Zbyněk Sekal. Jeden z nejvýznamnějších tuzemských výtvarných umělců druhé poloviny minulého století. Modernista, který však po celý život zůstal solitérem, nechytil se žádné z rodících se škatulek a zanechal po sobě opravdu osobité dílo. Olomoucké muzeum umění mu nyní nachystalo velkou výstavu, která se otevírá už ve čtvrtek. K vidění jsou stovky děl; aby je muzeum získalo, muselo je svézt doslova z celé Evropy.

Foto: Jan Procházka

Sochař Zbyněk Sekal patří podle odborníků mezi nejvýznamnější české výtvarné umělce. Muž s pohnutým osudem po sobě zanechal obsáhlé dílo – ne zrovna malý průřez jeho tvorbou nyní přichystalo Muzeum umění. Spíše než chronologicky je výstava, zabírající sály Trojlodí, uspořádána tematicky. "Sekal vždycky zdůrazňoval, že tvoří v jakýchsi kruzích, nebo spíše spirálách. Drží se témat, jen se na ně třeba – vzhledem ke změněné situaci – dívá jinak. Snažili jsme se tento model zdůraznit," prozradila autorka výstavy Marie Klimešová, velká znalkyně Sekalova díla a mimo jiné i autorka nedávno vydané obsáhlé monografie. Výstavu tak otevírají pro Sekala typické klece, které vtáhnou návštěvníky do autorova místy ponurého světa plného materiálů, jimž bychom dnes řekli recyklované. "On neustále hledal vyhozené věci. Kousky kovů, provázky, dřeva... V opotřebovaném materiálu hledal stopy paměti a odraz svých stigmat,“ vysvětlila Klimešová. Důvodů pro to měl Sekal hodně. Téměř celou válku strávil v koncentračním táboře, sovětská okupace ho později připravila o vlast.

Foto: Jan Procházka Foto: Jan Procházka

Olomoucká výstava představí návštěvníkům více než tři stovky exponátů. "Jsou tu opravdu špičkové ukázky všech oborů jeho tvorby – sochy, skládané obrazy, trojrozměrné schránky, kresby, koláže, fotografie i práce v oboru knižní grafiky. Naším záměrem bylo mimo jiné nalézt a představit vedle klíčových a známých prací rovněž nově objevená vrcholná díla, která rozšiřují naši představu o autorovi,“ prozradila Klimešová. Kromě sbírek muzea pocházejí exponáty doslova z celé Evropy, zapůjčitelů je sedmadvacet. Výstavu doplňují i úryvky ze Sekalova deníku. Ostatně právě odtamtud pochází často opakovaná věta z Vančurova románu Útěk do Budína "A věci se zvolna berou před se“, použitá i do názvu výstavy. "Zapisoval si ji znovu a znovu. Připomínal si tak vymezení svého tvůrčího procesu jako pomalé, precizní meditace prováděné rukama,“ vysvětlila souvislost kurátorka Olga Staníková. Sekalův svět návštěvníkům výstavy přiblíží i některé předměty z jeho vídeňského ateliéru, například pracovní stůl.

Výstava bude zahájena 10. září, potrvá do 14. února příštího roku.