Fotbalové Euro U21 je před branami Androva stadionu. Už zítra se odehrají boje ve skupině A hrané v Praze. Svůj první zápas tam odehrají s Dánskem i česká lvíčata. V Olomouci a Uherském Hradišti se první zápasy hrají ve čtvrtek. Před startem šampionátů se předvídá, kdo bude hlavní hvězdou, nejlepším střelcem či brankářem. Představíme vám potenciální hvězdy evropské přehlídky fotbalových talentů.

Harry Kane - Anglie

Je přirovnáván k Alanu Shearerovi, který hrával za Tottenham Hotspurt, tedy tým, za který hraje korunní princ Anglie nyní. Ač za Anglii U21 moc zápasu neodehrál, má být tím, kdo Albion U21 dotáhne k evropskému titulu. Harry se narodil v mestečku Wathamstow, pouhých šest mil od současného svatostánku Spurs.
Rodiče byli "skalními" fandy Kohoutů, za Tottenham začal Kane hrát až v jedenácti letech, před tím kopal v akademii Arsenalu, ale Gunners po roce Kane vyřadili. Tak prošel Harry celou akademií Tottenhamu, ale cestu si prokopával do prvního týmu složitě. Byl na hostováních v Leyton Orient, Milwallu, Norwichi, Leicesteru, ale nikde se pořádně neprosadil.
Ve dvaceti konečně dostal šanci v Hotspurs, stihl osmnáct zápasů a dal v Premier League pět branek. Tedy žádná sláva a čekalo se další hostování, k němu ale nedošlo, Harry zůstal na White Hart Lane a začal pálit ostrými. Za Tottehnam nasázel 21 branek. Už si zkusil zápas za áčko Anglie, kde hned skóroval po 79 vteřinách. Kane má skvělý první dotyk, výborný výběr místa a na svůj věk také mimořádný klid a přesnost v koncovce. Díky svojí vysoké postavě také ustojí spoustu hlavičkových soubojů, jeho přínos pro tým je obrovský. Euro 21 je pro něj odrazovým můstkem, po něm by se měl stát útočnou jedničkou A-týmu Albionu.

Domenico Berardi - Itálie

Toto rychlonohé, rtuťovité pravé křídlo je v současnosti jedním z nejvýraznějších hráčů celé Serie A. V dresu Sassuola podával Berardi letos výtečné výkony; nakonec se zastavil na bilanci 15 branek a 11 asistencí, přičemž minimálně jeho jarní hattrick do sítě slovutného AC Milán strhl opravdu mimořádnou pozornost.
Stále teprve dvacetiletý forvard už překročil stovku zápasů za Sassuolo a má tedy s vrcholovým fotbalem i v útlém věku bohaté zkušenosti. Potenciálním problémem by však v jeho případě mohla být disciplína - v lize kvůli různým trestům stál celkem pět kol, nasbíral ohromujících 13 žlutých karet a nevyhnul se ani vyloučení (červenou kartou pro něj přitom skončil i nedávný přátelský zápas jednadvacítky se Srbskem). Pokud se na Euru dokáže ovládat, může Itálie z jeho rychlosti a efektivity vytěžit hodně slušný výsledek.

Tomáš Kalas - Česká republika

Olomoucký rodák málem v patnácti letech skončil s fotbalem kvůli zdravotním potížím. Dostal se z nich a poté, co dal přednost fotbalu před atletikou (ve které byl také výborný), začal rychle stoupat vzhůru. Se Sigmou U19 vyhrál titul s rekordním náskokem a už před tím kolem něj začali kroužit skauti Chelsea, do které také přestoupil, i když do maturity ještě zůstal v Olomouci, byť pořádnou šanci v A-týmu nedostal. Z Chelsea šel na hostování do Vitesse Arnhem, kde hrával na pravém beku, ale dostal se do základní sestavy.
Po návratu z hostování v červenci 2013 bojoval o místo v sestavě A-týmu Chelsea, odehrál několik přípravných zápasů, ale při jednom z tréninků se zranil. Soutěžní premiéru v A-týmu Chelsea absolvoval 29. října 2013 v utkání Anglického ligového poháru proti domácímu Arsenalu, kdy nastoupil na hřiště na poslední minutu střetnutí. Chelsea vyhrála 2:0. Stal se třetím českým fotbalistou, který nastoupil v A-mužstvu Chelsea (po Petru Čechovi a Jiřím Jarošíkovi). V týmu zaujal místo čtvrtého stopera (za Johnem Terrym, Davidem Luizem a Gary Cahillem). V evropských pohárech debutoval za Chelsea v Lize mistrů 18. března 2014 v odvetě osmifinále proti tureckému Galatasaray SK (výhra 2:0). Opět naskočil v závěru, ve třetí minutě nastavení. V Premier League debutoval 27. dubna 2014 v souboji s Liverpool FC, v němž odehrál kompletní zápas na místě levého stopera (za zraněného kapitána Johna Terryho) po boku Branislava Ivanoviće, svůj debut zvládl na výbornou.
Pak ale přišlo nepovedené hostování v Kolíně nad Rýnem, kde nedostal Tomáš žádnou šanci a proseděl podzim na lavičce. Další hostování už vybral lépe, na jaře odehrál v první anglické lize za Middlesborough sedmnáct zápasů a vrátil se do Chelsea. V prvním utkání kvůli trestu z baráže před dvěma lety s Ruskem za červenou kartu hrát nemůže, ale pak by se měl stát oporou defenzívy českého týmu.

Marc-Andre Ter Stegen - Německo

Druhým hlavním aspirantem na celkový triumf jsou bezesporu Němci a i ti mají ve svém kádru hned několik velkých hvězd. A tu největší mají mezi třemi tyčemi. Marc-André ter Stegen již dlouhodobě patří k největším gólmanským talentům, což dokázal i letos.
Třiadvacetiletý brankář přitom prošel velkou zkouškou, kdy po čtyřech letech, v nichž se stal oporou bundesligového Mönchengladbachu, zamířil do Barcelony. Tam sice i vinou zranění zůstal pro ligu dvojkou, ovšem chuť si spravil v poháru a Lize mistrů, kde mu dal trenér Luis Enrique téměř plnou porci zápasů. A právě i díky jeho výkonům nakonec mohli Katalánci slavit trebl.
O kvalitách mistra Evropy do 17 let z roku 2009 svědčí i fakt, že už má na kontě čtyři starty za seniorskou reprezentaci Německa.

Max Mayer - Německo

Meierovo Schalke 04 hrálo letos Ligu mistrů (a vůbec ne špatně), takže najednou o obrovském talentu teprve devatenáctiletého playmakera ví celá Evropa.
Meyer stále trpí několika neduhy, pochopitelnými pro takto mladého hráče - hlavně musí zlepšit efektivitu. Směrem dozadu se nepřetrhne, na hráče, který by chtěl na hřišti volnou licenci útočit, však zaznamenává příliš málo rozhodujících zářezů (letos pět branek a jedna asistence ve 28 ligových startech, což dělá průměr více než 300 minut na jeden 'kanadský' bod - vskutku žádné závratné číslo). Můžeme sice oprávněně namítnout, že na podobné hartusení je vzhledem k jeho věku ještě dostatek času, jenže ono se taky klidně může stát, že Hrubesch jej právě z tohoto důvodu upozadí ve prospěch osvědčenějších a efektivnějších kolegů.
Mladík z Gelsenkirchenu je výtečným driblérem, nadaným technikem a celkově přesně onou kreativní duší, kterou každý dominantní ofenzivní tým potřebuje. Diváci jsou z jeho hry nadšeni, zatímco soupeři ve skrytu duše doufají, že si nějaký ten geniální moment schová až na další zápas.

John Guidetti - Švédsko

Velký talent Švédska. Pro Johna Guidettiho může být tento turnaj jedním z nejdůležitějších okamžiků profesionálního života - už nyní je ostatně jasné, že hraje o angažmá. Coby kmenovému hráči Manchesteru City mu totiž na konci června vyprší smlouva a stane se volným agentem. Pokud zazáří na Euru, nebude mít o nabídky nouzi; nejprve ale musí umlčet sílící hlasy kritiků, kteří mu předvídají, že se po těžkých zdravotních problémech už nedokáže vrátit na svou někdejší úroveň.
Coby teenager byl Guidetti hitem. Citizens jej na popud krajana Svena-Görana Erikssona vykoupili z domovské Brommapojkarny už v roce 2008, v pouhých šestnácti letech; do prvního týmu se však neprosadil a místo toho sbíral zkušenosti po hostováních. Sezona 2011/12 v dresu Feyenoordu byla z jeho pohledu průlomová - v ofenzivně laděné nizozemské lize měl průměr téměř jedné vstřelené branky na zápas. Jenže ve chvíli, kdy se měl konečně začít zapojovat do kádru anglického klubu, vážně onemocněl a dokonce na chvíli ztratil cit v pravé noze.
Nyní je však útočník, který vyrůstal v Keni, má za sebou první starty v seniorské reprezentaci a naposledy strávil rok v glasgowském Celtiku, opět zdráv a připraven dokázat, že ze svého smrtícího instinktu nic neztratil. V Ericsonově týmu má pevné místo jako "poacher" - hráč, jehož úkolem je v první řadě střílet branky - fanoušci Celtiku ale po letošku dobře ví, že umí šance i připravovat. V pětatřiceti soutěžních zápasech totiž vedle patnácti gólů zaznamenal i dvanáct asistencí.