Ve čtvrtek 13. září se v chrámu sv. Mořice uskutečnil třetí koncert letošního Mezinárodního varhanního festivalu. Málokdo tušil, s jak příjemnou hudbou mladý český varhaník Petr Čech do Olomouce přijede a jak vynikajícím výkonem posluchače překvapí.

O koncertu lze bez nadsázky tvrdit, že určitě potěšil i znalce a zkušené posluchače. Mladý interpret svou premiéru v Olomouci skutečně nepodcenil. K Čechově profesionalitě přispělo studium u prof. Jana Hory na Pražské konzervatoři, následné studium na Akademii múzických umění v Praze a na Státní vysoké škole pro hudbu ve Sttutgartu. Nyní absolvuje doktorandské studium v Bratislavě.
Do svého koncertního vystoupení u sv. Mořice zařadil tři skladby. V úvodu přednesl sice krátkou, ale hutnou a melodicky bohatou Passacagliu a fugu c moll Johanna Sebastiana Bacha, v nichž prokázal porozumění pro barokní náměty, následně pak s virtuozitou sobě vlastní velmi suverénně přednesl vyzrálou Velkou symfonickou skladbu (Grand pièce symphonique) předního francouzského skladatele druhé poloviny 19. století Césara Francka. Zažité dílo mohl varhaník nepochybně přednést zpaměti. Nasvědčovaly tomu brilantně pojaté pasáže, jež rozezvučely chrámovou loď bez jediného kazu.

Druhou část koncertu vytěžil Petr Čech z díla Petra Ebena, předního českého skladatele varhanní hudby, jehož mnohé skladby již obletěly svět. Ebnenova Nedělní hudba je dílo programní, neboť líčí boj dobra proti zlu. Po stránce hudební je vůči posluchačům mimořádně vstřícná. Vede k meditaci, strhává i uklidňuje a povzbuzuje. U sv. Mořice se to projevilo velmi přesvědčivě.
Posluchači byli nadšeni a odměnili mladého varhaníka vděčným potleskem; upřímnými ovacemi si vysloužili tři přídavky – ty vygradovaly do polohy interpretačních lahůdek.