V Galerii Caesar byla otevřena výstava věkem zralého malíře Oldřicha Šembery, kdysi perspektivního výtvarného umělce, jenž se nadlouho výtvarnému světu jako by ztratil a jehož jen odborné publikum vnímalo skrze obrovskou grafickou a spolkovou činnost kolem Spolku olomouckých výtvarníků, které se věnoval ve prospěch uměleckého dění, speciálně na počátku 90. let v Galerii Caesar.

Odmlčení, především výstavní se zdálo být logické, protože prospěšnost všech Šemberových aktivit byla nezpochybnitelná. Málokdo předpokládal, že by Oldřich Šembera ještě mohl mít čas a sílu k vlastní kreativní tvorbě umělecké. Proměny techniky a odkrývání jejích fines pomalu v Šemberovi dozrávaly a nakonec mu otevřely obzory, do té doby neviděné a pro malbu zdánlivě nepoužitelné. Zaškatulkování do profese knižního a propagačního grafika, realizátora stovek výstavních programů a osobnost spolkového hybatele se zdálo být u osobnosti, vyrovnaně a bez vzpírání spějící k důchodové hranici natrvalo platné. Když ne natrvalo, pak určitě do pondělka...

Ode dne vernisáže si to nikdo nemyslí. Oldřich Šembera vystavil v Galerii Caesar soubor velkoplošných děl, připravených s překvapující invencí a naznačujících velké možnosti ve spojení fotografie, počítačové techniky a vlastní malířské tvorby. Galerie se Šemberovými díly proměnila v přitažlivý svět, který je třeba vidět. Kvalitu zážitku nesnižuje skutečnost, že Šembera k své tvorbě nepotřebuje jen tužku, štětec a rydla, ale neváhá k dosažení kvality svého díla využít i fotografie, počítače a dalších technických vymožeností. Důležité je, že se v nich neztrácí jeho umělecký rozměr.

Umělci se podařilo, což je pro Olomouc velmi důležité, svou dávnou polohu krajináře posunout a vytvořit umělecký dokument o současné proměně světa, nebo alespoň těch partií, v nichž se prolínají dozvuky městské periférie s klasicky vnímanou přírodou. Výstavu velmi přiléhavě nazval Řekou, loukou, křovinami... Atraktivní námět našel doslova za humny svého domova na pokraji Olomouce.

Ladislav Daněk, autor textu v katalogu k Šemberově výstavě v závěru svého pojednání o vystavujícím autorovi napsal: „Šemberův návrat na výtvarnou scénu považuji za víc jak vydařený, neboť jeho nová tvůrčí etapa je mimo jiné dokladem mého přesvědčení, že v současné době hrubé relativizace časem prověřených lidských uměleckých hodnot jsou výsostnými tvůrčími činy jen ty, které jsou kryty umělcovou životní zkušeností s bytostným vztahem k místu a kultuře, v níž žije.“

Výstava v Galerii Caesar potrvá do 26. června.