Když se Oldřich Schnabl v říjnu 2004 představil v Galerii Rubikon svými Kompozicemi, stěží někdo mohl předpovídat jeho uměleckou budoucnost. Výstava jeho digitálních grafik se tehdy zdála být naprosto dokonalá a  možnosti digitální grafiky jako výtvarné „techniky“ vyčerpány. Jako bychom tehdy řekli: napoprvé a hned na pomyslný Mount Everest.

Konkrétně jsme tehdy zaznamenali: Výtvarník se představil jako tvůrce s výraznou erudicí i geometrickou fantazií. Jeho tvorba je založena na perfektním ovládání počítače a schopností implantovat do jeho technické dokonalosti tvůrčí kompoziční fantazii, tvarovou pestrost a kultivovanou barevnost.

Po necelých čtyřech letech se Oldřich Schnabl představuje olomoucké veřejnosti podruhé. Tentokrát v Galerii G jako respektovaný člen Unie výtvarných umělců Olomoucka a jeho výstava je opětovně vnímána jako důmyslný výtvarný zážitek. To proto, že Schnablova cesta za uměním je provázená permanentním úsilím o naplnění digitální techniky kultivovaným geometrickým uměním, úspěšnou evokací prostoru na ploše, což z něj činí představitele op-artu srovnatelného s malířskými kouzly Vasarelyho, jen s tím rozdílem, že technika neumožňuje Schnablovi překročit technické téma, ale zato mu nebrání, aby je objevně naplňoval.

Profesní a výtvarná historie vystavujícího umělce není komplikovaná - od dětství se soustředil na výtvarnou tvorbu a prošel všemi možnými cestami, které ho posouvaly na Parnas. Jeho cesta je lemována Základní uměleckou školou, Miloslavem Stiborem, Pavlem Kotasem, Miloslavem Dočkalem, Stanislavem Menšíkem, Janem Rajhelem, Lubomírem Schneidrem. Ke všemu uměleckému byl vnímavý nejen díky talentu, ale i své profesi reklamního návrháře. To byla cenná zkušenost, z níž vyplynul i Schnablův cit pro kompozici plochy, citlivou barevnost, jemné odstíny a hru světla.

K tomu se vyjádřil i při úvodním slovu k výstavě Ladislav Daněk, když poznamenal: „Světlo je již v bibli spojeno v řadě příměrů a metafor se slovem. Není tedy divu, že v poslední době se v Schnablových grafikách vedle univerzálních forem, jako jsou kruh, trojúhelník, čtverec, hvězda, hexametr atd., objevují jako nové téma i samotná písmena.“. Jedno je zřejmé, Schnablova digitální grafika je stále oduševnělejší.

Je to patrné i na probíhající výstavě v Galerii G, kde umělec vystavil téměř stovku exponátů.
Vernisáž byla příjemná a z gruntu neobvyklá. Kromě díla a laskavé atmosféry byla návštěvníkům nabídnuta i čerstvá „zabijačka“. Byla stvořena k nakousnutí. Všichni přítomní (a bylo jich dost) toho rádi využili.
Výstava potrvá do konce března.