O dnes už bývalou oporu Sigmy Olomouc Tomáše Hořavu bojoval fotbalový mistr Viktoria Plzeň celé dva roky. Až nyní se ale podařilo jednání s hanáckým klubem dotáhnout do zdárného konce a pětadvacetiletý středopolař tak putoval na západ Čech. "Pokud se chci zlepšovat, musel jsem odejít," měl jasno člen české reprezentace.

Jak moc jste váhal s nabídkou Plzně poté, co jste se dozvěděl, že oba kluby přestup posvětily?
Vůbec. Chtěl jsem do Plzně jít a spíše to bylo na úrovni klubů, aby se domluvily. Nějak jsem to neřešil.

Urychlilo vaše rozhodování i to, že jste už tak trošku stagnoval a možná mohl i lehce ztrácet v Olomouci motivaci?
Já bych si nějakou motivaci našel. Takový nejsem, abych si přestup vytrucoval. Ale je pravda, že pokud se chci fotbalově posunout, tak je třeba jít do jiného klubu. Tady je spousta reprezentantů, takže ideální podmínky pro to se zlepšovat.

Vnímáte to také tak, že z Plzně je blíž k reprezentaci?
Plzeň jako klub je určitě dál než Olomouc. Hraje poháry, takže je to samozřejmě blíž.

Když si tak pročtete jména na posty středních záložníků ve Viktorii, netočí se vám z toho hlava?
Je pravda, že konkurence je obrovská, ale nevíte nikdy, co se ve sportovním životě stane. Plzeň mě chtěla, takže snad šanci dostanu a pak už to bude jen na mně.

Je konkurence takový hnací motor? Přece jen jste měl v Sigmě místo v základu v podstatě jisté...
Samozřejmě. Konkurence mě donutí se zlepšovat, což bude jenom ku prospěchu.

Plzeň o vás usilovala už před dvěma lety, jenže se oba kluby nedomluvily. Čistě hypoteticky, řekl byste Viktorce už tenkrát ano?
Těžko říct, takhle s odstupem času. Plzeň se dostala do Ligy mistrů, hraje poháry, takže kdyby ta možnost byla, tak bych asi řekl ano. Ale nedostalo se to tenkrát na takovou úroveň, abych o tom já rozhodoval. Teď už je těžké o tom zpátky uvažovat.

Když jste třeba sledoval plzeňské putování Ligou mistrů a evropskými poháry, neříkal jste si v duchu, že jste tam mohl být?
Díval jsem se, ale že bych vyloženě takhle přemýšlel, to ne. Každopádně u televize to byly parádní zážitky.

Nebál jste se, že se kluby neshodnou ani teď?
Ani ne. V Olomouci nastal čas, kdy mě chtěli pustit. Uvědomili si, že mi běží čas. Tam přichází mladší a šikovní hráči z dorostu. Nechtěli mi bránit v dalším růstu.

Na dresu budete mít číslo 7, v Olomouci jste nastupoval se sedmnáctkou. Tady nebyla volná?
Odmala jsem měl oblíbenou sedmičku, ale v Olomouci ji měl Michal Ordoš. Teď se k ní tedy vracím.

Jaké jsou vůbec vaše sny?
Asi dostat se do Ligy mistrů. To mi úplně stačí. Bylo by to nádherné a věřím, že uskutečnitelné.

Fandil jste v Plzni v boji o titul o to víc? Asi jste už z náznaků tušil, že na západ Čech půjdete a byla by tedy šance zahrát si Champions League.
Musím říci, že jsem Plzni fandil. Vyrůstal jsem na Moravě a tam jsme Spartu neměli moc rádi. I kdybych sem nepřestupoval, tak bych jí fandil.

O víkendu jste se oženil, co říkala na přestup manželka?
Podporuje mě ve fotbale pořád, takže byla spokojená. Samozřejmě že už byla v Olomouci zvyklá, ale tu změnu uvítala. Každopádně to pro ni bude změna, měla tam zázemí, kamarádky, ale doufám, že si zvykne i tady.

Mluvíte o zázemí, máte už v Plzni vyhlídnutý nějaký byt?
Ne, zatím nebyl vůbec čas. Jsou dvoufázové tréninky. V nejbližší době se na to doufám podívám. Zatím jsem ale na hotelu.