je Tomáš Pejpek náměstkem primátora a jak sám říká, z druhé strany má nyní šanci věci změnit. Jak chce posunout Olomouc, proč je třeba uvažovat v mnohem delších horizontech a co se z předvolebních slibů podaří splnit?

Jste ve funkci dva a půl měsíce. Jaký byl střet s realitou po přechodu z opoziční lavice do kanceláře náměstka primátora?
Do určité míry jsem se na eventualitu, že se po letech v opozici dostanu na místo, kde mohu konečně věci ovlivňovat, samozřejmě připravoval, ale střet s množstvím různých procesů a dějů na radnici stotisícového města je i tak překvapením. Musím se zorientovat ve velkém množství agendy, která ke mě přichází. Něco jsem znal, ale hodně je toho nového. 

Co vás teď po Novém roce čeká?
Vybíráme investiční priority pro příští čtyři roky. Schází se u mě na stole mnoho připravovaných projektů i koncepčních úvah - snažíme se je s kolegy racionalizovat, odstraňovat překážky, posouvat dál k realizaci. Trápí nás stav komunikací, škol, osvětlení, vodárenské infrastruktury… To není nic, co by se dalo vyřešit hned, je to otázka více let, ale chci se tomu věnovat. Teď aktuálně nás ale čeká sestavování programového prohlášení. Musíme udělat průnik programů koaličních stran, a pak tento dokument představit veřejnosti.

Až tehdy se vlastně ukáže, co z předvolebních slibů má naději, že bude splněno?Zjednodušeně řečeno je to tak.

Váš program byl, narozdíl od mnohých dalších, dosti konkrétní. Kolik se vám z něj podaří do programového prohlášení dostat?
Na to mohu teď těžko odpovědět. V jedenáctičlenné radě máme tři zástupce. Budeme se přiměřeně této síle snažit do programu koalice dostat maximum. Cítíme tlak voličů a chtěli bychom naplnit co možná nejvíc slibů.

---

Když se mě zeptáte, kdy bude obchvat, řeknu vám, že dřív než za sedm let asi nebude...

Přesto bych se na pár věcí, bez ohledu jestli se do programového prohlášení nakonec dostanou, rád zeptal. Zajímalo by mě, jaký na ně máte recept. V programu jste slibovali například vybudování takzvaného severního spoje. To je v konečném důsledku spojnice od kruhového objezdu u Globusu po křižovatku Na Pile. Není to trochu z říše science fiction?
Není. Zrovna tohle téma je záležitost důrazu. Je to rozpracované našimi předchůdci nejen na městě, ale hlavně na kraji. První úsek severního spoje - což je propojení kruhového objezdu u Globusu s Řepčínem, je stavba, která je dnes v pokročilém stavu přípravy, ale dosud visela na výkupu pozemků. Chceme tedy maximálně podpořit kraj a posunout projekt k  realizaci stavby. To se bavíme ale jen o tom prvním a relativně krátkém úseku. Další části jsou zatím jen ve fázi studie.

Podobné, možná ještě začarovanější téma. Východní tangenta. Bydlíte v Chválkovicích, takže se vás to asi týká bytostně. Co s tím? 
Jako dítě jsem vyrůstal v Olomouci, střední i vysokou školu jsem ale studoval v Praze a potom tam pár let žil. Když jsem se přestěhoval do Chválkovic, už tehdy tam byla dopravní situace hodně špatná. Šel jsem se tedy zeptat na úřad, co s tím budou dělat a dozvěděl se, že je to v pohodě, že obchvat bude za sedm let. (smích) To bylo v roce 1997. Když se mě dnes zeptáte, kdy bude obchvat, řeknu vám, že dřív než za sedm let asi nebude. Vím, že je to téma, které jsme měli na billboardech… 

…říkali jste, že budete vládě šlapat na paty.
Ano. Od doby, kdy jsem přišel do funkce, však vyplynuly najevo věci, které jsme z opozice nevěděli. Nebyli jsme informováni o tom, že došlo ke střetu ohledně vodního zdroje Olmy, což je významný problém, na kterém to nyní stojí. Naším zájmem je udělat maximum, abychom situaci odblokovali, můžeme být ale jenom mediátorem, ta stavba je záležitostí státu, potažmo Ředitelství silnic a dálnic.

---

Nemyslíme si, že radnice by měla fungovat jako produkční kulturní agentura, což se dělo v předchozích dvou volebních obdobích.

Tak když jsme u těch lehce začarovaných témat. Máte v programu i revitalizaci prostoru Tržnice, o kterém se také mluví desítky let. To si představujete jak?
To je přesně jedno z těch témat, o které velmi stojíme a kde čekáme, jak dopadne programové prohlášení. Tržnice je poslední nedotvořená část centra a není důvod na to jen koukat a nechávat ležet. Pokud bude shoda, chtěli bychom ten proces nastartovat.  Ode dneška do doby, než tam může vzniknout kvalitní náměstí s budovami, to může trvat deset, možná dvanáct let. Ale s každým rokem, kterým to leží ladem, se tento horizont odsouvá. 

A pokud by se téma do programového prohlášení dostalo? Co se bude dít?
Město musí dát dohromady plán, co by tam mělo být. Něco je jasné - chceme kvalitní dopravní uzel a současně kvalitní veřejné prostranství, akcentovat propojení parků… 

Vznikne prostor pro nové budovy a měli bychom vést debatu jaké: jestli tam potřebujeme občanskou vybavenost a jakou, kolik prostoru nabídnout komerčnímu sektoru… Musíme už teď vést debatu, zda si tam necháme rezervu pro nějaký budoucí projekt typu koncertní síně, nové budovy vědecké knihovny… Úvahy by se mohly odehrát v horizontu roku, roku a půl, pak můžeme začít hledat fyzickou podobu toho prostoru urbanisticko-architektonickou soutěží…

To zní jako velké plány v době, kdy je heslem co nejvíce ušetřit…
Není pochopitelně možné realizovat všechno, co jsme napsali do programu, za jedno volební období. My jsme ve volebním programu schválně neakcentovali velkolepé akce typu multifunkční arény, ale zaměřili jsme se spíše na malé a střední projekty. Třeba to, že tu chybí hala pro míčové sporty, nebo že na Švýcarském nábřeží zůstává léta bláto místo slíbeného parčíku.  Je otázkou priorit, jaký projekt dostane zelenou, nebo se aspoň jeho realizace přiblíží. Kvůli omezenému rozpočtu na investice chceme klást důraz na malé, například dopravně-bezpečnostní investice.

Slibovali jste i více peněz do kultury. Máte pocit, že je v Olomouci podhodnocená?
Olomouc dává na kulturu dlouhodobě opravdu hodně peněz. Problém je ale v tom, kam ty peníze tečou. Nemyslíme si, že radnice by měla fungovat jako produkční kulturní agentura, což se dělo v předchozích dvou volebních obdobích. Z drobné živé kultury se přesouvaly peníze na radnici, která produkovala akce. A pak scházely peníze v kulturním životě ve městě. Nyní to otáčíme zpět, tedy vracíme peníze živé kultuře do grantů. 

Největší procento z balíku ale pochopitelně odčerpává filharmonie a divadlo. A s tím se konečně musí pohnout, protože křivka růstu jejich nákladů je neudržitelná. Musíme udělat strategické rozhodnutí, co s tím…

Počkejte, na jednu stranu neudržitelné finance a na druhou jste před chvílí zmínil možnost budování nové koncertní síně.
Ano, ale ta budova rozhodně nevznikne v příštích dvaceti letech. Myslel jsem to tak, že když budeme řešit prostor na příštích sto až dvě stě let, musíme vědět, zda tam jednou chceme umístit nějakou takhle významnou stavbu.

Je nezvyklé, slyšet od politika, že uvažuje v horizontu delším, než je jedno či dvě volební období, proto mě to zaskočilo…
Možná jsem ještě více urbanistou, ale musíme uvažovat v mnohem delších horizontech.

---

Šíře podfinancování běžných věcí je obrovská, takže musíme být hodně opatrní, než si uložíme tak velký a dlouhodobý závazek, jako je multifunkční aréna.

Nicméně je tu jiná hala, která by mohla stát v mnohem kratším časovém horizontu a to je multifunkční hokejová aréna. Co o tom projektu soudíte? Mělo by město kývnout na nabídku soukromého developera a jít do výstavby na Velkomoravské? Nebo raději pořádně opravit stávající zimní stadion?
Na to mám dvě odpovědi. Jedna je za lídra koalice ProOlomouc a Pirátů. Náš přístup je velmi opatrný, nechceme si tu vytvořit druhý, ještě dražší akvapark. Náplň, kterou by město financovalo, je velmi velkorysá; výdaje se netýkají jen provozu arény, ale podpory hokeje obecně. Z hlediska budoucích městských rozpočtů to může být obrovská zátěž.. 

Olomoučany bytostně trápí mnoho dlouhodobě neřešených problémů. Podívejte se, v jakém stavu jsou některé komunikace, vodohospodářská infrastruktura… V některých školách se prý bojí dát varnou konvici do zásuvky! Šíře podfinancování běžných věcí je obrovská, takže musíme být hodně opatrní, než si uložíme tak velký a dlouhodobý závazek, jako je multifunkční aréna.

Odpověď za funkci náměstka je taky opatrná: Brzy bude hotové vyhodnocení tří variant, což jsou nesmírně důležité podklady pro konečné rozhodování. Zajímá nás pochopitelně, jak by se vším všudy vycházela varianta na Velkomoravské. Další možností je kompletní rekonstrukce zimního stadionu. A prosadil jsem i posouzení třetí eventualitu stavby - nového zimního stadionu na zelené louce. Bez určení lokality, zajímá mě hlavně, zda by se to nevyplatilo více, než opravovat současný zimní stadion v těch stísněných prostorách, kde se nachází, a k tomu stavět druhou halu. Budeme se snažit, aby ta hodnocení byla maximálně objektivní a jsem hodně zvědavý, jaká z toho vyjdou čísla.

Z pohledu urbanisty: je vůbec dobře, že je zimní stadion de facto v centru města?
Na to jsou opět dva pohledy a nedá se říct, že jeden je lepší. Souvisí to s intenzitou využití haly. Kdyby se opravil zimní stadion, předpokládám, že to nebude hala, kde by každý druhý den byla nějaká významná akce. Mělo by to sice nějaký multifunkční charakter, ale ne toho typu téměř nepřetržitého provozu, o jaký by se bezesporu snažili manažeři haly na Velkomoravské, která, aby se uživila, musí být maximálně využitá, což mimo jiné generuje větší dopravní zatížení. Výhoda v centru je, že lidé skončí na hokeji a jdou utratit peníze do města. Nevýhoda je automobilová doprava, ta nikdy nebude optimální. Na Velkomoravské by hala určitě také vytvořila zajímavé komerční příležitosti, podpořilo by to vznik malého subcentra. Je tam pochopitelně lepší dostupnost individuální dopravou, horší už to je z hlediska MHD. Jednoduchá a jednoznačná odpověď na tu otázku prostě není.

---

Přestup z auta na hromadnou dopravu se díky rychlým vlakům může odehrát už dvacet kilometrů před Olomoucí. To je optimální budoucnost dojíždění.

Na dopravu stále narážíme. A městem teď hýbe téma nové parkovací politiky. Koalice se na ní už shodla, takže se bude postupně aplikovat, lidé z toho ale moc nadšení nejsou.
Cílem parkovací politiky je, aby lidé nejen v centru, ale i v širokém pásu kolem něj, měli větší šanci zaparkovat, než dojíždějící. Situace je tam už opravdu neúnosná. Má to být v prvé řadě ochrana domácích. Jsou tu ale úskalí, která je ještě potřeba vyřešit. Otázka, kterou při jednání o programovém prohlášení znovu zvedneme, je, že když se budeme snažit vymístit dojíždějící, co udělají oni? Jak to vyřeší? Na to musí mít město odpovědi a připravit se, ne to řešit, až se to stane…

To právě řeší ti dojíždějící: “Vy nám chcete zakázat parkovat tam, kde jsme zvyklí, ale neřeknete nám, kde tedy můžeme zaparkovat jinde.” Narážím na to, že parkovací politika tohle teoreticky řeší odstavnými parkovišti. Ta ale nejsou a nejspíš ani nebudou, protože není kde a za co je budovat…
No řekl jste to dost přesně… Větší problém je, že není kde je stavět. Parkovací systém bude generovat prostředky, takže peníze na stavbu by časem byly. Problém je ale s tím místem. Sice máme v územním plánu vytipované nějaké lokality, ale nejsou vytipované dobře, potřebujeme větší plochy u radiálních tras MHD. To je největší problém, který já v tom osobně cítím.

Takže co mají ti dojíždějící dělat? Protože jsou to lidé, kteří tu pracují, přináší sem peníze a nepředpokládám, že by jim město chtělo vyhlásit válku.
Bude to kombinace více věcí. Musíme podpořit, aby mnohem více lidí dojíždělo hromadnou dopravou. Dnes už se na tom pracuje, například zrychlení trati na Šternberk je dosti významným krokem a potřebujeme, aby se totéž stalo i na dalších klíčových směrech. Přestup z auta na hromadnou dopravu se pak může odehrát už dvacet kilometrů před Olomoucí. To je optimální budoucnost dojíždění. Další část může pokrýt soukromý sektor. A město by mělo být připraveno - a teď mluvím za naši volební koalici, ne jako náměstek primátora - poskytnout k tomu další část potřebných ploch.

Ve své gesci máte i téma chytré město. Pamatuji si, když v roce 2007 tehdejší primátor Novotný s ministrem Langerem otevírali první olomoucký Czech Point, prezentovalo se to jako začátek velké elektronické revoluce, konec běhání po úřadech. Těch věcí, které se dají vyřídit elektronicky, sice přibylo, ale přesto, když se přihlásím do Portálu občana, tak se tam dozvím hlavně, do jakých dveří na magistrátu mám zajít. Máte v plánu to nějak popostrčit?
Máte úplnou pravdu. Uživatelská přívětivost, na kterou jsme zvyklí v komerčním sektoru, je  tady o mnoho let zpátky. Udělám maximum pro to, aby to za čtyři roky vypadalo líp.

Zároveň musím říct, že jsem rozvoj IT dostal do gesce tak, že si o to nikdo jiný z kolegů nechtěl říct. Má nějaké styčné prvky s mým backgroundem, tak jsem si ho tedy vzal já a teď zjišťuji, jak velké téma to je. Po hackerském útoku se složitě podařilo znovu nastartovat chod úřadu, z analýz ale vyplývá, že je před námi obrovské množství práce na samotné infrastruktuře magistrátu, kterou veřejnost pochopitelně nevidí. A to v době, kdy je v pohybu oblast eGovernmentu. Tohle je teď můj největší úkol.  V druhém kroku se vrátíme k aplikacím, rozvoji GIS a ‚open data‘.